Česko nemá vlastní geotermální elektrárnu a podle geologie ji ani mít nebude. Co tu je: jedna geotermální teplárna v Děčíně, výzkumný pilot v Litoměřicích a domácí scéna výrobců tepelných čerpadel s evropským dosahem. Globálně přitom v oboru pracuje přibližně 160 000 lidí a IEA odhaduje, že do roku 2030 jich bude šestkrát víc. Pro českého inženýra, instalatéra nebo geologa to znamená paradoxní situaci: doma stagnace, na hranici výbušný růst.
Česká geotermika se totiž skládá ze tří téměř nesouvisejících světů. První je mělká: vrty do 200 metrů pro tepelná čerpadla země-voda, instalatéři, čerpadlový průmysl s Master Therm a PZP HEATING. Druhý je dálkové vytápění: ENETIQA v Děčíně od roku 2002, RINGEN v Litoměřicích od roku 2026. Třetí je přeshraniční: Češi pracují v bavorských Stadtwerke München, na Eavoru v Geretsriedu, ve Vulcan Energy v Porýní a na Islandu. Každý ze tří světů má jinou kvalifikaci, jiné platy a jiný kariérní strop.
Hluboký geotermální vrt GeneSys v Hanoveru, Dolním Sasku. Foto: T. Agemar, CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
Český masiv: proč elektřinu z geotermálu doma nečekat
Vysokoteplotní hydrotermální zdroje leží podél hranic litosférických desek - Island na Středoatlantském hřbetu, Itálie a Turecko na hranici africké a euroasijské desky, Keňa nad Východoafrickým riftem, Indonésie a Filipíny v ohnivém kruhu Pacifiku. Česko leží uprostřed Českého masivu, geologicky stabilního a vulkanicky pasivního. Teplota pod povrchem stoupá průměrně o 3 °C na sto metrů a odhadovaná teplota v 5 km hloubky v Litoměřicích je přibližně 140 °C - dost na vytápění, málo na elektřinu konvenční flash technologií, která vyžaduje vodu nad 182 °C.
To zužuje výběr na dva směry. Buď mělká geotermika do 200 metrů pro tepelná čerpadla - Česká geotechnická společnost odhaduje technický potenciál přibližně 300 GWt. Nebo dálkové vytápění z hlubokých vrtů kombinované s tepelnými čerpadly k dorovnání výstupní teploty - přesně to dělá Děčín. Třetí cesta, totiž vylepšené geotermální systémy s vrty nad 4 km a hydraulickou stimulací hot dry rock, je v Česku zatím ve fázi výzkumu.
Vládní akční plán z roku 2024 počítá do roku 2030 s deseti geotermálními teplárnami a pěti elektrárnami. Kontext: uhlí, které dnes pokrývá polovinu českého dálkového vytápění, má skončit v roce 2033. Pět let na výstavbu deseti tepláren je politicky ambiciózní; pro pracovní trh to znamená, že seriózní investiční vlna může přijít nejdřív v období 2027-2030.
Děčín 2002: jediná česká geotermální teplárna
Geotermální teplárna v Děčíně funguje od roku 2002 a dodnes je v Česku jediným geotermálním zdrojem napojeným na soustavu dálkového vytápění. Provozuje ji ENETIQA (dříve Termo Děčín). Vrt jde do hloubky 545 metrů, voda má na ústí kolem 30 °C a tepelným čerpadlem se zvyšuje na 72 °C. Geotermální zdroj pokrývá zhruba 35 procent dodávek tepla v připojené soustavě, zbytek doplňuje plyn. V roce 2002 projekt získal ocenění Teplárenského sdružení ČR jako Projekt roku.
Geotermální elektrárna Nesjavellir na jihozápadě Islandu. Foto: Gretar Ivarsson, Public domain / Wikimedia Commons
Děčínský model je relevantní pro každé další české město, které bude po roce 2033 hledat náhradu za uhelnou teplárnu. Ne jako přímá kopie - geologie v Karlových Varech, Mostě nebo Ústí nad Labem je jiná - ale jako důkaz, že kombinace mělčího vrtu, tepelného čerpadla a stávající rozvodné sítě je v českých podmínkách provozuschopná. Pro inženýry to znamená trh, který se otevírá pomalu, ale stabilně.
Mimo Děčín existují v Česku další geotermální vrty - v Ústí nad Labem (240-616 m, do 40 °C), na jižní Moravě v Pasohlávkách (vrt Mušov-3G, 49,7 °C v 1 455 m) - ale slouží k lázeňským a rekreačním účelům, ne k energetice.
Litoměřice: výzkumné vrtání RINGEN a SYNERGYS
RINGEN (Research INfrastructure for Geothermal ENergy) v Litoměřicích je vlajkový český geotermální výzkumný projekt. Hostí ho Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, konsorcium zahrnuje Českou geologickou službu, ČVUT, VŠB-TU Ostrava, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR a další instituce. Nejhlubší testovací vrt PVGT-LT1 (2,1 km, vrtán 2006-2007) naměřil v 1,8 km hloubky 57,5 °C.
V rámci projektu SYNERGYS (2022-2027, rozpočet 1,21 miliardy Kč z OP Spravedlivá transformace) se vrtání rozeběhlo na třetí pokus. První pokus o 550metrový plně jádrovaný pilotní vrt začal v lednu 2024 a po třech měsících musel zastavit kvůli sesuvu sedimentárních zvodněných vrstev. Druhé výběrové řízení proběhlo na podzim 2024. V lednu 2026 se začalo vrtat první ze tří plánovaných polí mělkých vrtů (100 m, s dalšími poli plánovanými do 200 a 400 m) pro výzkum podzemního tepelného úložiště; vrtání prvního pole má skončit na jaře 2026.
Dlouhodobý cíl Litoměřic je ambiciózní: geotermální teplo má pokrýt až 60 procent energetické spotřeby města. Pokud se to podaří, vznikne v Litoměřicích jediný plně funkční evropský model náhrady uhelné teplárny hlubokou geotermikou v podmínkách Českého masivu. Pro RINGEN i SYNERGYS to znamená trvalou poptávku po geolozích, hydrogeolozích, geotechnických inženýrech a potrubních specialistech - role, které dnes v ČR nemají dvojciferný počet otevřených pozic, ale po roce 2027 mít budou.
Tepelná čerpadla: krize 2024 a návrat trhu na úroveň 2023
Mělká geotermika je v Česku ekonomicky podstatnější než hluboké vrty - a má vlastní výrobní základnu. Český trh s tepelnými čerpadly má dnes hodnotu přibližně 176 milionů dolarů (2025). Příběh posledních tří let je dramatický: v roce 2023 boom tažený energetickou krizí a programem Nová zelená úsporám, v roce 2024 propad o 64 procent kvůli pozastavení dotací a poklesu velkoobchodních cen elektřiny, v roce 2025 návrat na předkrizovou úroveň. EHPA varuje, že další růst je závislý na osudu dotačního programu, který je pod tlakem státního rozpočtu.
Geotermální potrubí pro dálkové vytápění odkryté během stavebních prací, Reykjavík. Foto: Stig Nygaard, CC BY 2.0 / Wikimedia Commons
Dva čeští výrobci patří k respektovaným evropským značkám. Master Therm (Jablonec nad Jizerou, založen 1994) vyrábí čerpadla země-voda a vzduch-voda a exportuje přes 70 procent produkce do Velké Británie, Německa, Rakouska, Polska a dalších zemí. PZP HEATING (Opočno, součást švýcarské skupiny Arbonia) je jedním z největších českých výrobců s tradicí od roku 1991. K nim přidejte zavedené značky se silnou českou montážní sítí - Stiebel Eltron CZ, NIBE Energy Systems CZ, Viessmann a Daikin - a máte kompletní obraz domácího sektoru s několika tisíci přímých pracovních míst.
Instalatér tepelného čerpadla je dnes nejdostupnější vstupní pozice do geotermálního oboru v Česku. Vyhláška č. 50/1978 Sb. o elektrotechnické způsobilosti, jeden rekvalifikační kurz a pár měsíců praxe stačí. Mělké vrty pro tepelná čerpadla od července 2023 nepotřebují stavební povolení, ale stále vyžadují souhlas vodoprávního úřadu a odborný posudek certifikovaného hydrogeologa - menší administrativní zátěž, kterou žádný evropský trh nedostal levněji.
Bavorsko, Porýní, Island: tři destinace pro hlubokou geotermiku
Pro českého inženýra s vysokoškolským titulem a chutí pracovat na skutečné hluboké geotermice vede cesta téměř výhradně přes hranici. Tři destinace dominují.
Bavorsko: největší koncentrace v kontinentální Evropě
Mnichovská Stadtwerke München cílí na geotermální zásobování 560 000 domácností do roku 2040 - desetiletí stabilní zakázky pro vrtací týmy, inženýry rezervoárů, projektové manažery a operátory tepláren. Vrtání nového bloku začalo počátkem roku 2025. Mnichovská molasová pánev je největším evropským centrem geotermálního dálkového vytápění mimo Island.
V bavorském Geretsriedu dodala kanadská Eavor Technologies v prosinci 2025 první komerční elektřinu z uzavřeného geotermálního okruhu - světový primát. Technologie Eavor-Loop vrtá 4,5 km hluboko a obejde se bez přírodní propustnosti horniny. Druhý okruh se začne stavět v březnu 2026, cílová kapacita projektu je 64 MWt tepla a 8 MWe elektřiny. Eavor aktivně nabírá v Německu: vrtní inženýři, projektoví manažeři, technologové.
Pro vzdálenost z Plzně, Českých Budějovic nebo Brna je Bavorsko nejpřirozenější zahraniční trh pro českého geotermálního odborníka. Mezi další zaměstnavatele patří EnBW (provozuje elektrárnu Bruchsal v Bádensku-Württembersku), Daldrup & Söhne (vrtací služby) a desítky bavorských Stadtwerke. Cíl Německa je 10 TWh geotermálního tepla ročně do roku 2030, což odpovídá přibližně 24 000 pracovním místům.
Porýní: lithium ze solanky
Vulcan Energy Resources vrtá v Hornorýnské nížině geotermální vrty, ze kterých zároveň získává lithium z geotermální solanky. V prosinci 2025 firma zajistila financování 2,2 miliardy eur, v listopadu získala stavební povolení pro extrakční závod a v lednu 2026 zprovoznila v Landau první evropský závod na plně domácí výrobu hydroxidu lithného. Cílová roční produkce je 24 000 tun monohydrátu lithium-hydroxidu plus 275 GWh elektřiny a 560 GWh tepla; komerční provoz se očekává v roce 2028. EIB poskytla 250 milionů eur úvěru. Projekt je největším evropským pokusem o integraci geotermální energie s těžbou surovin pro baterie.
Pro Čechy je Vulcan zajímavý ze dvou důvodů. Jednak nabírá geologické a vrtací profily, které do oboru přicházejí z petrochemie. Jednak ukazuje, že geotermika v sedimentárních pánvích bez přírodní vulkanické aktivity může komerčně dávat smysl, pokud se ke geotermálnímu výnosu přidá hodnota z mineralizací solanky - relevantní precedent pro českou debatu o budoucnosti uhelných regionů.
Island: vstupní brána pro evropské geotermální inženýrství
Island čerpá přes 60 procent primární energie z geotermálních zdrojů a vytápí jí přibližně 90 procent budov v Reykjavíku. Reykjavik Energy vypsala tendr na 35 nových vrtů pro období 2025-2029. Klíčoví zaměstnavatelé - Landsvirkjun (přibližně 350 lidí), ON Power, HS Orka a Iceland Drilling - pravidelně přijímají zahraniční odborníky. Islandský trh je sice malý, ale technologicky nejnáročnější v Evropě - rok dva práce na islandském projektu otevírá dveře všude jinde.
V dalších evropských trzích stojí za zmínku Itálie (Enel Green Power, 34 elektráren v Toskánsku, plánovaná investice 3 miliardy eur do roku 2030), Nizozemsko (cíl 50 PJ tepla ročně, masterplán odhaduje růst geotermálního sektoru z přibližně 240 na zhruba 2 400 FTE do roku 2030), Maďarsko (PannErgy) a Turecko (Zorlu Energy provozuje čtyři geotermální elektrárny o výkonu kolem 290 MW; národní kapacita Turecka dosahuje 1 691 MW převážně v egejském regionu).
Hluboká a mělká geotermika: dva obory pod jedním jménem
Pokud se v inzerátu mluví o "geotermální energetice", musíte se nejdřív zeptat, ze kterého ze dvou oborů jde.
Geotermální hlubinné vrtné místo v Trebur, Hesensko, Německo. Foto: Ben Benzin, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons
Hluboká geotermika (vrty 1-5 km)
Práce ve hluboké geotermice je inženýrsky a fyzicky náročná. Rezervoároví inženýři modelují podpovrchové proudění tekutin, předpovídají produktivitu vrtů a plánují kampaně. Vrtní inženýři dohlížejí na vrtání trvající týdny až měsíce, často 12hodinové směny v rotačním režimu 15 dní práce / 5 dní volno nebo 14/7. Provozní operátoři tepláren a elektráren řídí turbíny, monitorují tlaky ve vrtech, řeší korozi z geotermální solanky a koordinují reinjektáž.
Geologové a geofyzici identifikují perspektivní lokality pomocí povrchových průzkumů, geochemického vzorkování a geologického mapování. Pro tyto role je vysokoškolské vzdělání nepostradatelné; v Česku je hlavním centrem Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (geologická sekce), Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava (navazuje na hornické vzdělávání s tradicí od roku 1716) a Česká geologická služba.
Mělká geotermika (vrty 1-200 m)
Mělká geotermika je řemeslný obor. Instalatér tepelných čerpadel země-voda hloubí výkopy, pokládá smyčky, zapojuje čerpadlo a uvádí systém do provozu. Práce je fyzicky náročná, ale typicky se odehrává v dojezdové vzdálenosti od domova - žádná offshore rotace, žádné odlehlé lokality, žádné nečesky mluvící prostředí. Vzdělání: vyhláška č. 50/1978 Sb., chladírenský průkaz pro práci s chladivy a školení od výrobce čerpadla.
Tato dichotomie je důležitá: člověk, který chce dělat rezervoárové inženýrství v Mnichově, a člověk, který chce instalovat čerpadla v Mladé Boleslavi, sdílejí název oboru, ale ne nic dalšího. Platy, kvalifikace, životní styl a kariérní strop se liší řádově.
Vrtná souprava, kancelář, zahrada: tři varianty pracovního prostředí
Hluboká geotermika dělí lidi na ty, kteří se uvelebí v rotačním režimu, a ty, kteří v něm vyhoří. Terénní role v Bavorsku, na Islandu nebo v Toskánsku znamenají dlouhé směny v ochranných oděvech, žíravou solanku, sirovodík a hluk vrtací soupravy. Zaměstnavatelé kompenzují odlehlost vyššími platy, ubytováním na místě a prodlouženými volny - ale rodinný život to změní. Pro lidi v rané fázi kariéry je to nejrychlejší cesta od vyučení k seniornímu inženýringu. Pro člověka s malými dětmi v Brně to bývá zpáteční jízdenka po šesti měsících.
Geotermální vrtná věž na stavbě. Foto: Richard Bartz, CC BY-SA 2.5 / Wikimedia Commons
Kancelářské role - rezervoárové modelování, projektový development, finanční analýza - se rotaci vyhnou, ale vyžadují pravidelné výjezdy na stavbu. I geolog, který pracuje hlavně se softwarem COMSOL nebo TOUGH2, musí čas od času stát na vrtu a interpretovat data v reálném čase.
Mělká geotermika má jiné rizikové spektrum. Práce s těžkou vrtnou technikou v omezeném prostoru zahrady, manipulace s plynem v tepelném čerpadle, fyzická zátěž při instalaci venkovní jednotky. Sezónnost je výrazná - jaro a léto jsou zápřahové, zima útlumová. Kvalifikovaný instalatér s vlastní firmou si v Česku v sezóně vydělá víc než leckterý inženýr; v zimě se ale podnikatelské riziko ukazuje.
Diverzita zůstává v obou variantách výzvou. Geotermika historicky vyrůstá z hornického a ropného průmyslu a podíl žen v terénních a vrtacích rolích je nízký. Pomalu to mění zejména analytické a softwarové role - rezervoárové modelování, energetická analytika, řízení projektů - kde podíl žen postupně roste.
Platy v Česku, Německu a na Islandu
Český trh nemá specifická data pro hlubokou geotermiku - pozice se schovávají pod elektrotechniku, geologii a strojírenství. Pro mělkou geotermiku jsou data podrobnější.
| Pozice | Česko (CZK/rok) | Německo (EUR/rok) | Island (EUR/rok) |
|---|---|---|---|
| Instalatér tepelných čerpadel | 420 000 - 680 000 | 36 000 - 49 700 | - |
| Operátor geotermální teplárny | 480 000 - 720 000 | 42 000 - 58 000 | - |
| Geolog / hydrogeolog | 540 000 - 1 100 000 | 32 000 - 93 600 | ~93 000 - 106 000 |
| Geotermální inženýr | 650 000 - 1 200 000 | 70 700 - 144 300 | ~85 000 |
| Rezervoárový inženýr | - | ~95 400 | - |
| Vrtní inženýr | 700 000 - 1 400 000 | 50 000 - 100 000 | - |
| Projektový manažer | 600 000 - 1 200 000 | 51 000 - 77 000 | - |
Roční hrubé platy. České rozsahy vycházejí z platy.cz pro energetický a těžební sektor (2025), přímá data pro geotermální obor v ČR neexistují. Německá data z talent.com a gehalt.de. Islandská data z SalaryExpert. Orientační kurzy: 1 EUR ≈ 25 CZK, 1 ISK ≈ 0,15 CZK. Rozpětí vrtních inženýrů zahrnuje vrtací operátory i seniorní inženýry.
Druhou složkou českého platového obrázku je přeshraniční trh. Inženýr z ČVUT nebo VŠB-TUO, který přejde do Mnichova, si typicky polepší o 50 až 80 procent oproti českému stropu. Vrtní specialista z bývalého petrochemického průmyslu, který nastoupí k Daldrupu, dorovná německé úrovni během jednoho kontraktu. Pro instalatéra tepelných čerpadel je arbitráž menší - česká poptávka je vlastně zdravá - ale německé firmy aktivně nabírají i ve východočeských krajích.
Z ropy, HVAC, stavebnictví a hornictví: vstupní kanály
Geotermika netáhne lidi přímo ze škol - většina seniorních pozic vznikla z laterálních přechodů. Tři vstupní kanály dominují.
Instalovaná geotermální kapacita v osmi největších národních trzích, USA, Filipíny, Indonésie, Turecko, Itálie, Island, Mexiko a Keňa. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0
Z ropy a plynu. Nejpřímější přechod. Směrové vrtání, stavba vrtů, cementace, vrtné kapaliny, měření přímo ve vrtu a řízení ložisek se přenášejí téměř 1:1 do hluboké geotermiky a do vylepšených geotermálních systémů. Vedení Fervo Energy zahrnuje veterány z Halliburton a BHP. Český kontext je menší - lidé z Mero ČR, GasNet nebo NET4GAS jdou typicky přes Vulcan, Daldrup nebo Eavor do projekčních a vrtacích rolí v Německu.
Z HVAC a topenářství. Přirozený vstup do mělké geotermiky a binárních elektráren. Porozumění tepelným výměníkům, kapalinovým okruhům a termodynamice pokrývá většinu potřebných základů. V českém kontextu to znamená, že topenář nebo klimatizační technik se může po několikatýdenní specializaci stát instalatérem tepelného čerpadla a otevřít si vlastní firmu.
Ze stavebního inženýrství a geotechniky. Vhodné pro projekty dálkového vytápění, infrastrukturu geotermálních polí a stavbu vrtacích plošin. Povolování, environmentální compliance, plánování staveniště - stejné dovednosti jako u jiných infrastrukturních projektů. Geologové a geofyzici z geotechnického průzkumu mají bezprostředně využitelné dovednosti pro průzkum geotermálních zdrojů.
Z hornictví. Vrtáči v tvrdé hornině z OKD nebo z bývalé těžby na Sokolovsku rozumějí podzemnímu prostředí v podmínkách, které vylepšené geotermální systémy reprodukují - vrty do 4 a více kilometrů v krystalické hornině. Pro útlumové uhelné regiony (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj) je geotermika jednou z nejlogičtějších rekvalifikačních cest, i když dosud spíš teoretická než reálná.
Vzdělávací cesty: PřF UK, VŠB-TUO, ČVUT a Island
Hluboká geotermika vyžaduje vysokoškolské vzdělání v geologii, geofyzice, strojírenství, energetice nebo stavebním inženýrství. Pro výzkumné a rezervoárové role je doktorát nebo silný magisterský titul prakticky nutností.
V Česku je klíčovou institucí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, která hostí RINGEN. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava se podílí na výzkumu geotermální energie z důlních vod - relevantní pro postuhelnou rekultivaci. ČVUT (Fakulta stavební a Fakulta strojní) spolupracuje na energeticky efektivních budovách a potrubním inženýrství pro dálkové vytápění. Všechny jsou členy konsorcia RINGEN.
Mimo Česko nabízí dlouhodobou vzdělávací cestu UNU Geothermal Training Programme na Islandu - šestiměsíční specializovaný kurz pro mid-career profesionály z partnerských zemí. Magisterské programy v geotermální energetice vedou TU München, ETH Zürich, RWTH Aachen a TU Delft. Pro projektový management je standardem PMP nebo PRINCE2.
Pro instalaci tepelných čerpadel platí vyhláška č. 50/1978 Sb. a chladírenský průkaz. Hluboké vrty spadají pod horní zákon č. 44/1988 Sb. a vyžadují povolení Českého báňského úřadu - klíčový regulační rozdíl proti mělkým vrtům.
Kdo v geotermice nabírá
Česká scéna
- ENETIQA - Děčín, jediný provozovatel geotermální teplárny v ČR, dříve Termo Děčín
- Master Therm - Jablonec nad Jizerou, výrobce čerpadel země-voda a vzduch-voda, exportuje přes 70 procent produkce
- PZP HEATING - Opočno, výrobce tepelných čerpadel, součást skupiny Arbonia
- Stiebel Eltron CZ - česká pobočka německého výrobce, dominantní distribuční síť
- NIBE Energy Systems CZ - česká pobočka švédského lídra
- RINGEN - Litoměřice, výzkumná infrastruktura, hostí Univerzita Karlova
- Česká geologická služba - státní instituce, hydrogeologická a geotermální data
- Česká geotermální asociace - oborové sdružení
Bavorsko a Bádensko-Württembersko
- Stadtwerke München - 10 geotermálních projektů, cíl 560 000 domácností do roku 2040
- Eavor Technologies - Geretsried, první komerční elektřina z uzavřeného okruhu v prosinci 2025, aktivně nabírá
- Vulcan Energy Resources - Porýní, geotermika plus extrakce lithia, financování 2,2 miliardy eur
- EnBW - provozuje elektrárnu Bruchsal
- Daldrup & Söhne - vrtací služby pro geotermální projekty napříč Německem
Skandinávie a Pobaltí
- Reykjavik Energy / ON Power - Island, Hellisheiði (303 MWe + 200 MWt), zásobuje 90 procent Reykjavíku
- Landsvirkjun - Island, státní energetický gigant, ~350 zaměstnanců
- Iceland Drilling - Island, 70+ let zkušeností s geotermálními vrty
- Innargi - Dánsko, geotermální teplárna v Aarhusu (největší v EU), síť pro 39 000 zákazníků ve Velké Kodani
Jih Evropy
- Enel Green Power - Itálie, 34 elektráren v Toskánsku, investice 3 miliardy eur do roku 2030
- Zorlu Energy - Turecko, komplex Kızıldere (165 MW)
- PannErgy - Maďarsko, geotermální dálkové vytápění
Mimo Evropu
- KenGen - Keňa, komplex Olkaria (754-799 MW), největší africký geotermální výrobce
- Ormat Technologies - USA/Izrael, portfolio 1 215 MW
- Fervo Energy - USA, projekt vylepšené geotermiky Cape Station (320 MW)
- Contact Energy - Nový Zéland, elektrárna Tauhara (174 MW)
- Pertamina Geothermal Energy - Indonésie, 727,5 MW, cíl 1 GW do 2026
Globální výrobci tepelných čerpadel
- NIBE Group - Švédsko, evropský lídr
- Viessmann Climate Solutions - Německo, akvírováno Carrier Global za 12 miliard eur v roce 2024
- Stiebel Eltron - Německo, téměř 50 let výroby, investice 600 milionů eur do rozšíření
- Daikin Europe - evropský lídr v hydronických čerpadlech, polská továrna kvadruplikuje kapacitu
Tři rychlosti českého trhu do roku 2030
Český geotermální trh dnes funguje na třech úrovních a každá má jiný horizont. Mělká geotermika a tepelná čerpadla porostou s tempem, jaké dovolí Nová zelená úsporám a obecná elektrifikace vytápění; pro Master Therm, PZP HEATING a české pobočky NIBE a Stiebel Eltron je výhled stabilní. Dálkové vytápění z geotermálních zdrojů je závislé na tom, jestli Litoměřice dovedou pilotní fázi k provoznímu řešení a kolik dalších měst je následuje před ukončením uhlí v roce 2033. A hluboká geotermika v plné průmyslové podobě nebude v Česku do roku 2030 - kdo ji chce dělat, najde práci v Mnichově, Geretsriedu, v Porýní nebo na Islandu.
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v hlavních evropských trzích. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0
Pro každého ze tří profilů znamená příští pětiletka různé rozhodnutí. Instalatér rozhoduje, jestli si založit firmu před koncem dotací nebo po. Inženýr na ČVUT zvažuje, jestli psát diplomku s RINGEN nebo s Eavorem. Geolog z VŠB-TUO se rozhoduje mezi Hornicko-geologickou fakultou jako učitelem a Vulcanem v Porýní jako zaměstnancem. To, co tato rozhodnutí mají společné, je jediný fakt: v evropské geotermice dnes chybí lidé rychleji, než stačí přicházet ze škol. Kdo se rozhodne včas, vstupuje na trh, který bude pět let v napětí.
Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs
