Pracovní pozice ve větrné energetice

Větrná elektrárna mění kinetickou energii proudícího vzduchu na elektřinu pomocí rotoru, převodovky a generátoru. V Česku jich na konci roku 2024 stálo přibližně dvě stovky o souhrnném výkonu 329 MW a větru patřilo asi jedno procento spotřeby. V roce 2024 přibylo šest nových turbín za necelých 16 MW. Pro srovnání: Evropa jich v témže roce instalovala přes 16 GW, Polsko o čtyřnásobné rozloze přidalo padesátkrát víc strojů než Česko.

Český trh s větrnou energií je strukturální anomálií evropského sektoru: vlastní výroba mizivá, vlastní instalace pomalu rostou, ale české firmy a inženýři jsou v celoevropském hodnotovém řetězci přítomní víc, než to instalovaný výkon naznačuje. Hronovský Wikov dodává planetové převodovky do offshore parků v Číně i Severním moři. ČVUT a VŠB-TUO školí elektroinženýry, kteří končí v projekční kanceláři v Hamburku nebo na servisní lodi v Cuxhavenu. Tahle dvojkolejnost - tlumený domácí trh a živý přeshraniční pracovní trh - určuje, jak se ve větrné energetice z Česka dělá kariéra.

Větrné elektrárny na hřebenech Krušných hor, severozápadní Čechy. Foto: Jiri Bubenicek, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons

Patnáct let stagnace: odpor obcí, EIA, solární daň

Domácí stagnace má dva kořeny. První je odpor obcí, který v Česku nikdy nezeslábl tak jako v Německu nebo Polsku. Druhý je povolovací proces, ve kterém projekt typicky procházel deseti lety EIA, územního řízení a stavebního povolení; pro pětiletého developera s úvěrem na pozemek to byla kalkulace, která nesedla. Mezi roky 2014 a 2023 stagnoval instalovaný výkon na úrovni 320-340 MW a vznikající projekty se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Větrné turbíny na moři při západu slunce. Foto: Ruyan Ayten, Pexels License / Pexels

Druhý mechanismus byl ekonomický. Po šokovém solárním boomu 2009-2010 přijal stát retroaktivní solární daň a větrné elektrárny vypadly z výkupních cen v okamžiku, kdy začínala globální vlna investic. Bez stabilního výnosového modelu se developeři přesunuli buď do fotovoltaiky, nebo za hranice. Česká scéna se zúžila na pár utilit, několik regionálních firem a komunitu inženýrů, kteří pracovali na zahraničních projektech z domova.

Třetí faktor je geografický. Větrný atlas ÚFA AV ČR identifikuje silné lokality především v Krušných horách, na Vysočině a v Jeseníkách - oblasti s vysokou hustotou chráněných území a tlakem na krajinný ráz. Druhotná lokalita jako Kryštofovy Hamry (21 turbín, dnes největší český park) ukázala, že velké projekty jsou v ČR možné, ale jen tam, kde se podaří synchronizovat obec, distributora, akademii zemědělských věd a krajský úřad. Drtivá většina projektů této synchronizace nedosáhla.

Lex OZE III: akcelerační zóny, 3 miliardy z OP TAK, aukce OTE

V březnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna Lex OZE III, který má patnáctileté zaseknutí prolomit. Klíčových změn je několik. Vznikají akcelerační zóny - předem vymezená území, kde projekty procházejí jediným společným posouzením vlivů na životní prostředí na úrovni celé zóny, ne pro každou turbínu zvlášť. Povolovací lhůta v zóně má strop dvanáct měsíců místo dnešní reality, která se přibližovala dekádě. Projekty o výkonu nad 15 MW získávají status stavby v energetickém zájmu, což zjednodušuje vyvlastňovací řízení i stavební povolení.

Souběžně rozjelo MPO druhou výzvu programu OP TAK s alokací 1,5 miliardy korun na investiční podporu větrných elektráren; podpora pokrývá až 65 % způsobilých nákladů pro malé podniky, 45 % pro velké. Aukce na provozní podporu spravované OTE začaly v roce 2024 a čtvrtá aukce na konci 2025 podpořila devět projektů o souhrnných 88,8 MW, převážně ze skupiny Noho Energy v lokalitách Anenská Studánka a Vojtěchov. Aktualizovaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu cílí na 1 500 MW do roku 2030, tedy zhruba pětinásobek dnešního stavu.

Otázka, na kterou ještě nezná odpověď nikdo - ČEZ, MPO ani ČSVE - zní, kolik projektů se v akceleračních zónách skutečně postaví. ČEZ veřejně eviduje smluvní dohody s 41 obcemi v 11 krajích a do roku 2030 plánuje přidat přes 600 MW větrné kapacity. Pro pracovní trh to znamená, že první vlna pozic ve výstavbě a EPC řízení projektů přijde nejdřív v letech 2027-2028.

Schleswig-Holstein, Cuxhaven, Łeba: kam Češi dnes jezdí za prací

Dokud doma chyběly projekty, hledali čeští inženýři a montéři práci tam, kde se stavělo. Vzdálenost z Plzně do Mnichova je menší než z Plzně do Ostravy a německý trh s 72,7 GW instalovaného výkonu a přibližně 130 000 pracovními místy nabízí dvojnásobky českých mezd i kariérní stabilitu, kterou domácí trh dlouhodobě neměl. Pro stejnou kvalifikaci připravují bavorští a saští zaměstnavatelé typicky platy v rozsahu 50 000-70 000 eur ročně - dvojnásobek toho, co české firmy nabízejí dnes, a více než trojnásobek české úrovně před deseti lety.

Klíčové německé regiony pro Čechy se dělí na tři vrstvy. Severní spolkové země (Schleswig-Holstein, Dolní Sasko, Meklenbursko-Přední Pomořansko) koncentrují onshore výstavbu i údržbu - tam směřují servisní technici, projektanti elektrické části a stavbyvedoucí pro větrné farmy. Přístavy Cuxhaven a Bremerhaven jsou centrem offshore inženýrství a logistiky - Siemens Gamesa v Cuxhavenu zaměstnává v továrně na gondoly přibližně 1 400 lidí a německý offshore sektor podle dat z roku 2024 zaměstnával přibližně 31 500 plnoúvazkových pozic. Třetí vrstvou jsou inženýrské kanceláře v Hamburku, Brémách a Berlíně, kam Češi s magistrem z ČVUT nebo VŠB-TUO obvykle nastupují na pozice projektových inženýrů, specialistů na integraci do sítě nebo analytiků větrných zdrojů.

Polské pobřeží přibývá jako další cíl. Bałtyk 2 a Bałtyk 3 (společný projekt Equinoru a Polenergie, 1,44 GW, finální investiční rozhodnutí v květnu 2025) přejde v roce 2026 do offshore fáze a celý projekt vytvoří přibližně 10 000 přímých a nepřímých pracovních míst. Servisní základna v Łebě pojme přes sto specialistů, z toho zhruba osmdesát pro práci na moři. Dánsko zůstává destinací pro lidi v R&D a vyšším inženýringu - Vestas má hlavní vývojové centrum a továrnu na lopatky v Nakskově, Ørsted řídí offshore portfolio z Fredericie a hlavního sídla v Frederiksbergu.

Role od developmentu po servis a digitální dvojče

Větrný projekt prochází od vyhledání lokality po vyřazení několika kategoriemi rolí, které se po Evropě liší v měřítku, ne v náplni práce.

Lopatky větrných turbín připravené na montážním místě v Dolním Sasku. Foto: Pexels, Pexels License

Vývoj projektu a financování

Projektoví developeři vyhledávají lokality, vyjednávají s vlastníky pozemků, koordinují hodnocení větrného potenciálu, shánějí povolení a strukturují financování. Jeden onshore park o stovce MW znamená investici v řádu jednotek miliard korun a pětiletou až desetiletou přípravnou fázi; offshore projekty o jednotkách GW jde do desítek miliard a delších horizontů. Pro českého developera, který odejde do Lipska nebo Hamburku, je největší změnou stabilita povolovacího řízení a jistota, že projekt po sedmi letech přípravy nezhasne kvůli místnímu referendu.

Specialisté na posuzování větrných zdrojů modelují výnos lokality z meteorologických mastů, LiDAR měření a satelitního dálkového průzkumu. Český Solargis (původem ze Slovenska) je v Evropě respektovaný hráč v datech o solárním a větrném zdroji a jeho inženýři pracují s daty pro projekty napříč třemi kontinenty. Specialisté na předpovědi počasí navíc dělají krátkodobé prognózy pro obchodování s elektřinou - jejich přesnost přímo určuje, kolik provozovatel parku za megawatthodinu utrží.

Finanční inženýři strukturují dluhové i kapitálové financování, smluvní záruky původu (Power Purchase Agreements) a aukční nabídky. Příchod aukčního systému do Česka zvyšuje poptávku po lidech, kteří jsou doma v kvantitativním modelování a v EPC řízení - dvě kompetence, které český trh dosud neměl důvod systematicky budovat.

Výroba komponent

Evropská výroba turbín a komponent stojí na zhruba 250 továrnách v Evropě, a tvoří téměř polovinu všech přímých pracovních míst v sektoru. České stopy v tomto řetězci jsou koncentrované, ale technologicky relevantní. Wikov z Hronova je dlouholetý dodavatel planetových převodovek s patentovanou technologií flexible pin pro turbíny v rozsahu 1 až 10+ MW; jeho převodovky pracují v parcích v Číně, Severním moři, USA i Indii. Vítkovice Cylinders z Ostravy jsou největším evropským výrobcem vysokotlakých tlakových lahví a kompozitních dílů, které se uplatňují i v servisu věží.

Výrobní technici a operátoři montují gondoly, věže a lopatky. Práce s kompozitními materiály na lopatkách přesahujících 100 metrů má malou toleranci - jediná chybně laminovaná vrstva může znamenat reklamaci v řádu statisíců eur. Logistici a specialisté na dodavatelský řetězec řeší přepravu nadrozměrných komponent: jedna lopatka váží desítky tun, vyžaduje speciální vozidla, povolení k jízdě po veřejné komunikaci a plánování trasy s vyhýbáním se podjezdům. Offshore logistika přidává koordinaci s instalačními loděmi a přesunovými plavidly pro posádky.

Výstavba a instalace

Technici větrných turbín jsou montážní páteří odvětví. Sestavují věžové segmenty, gondoly a rotory pomocí jeřábů, dělají elektrickou a mechanickou montáž a uvádějí stroj do provozu. Práce probíhá ve výškách 80 až 150 metrů a za počasí, které se mění během hodin. Den začíná bezpečnostním briefingem, pokračuje výstupem do nacely, zapojováním silových kabelů, testováním ovládacích systémů a dokumentací.

Stavbyvedoucí koordinuje desítky lidí na ploše parku, kontroluje harmonogram, hlídá bezpečnost a komunikuje se subdodavateli a distributorem. Pro českého stavbyvedoucího se zkušeností z energetické stavby je vstup do větrných projektů v Německu nebo Polsku otázkou GWO certifikace a jazyka, ne kvalifikace.

Offshore inženýři řeší specifika námořní instalace: návrh základů (monopily, jacket, plovoucí konstrukce), kabelové trasy, koordinace s loděmi pro pokládku a přesun. Jde o nejlépe placený segment celého oboru a o jediný, ve kterém se Češi nedostávají do svého oboru přes domácí trh, ale vždy přes německé, dánské nebo nizozemské zaměstnavatele.

Provoz a údržba

Po patnácti letech instalací globálně přes 1,3 TW výkonu je provoz a údržba největším rostoucím segmentem. Onshore servisní technik objíždí v rámci regionu desítky až stovky strojů; offshore technik pracuje ve dvoutýdenních turnusech na servisním plavidle nebo přesunové platformě, podle počasí se k turbínám dostává člunkem nebo vrtulníkem. Třísměnný režim a fyzická práce vysoko nad mořem zvyšují plat o 20 až 40 procent oproti onshore.

Provoz turbín z dispečinku má jinou podobu: jeden tým monitoruje výkon stovek strojů, identifikuje anomálie v datech SCADA, řídí výjezdy servisu a optimalizuje výkonové křivky. Tato role roste analyticky - SCADA inženýr nebo specialista na prediktivní údržbu potřebuje znalost Pythonu, ale zároveň instinkty pro fyziku rotujících strojů. Asset manažeři pak řídí finanční a technickou výkonnost celých portfolií, rozhodují o výměnách komponent, repoweringu a dlouhodobých servisních smlouvách. V Česku je to relativně malá komunita - vlastní portfolio mají Solar Global, Energy 21 a několik regionálních firem - která se ale s aktivací aukčních projektů od roku 2027 začne rozšiřovat.

Inženýring a digitální role

Elektroinženýři navrhují výkonovou elektroniku, transformovny a připojení do sítě. S rostoucím podílem hybridních elektráren (vítr plus baterie) přibývá specializovaných pozic na pomezí větru, ukládání energie a chytrých sítí. Specialisté na digitální dvojče staví virtuální modely turbín a celých parků; predikce poruch z IoT dat zvládají dosáhnout přesnosti přes 95 procent. Pro vývojáře v Praze nebo Brně, kteří umí kombinovat strojírenství a softwarové dovednosti, jsou tyto pozice nejlépe placeným vstupem do oboru bez nutnosti stěhování.

Platy v ČR, Německu a Dánsku

Český trh nemá vlastní platovou kartu pro větrnou energetiku. Pozice se schovávají pod elektrotechniku a strojírenství; specifické vodítko dává srovnání s německým a dánským trhem, kam se za prací reálně chodí.

Lopatka větrné turbíny uvnitř montážní továrny LM Glasfiber. Foto: Tuey, CC BY 2.0 / Wikimedia Commons

Roční hrubé platy podle dat 2025-2026 ze SalaryExpert, Glassdoor a Astute People Renewable Energy Salary Guide 2025. České rozsahy vycházejí z příbuzných profesí na platy.cz (větrná specializace se zatím v platech systematicky neodlišuje). Offshore pozice nabízejí 20-40 % nad onshore srovnatelnou rolí. Přibližné kurzy: 1 EUR ≈ 25 CZK, 1 EUR ≈ 7,45 DKK.

Druhou složkou českého platového obrázku je dojíždění a turnusové smlouvy. Servisní technik z Plzeňska, který jezdí pondělí až čtvrtek do Bavorska, si připisuje 50-60 % nad svůj český strop; offshore technik ze SUV se dvěma týdny na moři a dvěma týdny doma vydělá víc než stejný pracovník v plném českém úvazku. Renewable platy v sektoru obnovitelných zdrojů vzrostly v roce 2025 o 40 % nad obecný evropský trh - šance, kterou stojí za to nepropásnout pro každého, kdo má GWO certifikaci a elektrotechnické vzdělání.

Výšky, turnusy, GWO: co od práce ve větru čekat

Větrná energetika je v inženýrských a kancelářských rolích pohodlnější než ropný a plynárenský sektor, ale fyzicky a psychicky náročnější než typický český energetický provoz. Některé charakteristiky stojí za vyjasnění předtím, než člověk podepíše smlouvu.

Technik větrné energie v ochranném vybavení kontrolující turbínu. Foto: Iyan Ryan, Unsplash License / Unsplash

Práce ve výškách je u techniků základní podmínkou. Gondola moderní turbíny stojí 80 až 150 metrů nad zemí, je stísněná, vibruje a má hluk od převodovky. OSHA stanovuje zastavení práce ve výškách při větru nad 18 m/s; hlavní rizika tvoří pády, elektrický úraz a zraňující kontakt s rotujícími částmi. GWO Basic Safety Training - čtyřdenní kurz krytý databází WINDA - je nepřekročitelný vstupní certifikát; v roce 2024 ho dokončilo 122 008 lidí a globálně ho dnes drží přes 190 000 techniků.

Offshore turnusy redefinují denní rutinu. Dva týdny na servisním plavidle nebo platformě, dvanáctihodinové směny, převoz člunkem nebo vrtulníkem za počasí, které dovolí transfer. Kompenzací je dvojnásobek volna a čistá mzda, ve které se odráží severoevropský platový strop. Pro stabilní rodinné nasazení to není ideální; pro lidi v ranější kariérní fázi nebo s flexibilním partnerem to je jeden z nejrychlejších způsobů, jak v oboru postoupit od techniky k vyššímu inženýringu.

Sezónnost je nižší než u solární energetiky. Vítr fouká celý rok, takže nejsou prostoje v servisu. Velké údržbové bloky se ale plánují na léto (kdy vítr ekonomicky méně tlačí na výnos) a offshore výstavba se v severní Evropě koncentruje do okna duben-říjen. Onshore stavba na Vysočině nebo v Krušných horách v zimě často stojí kvůli ledu na zdvihací technice.

Kancelářské pozice nabízejí pružnost. Projektoví manažeři, analytici a vývojáři pracují v hybridním nebo plně dálkovém režimu; české zaměstnance řady evropských developerů znají z domova přes Microsoft Teams a osobní setkání mají několikrát do roka. Domácí provozy s home office v R&D rolích jsou v sektoru normou.

Zastoupení žen je nízké. Ženy tvoří 21 % pracovní síly ve větrné energetice, v seniorním managementu pak jen 8 %. Bariéry jsou strukturální - od vnímání fyzických rolí jako mužského teritoria po nedostatek mentoringových programů. WindEurope a GWEC mají dílčí iniciativy (Women in Wind), ale tempo změny je v sektoru pomalé.

ČVUT, VUT, VŠB-TUO, GWO, European Wind Energy Master

Bez vysokoškolského titulu je nejpřímější cestou GWO certifikace navázaná na české elektrotechnické vyučení nebo střední odborné vzdělání. Vyhláška č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice (samostatná činnost § 6) a GWO Basic Safety Training tvoří v Evropě uznávaný balíček, který otevírá dveře u německých servisních firem i u Vestas Service.

Instalovaná kapacita větrné energie podle zemí a regionů, časové řady. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Pro inženýrské pozice jsou hlavními cestami:

• Fakulta elektrotechnická ČVUT (katedra elektroenergetiky a katedra elektrických pohonů a trakce) - silnoproud, výkonová elektronika, návrh transformoven, dimenzování připojení do sítě
• Fakulta strojní ČVUT a Energetický ústav Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně - konstrukce rotorů, převodovek, generátorů, materiálové inženýrství
• Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO - obnovitelné zdroje včetně větru, vodíku a hybridních systémů
• Západočeská univerzita FEL - silnoproud a obnovitelné zdroje s vazbou na západočeský průmysl

Pro projektový management je v sektoru standardně oceňovaná certifikace PMP nebo PRINCE2; pro bezpečnostní role v offshore prostředí NEBOSH a specifické GWO advanced moduly (sea survival, enhanced first aid, advanced rescue). Evropský magisterský program European Wind Energy Master (TU Delft, DTU Lyngby, NTNU Trondheim) je nejrespektovanějším mezinárodním titulem oboru a české studenty pravidelně přijímá; je to jedna z nejpřímějších cest do offshore designu a R&D.

Z ropy, stavebnictví, IT a automotive: kdo přechází do větru

Větrný sektor je z příbuzných průmyslových odvětví dosažitelný snadněji, než se zvenčí zdá - rekvalifikace stojí na doplnění specifických certifikací, ne na změně řemesla.

Z ropy a plynu jde podle Airswiftu přibližně 90 % zaměstnanců s přenositelnými dovednostmi: offshore stavbyvedoucí, HSE inženýři, námořní inženýři, projektoví manažeři a vysokonapěťoví elektrikáři vstupují do větru s minimální rekvalifikací. Český kontext je jen menším lokálním derivátem - lidé z bývalých ropných terminálů (Mero) nebo z plynárenské distribuce (GasNet, NET4GAS) jdou typicky do projekčních a HSE rolí v Německu.

Ze stavebnictví a řemesel jsou nejžádanější elektrikáři s vyhláškou č. 50/1978 Sb., svářeči (kritičtí pro plovoucí větrnou energetiku a fabrikaci základů), jeřábníci a operátoři těžké techniky. GWO certifikace přidá několik týdnů k existující kvalifikaci a zpřístupní celý evropský trh.

Z IT a softwarového sektoru jdou lidé do SCADA inženýringu, prediktivní údržby, digitálních dvojčat a obchodních platforem. Pro vývojáře, který umí Python, časové řady a cloudová prostředí, je vstup do oboru bez energetického vzdělání reálný - zaměstnavatelé typu DNV, Aiolos Wind nebo Wind My Roof berou lidi přes domain training v řádu měsíců.

Z automobilového a leteckého průmyslu se přenáší práce s kompozitními materiály (lopatky), aerodynamika (rotor), zajištění kvality v sériové výrobě a precizní strojírenství (převodovky, hřídele, ložiska). Strojaři z brněnské a plzeňské automotive scény jsou pro Wikov i pro evropské výrobce gondol vítaní pracovníci.

Větší turbíny, plovoucí offshore, AI, repowering: čtyři posuny

Turbíny rostou. Offshore stroje dnes překračují 15 MW a prototypy 18 až 26 MW jsou ve vývojové fázi. Větší turbíny zvyšují kapacitní faktor o 2 až 3 procentní body a snižují počet strojů na stejné množství výroby, ale výrazně zvyšují komplexitu údržby. Pro techniky to znamená delší specializační proškolení (12-18 měsíců formálních programů) a delší cyklus, než se vyplatí naučit servisu na konkrétním typu.

Podíl výroby elektřiny z větru na hlavních evropských trzích. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Plovoucí offshore otevírá oblasti, kde je moře hlubší než 60 metrů a kde tradiční monopilové základy nejsou stavebně proveditelné. Norské pole Hywind Tampen (11 turbín v provozu od roku 2023) je dnes největší plovoucí park světa a podobné projekty se chystají u francouzského, portugalského a britského pobřeží. Plovoucí konstrukce vyžadují kombinaci námořního a větrného inženýringu - obor, ve kterém český absolvent strojní fakulty s mořeplaveckým fámulátem v Norsku má reálnou výchozí pozici.

AI a prediktivní údržba mění práci techniků i analytiků. Strojové učení nad SCADA daty dokáže předpovědět poruchy generátoru nebo ložiska týdny dopředu, snížit prostoje a celkové náklady na elektřinu z větru až o 15 procent. Drony s termovizí nahrazují inspekce lopatek ze závěsů a vznikají nové role: pilot drona pro inspekci, datový analytik pro provoz turbín, inženýr digitálního dvojčete. Společnosti jako SkySpecs a Sulzer Schmid vedou autonomní inspekce; jejich zákazníci jsou globální asset manažeři, kteří najímají i z Česka.

Repowering je další rostoucí segment. Zhruba 34 000 z evropských 90 000 onshore turbín je dnes starších patnácti let a 14 GW má za sebou víc než dvě dekády provozu. Výměna staré turbíny za moderní stroj na stejném místě sníží v průměru počet strojů o 27 % a ztrojnásobí výrobu. Pro Česko je repowering ještě v zárodku - kryštofohamerský park nebo věžnické turbíny zatím dokumentaci pro repowering nemají - ale s blížící se obnovou portfolia po roce 2030 půjde o vznikající kategorii pracovních míst v demontáži, demolicích a opětovné montáži.

Klíčoví zaměstnavatelé

Česká scéna

• ČEZ Obnovitelné zdroje - Praha, parky Janov u Litomyšle a Věžnice u Havlíčkova Brodu, smluvní dohody s dalšími deseti obcemi pro výstavbu do roku 2030
• Wikov MGI - Hronov, dodavatel planetových převodovek s technologií flexible pin pro turbíny 1-10+ MW; zákazníci v Číně, Severním moři, USA a Indii
• Vítkovice Cylinders - Ostrava, vysokotlaké tlakové lahve a kompozitní díly pro evropský větrný řetězec
• Solar Global - Napajedla, hybridní portfolio solárních a větrných projektů včetně vlastních developmentů
• Energy 21 - investiční fond s portfoliem solárních a postupně i větrných parků v ČR
• Solargis - Bratislava (s českou inženýrskou základnou), globální data o solárním a větrném zdroji pro projektový engineering
• Noho Energy - Praha, vítěz čtvrté MPO aukce s pěti projekty v lokalitách Anenská Studánka a Vojtěchov, plánované uvedení do provozu 2027-2028

Evropští výrobci turbín a komponent

• Vestas - Dánsko, 37 000 zaměstnanců, hlavní R&D a tovární kapacita v Nakskově, polská továrna na lopatky v Goleniówě (cca 700 lidí, celá polská stopa Vestasu se blíží 2 000)
• Siemens Gamesa - Španělsko/Německo, přibližně 30 000 zaměstnanců, lídr offshore technologie, továrna na gondoly v Cuxhavenu (1 400 pozic)
• Nordex - Německo, 10 400+ zaměstnanců, onshore zaměření na evropské a latinskoamerické trhy
• Enercon - Německo, přibližně 13 000 zaměstnanců, onshore turbíny bez převodovky

Evropští developeři a operátoři

• Ørsted - Dánsko, 8 000 zaměstnanců, světový lídr offshore developmentu, hlavní sídlo Frederiksberg a Fredericia
• RWE - Německo, 20 800+ zaměstnanců v celém energetickém portfoliu, silný v severoněmeckém onshore a offshore
• Equinor - Norsko, partner polských projektů Bałtyk 1/2/3, ekvivalentní hráč v plovoucím offshore
• Vattenfall - Švédsko, severoevropské utility-scale parky a rozvíjející offshore portfolio
• Polenergia - Polsko, 50% partner Bałtyk, polský přímý vstup pro české offshore profesionály
• EnBW - Německo, jihoněmecký onshore plus severomořský offshore

Nezávislé servisní firmy

• Deutsche Windtechnik - Německo, 2 500+ zaměstnanců, multi-brand servis 7 500+ turbín v Evropě
• Global Wind Service - Dánsko, mezinárodní servisní organizace s pravidelným náborem z Česka
• DNV a Ramboll - Norsko a Dánsko, inženýrské konzultace zaměstnávající stovky lidí napříč Evropou

Český trh po roce 2027: domácí výstavba i přeshraniční nábor

Český větrný trh je dnes přechodový. Aukční systém spustil první vlnu projektů s cílem provozu v letech 2027-2028, Lex OZE III otevřel akcelerační zóny od srpna 2025 a cíl 1 500 MW do roku 2030 znamená přibližně pětinásobné zvýšení dnešní instalované kapacity. Pro inženýra s domácí kvalifikací a zájmem o sektor to znamená dvě věci: doma se začne stavět, ale dlouhodobý kariérní strop dál určují větší trhy v Německu, Dánsku, Polsku a Velké Británii. Repowering existujícího portfolia (Kryštofovy Hamry, Janov, Věžnice a dalších asi dvě stovky strojů z let 2007-2012) se v Česku rozjede až po roce 2030, kdy začnou docházet podpůrné mechanismy první generace.

Meziroční přírůstky výroby větrné elektřiny v Německu, Číně, USA, Indii, Velké Británii a Španělsku. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Pro uchazeče s diplomem z ČVUT FEL nebo VŠB-TUO a s anglickým či německým jazykem zůstává sektor jedním z nejotevřenějších evropských pracovních trhů pro českého technicky vzdělaného člověka. Pro středoškolského absolventa s vyhláškou č. 50/1978 Sb. a GWO certifikátem je vstupní bariérou jazyk a turnusový režim, ne kvalifikace - poptávka v Bavorsku, Sasku a polských přístavech roste rychleji, než stačí nábor pokrývat. WindEurope odhaduje, že evropský sektor potřebuje 607 000 pracovníků do roku 2030, proti 442 800 dnes. Většina toho rozdílu připadne na trhy, na kterých se Češi a Češky pohybují přirozeně - jen je třeba o tom vědět dřív, než to ví ostatní.

Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs