Pracovní pozice v nabíjecí infrastruktuře

Jaroslav Holub · Aktualizováno 4. června 2026

Česko mělo na konci roku 2025 7 574 veřejných nabíjecích bodů a meziroční tempo růstu 19 %. To zdaleka nestačí na pokrytí požadavků nařízení AFIR, které od konce roku 2025 ukládá rychlonabíjecí stanice o výkonu nejméně 400 kW každých 60 kilometrů na páteřní síti TEN-T. Pro pracovní trh je rozhodující právě ta mezera: regulace vytváří garantovanou poptávku, kterou stávající kapacity nedokážou pokrýt. V Evropě sektor zaměstnává 80 000 lidí ve 3 500 firmách s výhledem na 162 000 míst do roku 2030, což znamená přibližně 15 000 nových pozic ročně. Česká část tohoto pracovního trhu poroste rychleji než evropský průměr, protože ze startovní čáry teprve odpichuje.

Elektrické vozidlo připojené k veřejné rychlonabíjecí stanici DC

Elektrické vozidlo připojené k veřejné rychlonabíjecí stanici DC. Foto: Michael Fousert, Unsplash License / Unsplash

AFIR: 400 kW každých 60 km a co z toho plyne pro nábor

Nařízení Evropské unie o infrastruktuře pro alternativní paliva platí od dubna 2024 a přímo určuje, jak rychle se musí síť stavět. Pro Česko z něj vyplývá několik konkrétních povinností:

Pro pracovní trh z toho plyne jednoznačná věc: výstavbu nelze odložit, ani když poptávka po nabíjení zaostává za prodejem aut. Regulace vytváří garantovanou poptávku po elektrikářích, projektantech, specialistech na integraci do sítě a softwarových vývojářích nezávisle na obchodním cyklu.

ČEZ, PRE, ORLEN a Praha: kdo dnes v Česku staví

Český trh roste, ale ze startovní čáry. V roce 2025 se prodalo 15 325 nových bateriových elektromobilů (5,45 % nových registrací, meziroční nárůst o 31,6 %); trhu dominuje Škoda s modely Elroq a Enyaq (5 259 registrací), za ní Tesla (1 943) a Volkswagen (848).

Elektrický autobus na městské trase ve stylu RATP v Santiagu, typ elektrifikace městské flotily, která zvyšuje poptávku po veřejném nabíjení

Elektrický autobus na městské trase ve stylu RATP v Santiagu, typ elektrifikace městské flotily, která zvyšuje poptávku po veřejném nabíjení. Foto: TomasVial, CC0 1.0 / Wikimedia Commons

ČEZ je dominantním provozovatelem. V únoru 2026 spustil pod značkou futurego tisící nabíjecí stanici v retail parku Portin v Tuchoměřicích a celkový výkon sítě má 36,3 MW s cílem 100 MW. Provozuje přes 200 ultrarychlých stojanů. ČEZ také nasadil první českou rychlonabíjecí stanici s integrovaným bateriovým úložištěm o kapacitě 115 kWh, která dodá až 180 kW i tam, kde distribuční síť nestačí.

PRE a OMV vstoupily společně. Pražská energetika a OMV oznámily 113 ultrarychlých stanic o výkonu 300 až 400 kW na 48 lokalitách do roku 2030. Vznikne 168 nových nabíjecích bodů s CCS2 konektory, řada lokalit jako centra se šesti stojany. PRE současně podepsala dohodu se sítí Billa na další stovky stanic u prodejen.

Praha jde po vlastní cestě. Městský podnik THMP do roku 2026 nainstaluje více než tisíc nabíjecích bodů přímo na pouličních lampách s využitím 5 500 km existující kabeláže pod chodníky. Pražská rada navíc schválila plán na 1 500 veřejných nabíjecích stanic za půl miliardy korun. Logika je pragmatická: místo nové infrastruktury využít stávající.

Stát přidává peníze. Modernizační fond a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) přidělily zatím přibližně 1,2 miliardy korun na veřejné stanice, dalších 300 milionů je v přípravě. ORLEN plánuje 600 rychlonabíječek do roku 2030 a 1 700 do roku 2035.

Co brzdí výstavbu, je distribuční síť. Kapacita připojení je nejčastější důvod, proč operátoři nemohou umístit stanici tam, kde by ji chtěli. Doba na získání připojení v Evropě průměrně trvá dva roky, v Číně tři měsíce. ČEZ na to reaguje bateriovými buffery uvnitř stanic, ČEPS investuje díky úvěru EIB ve výši 380 milionů eur do modernizace 500 a více kilometrů vedení 400 kV do roku 2030. Distribuční operátoři ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce sami vypisují kapacitní rezervace s několikaměsíčním zpožděním a operátoři nabíjení s nimi řeší podmínky téměř denně.

AC, DC a ultrarychlé: tři typy stanic, tři kvalifikační úrovně

Technologie určuje, kde pracujete, co potřebujete umět a jak vypadá kariérní dráha.

Celkový počet elektrických vozidel na silnicích podle zemí

Celkový počet elektrických vozidel na silnicích podle zemí. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

AC stanice do 22 kW tvoří objemový základ. Wallboxy v domácnostech, na pracovištích, v parkovacích domech a na pouličních lampách. Instalace je standardní elektrotechnická práce, kvalifikovaný elektrikář ji zvládne za několik hodin. Nizozemsko má přes 180 000 veřejných bodů, naprostou většinu AC, a Česko podobnou strukturu kopíruje. Pro elektrikáře z řemesla je to nejrychlejší vstupní brána do oboru.

DC rychlonabíjení 50 až 150 kW posunuje složitost o úroveň výš. Stanice vyžadují třífázové napájení, často upgrade transformátoru a stavební práce - základy, kabelové kanály, středněnapěťové přípojky. Údržba spojuje elektrické a softwarové dovednosti: DC stanice jsou síťová zařízení s firmwarem, připojená přes mobilní IoT k centrálním řídicím platformám. Pokud nabíječka ztratí datové spojení, nemůže autentizovat zákazníka ani zpracovat platbu.

Ultra-rychlé stanice 150 až 400 a více kW jsou infrastrukturní inženýrství. Vyžadují vysokonapěťové připojení, někdy bateriové úložiště jako buffer a komplexní návrh výkonové elektroniky. EnBW staví v německém Kamener Kreuz největší rychlonabíjecí park v Evropě. Teslin Supercharger hub s Megapack bateriovým úložištěm se blíží spíš stavbě rozvodny než instalaci wallboxu. Připojení megawattových zátěží k distribučním sítím, které pro to nebyly navrženy, je místem, kde se nabíjení překrývá s chytrými sítěmi a úložišti energie.

Role od hledání lokality po platformy a flotily

Technici instalující rychlonabíjecí jednotku DC

Technici instalující rychlonabíjecí jednotku DC. Foto: Elite Power Group, Pexels License / Pexels

Hledání lokalit a připojení do sítě

Než vznikne stanice, někdo musí najít místo, zajistit připojení a vyřídit povolení. Specialisté na rozvoj sítě vyhodnocují lokality podle komerčních kritérií - frekvence, kapacita distribuční sítě, blízkost dálnic, územní plány - a vyjednávají nájmy s vlastníky. Inženýři síťového připojení podávají žádosti distributorům, specifikují požadovaný výkon a koordinují upgrade infrastruktury. Specialisté na povolování vedou jednání s úřady, environmentální posouzení a stavební řízení.

V roce 2025 se sektor v Evropě posunul od náboru pro růst k náboru pro realizaci projektů. Zpráva EV Infrastructure News uvádí, že nejvíc se hledají vedoucí jednotlivých zemí (country managers) a profesionálové, kteří dovedou dotáhnout projekt od podpisu nájemní smlouvy po předání operátorovi.

Instalace a uvádění do provozu

Největší jednotlivá kategorie pracovních míst. Studie ICCT odhaduje, že v USA do roku 2032 bude víc než 78 000 ze 160 000 míst v oboru v elektrické instalaci, údržbě a opravách. Pro Česko platí podobná struktura.

Instalační technici provádějí průzkum místa, montáž konstrukce, pokládku kabeláže, konfiguraci nabíječky a uvedení do provozu - testy proudové ochrany, ověření komunikace s backendovou platformou, předání operátorovi. Inženýři uvádění do provozu oživují DC a ultra-rychlé stanice, testují ochranná relé a ověřují výkonové křivky podle podmínek smlouvy o připojení.

Servis a údržba

Když je stanice v provozu, musí fungovat. Terénní servisní inženýři jezdí po regionu a řeší závady od softwarových chyb a problémů se síťovým připojením po vadné stykače, poškozené kabely a výměny displejů. Výbava: multimetr, analyzátor výkonu, testovací sada pro nabíječky a zařízení na měření mobilního signálu. Více než polovina energetických firem hlásí kritické potíže s obsazováním aplikovaných technických rolí a technici nabíjení patří k nejhůř obsaditelným.

Síťový provoz

Síť stanic se vzdáleně monitoruje z provozních center. Operátoři NOC sledují dostupnost stanic, diagnostikují závady, vzdáleně aktualizují firmware a eskalují hardwarové problémy na terénní týmy. Specialisté na energetický management optimalizují nabíjecí harmonogramy s ohledem na dopad do sítě a cenu elektřiny - zvlášť důležité u depotového nabíjení, kde desítky vozidel nabíjejí přes noc a odběr je nutné tvarovat podle tarifu. Tato role leží na pomezí energetických systémů a softwarového provozu.

Software a platformy

Každá veřejná nabíječka komunikuje s centrálním řídicím systémem (CSMS) přes Open Charge Point Protocol. Verze OCPP 2.1, zveřejněná v lednu 2025, přidala podporu obousměrného přenosu energie (vehicle-to-grid) a řízení distribuovaných energetických zdrojů. Pro vývojáře jde o standard, na kterém se sektor sjednocuje.

Backend vývojáři stavějí mikroservisy pro účtování, analytiku, vzdálené aktualizace firmwaru a roaming - propojení sítí, díky kterému zákazník Fastnedu nabíjí na stanici Ionity. Datoví inženýři pracují na algoritmech energetické optimalizace, dashboardech pro monitoring v reálném čase a modelech prediktivní údržby. Specialisté na kybernetickou bezpečnost řeší TLS šifrování, soulad s PCI-DSS pro platby a obranu proti útokům specifickým pro připojenou infrastrukturu.

Hardware

Inženýři výkonové elektroniky navrhují jádro DC nabíječek: stupně přeměny střídavého proudu na stejnosměrný, obvody korekce účiníku, systémy tepelného managementu. Jde o trvale obtížně obsaditelnou specializaci. S přechodem stanic na 400 kW a obousměrnou funkci složitost roste. Inženýři vestavěného firmwaru programují palubní řadiče stanic, od logiky uživatelského rozhraní po bezpečnostní blokace a komunikační protokoly. Hardware R&D role sídlí hlavně u výrobců - Alpitronic, Kempower, ABB E-mobility, Delta Electronics - a patří k nejlépe placeným v oboru.

Elektrifikace flotil

Komerční správa vozového parku je samostatný subsegment. Manažeři elektrifikace flotil plánují přechod autobusových, nákladních a dodávkových flotil z nafty na elektřinu, dimenzují depotovou infrastrukturu, modelují spotřebu a vyjednávají síťová připojení pro vysokovýkonové instalace. V roce 2025 byl téměř každý čtvrtý nový autobus v EU elektrický (23,8 % registrací, nárůst o 38,9 %); středně těžké elektrické nákladní vozy dosáhly 14,8 % registrací.

Megawatt pro kamiony a obousměrné V2G

Standard SAE J3271 pro megawattové nabíjení byl publikován v březnu 2025 s výkonem až 3,75 MW - desetkrát víc než dnešní rychlonabíjení. Scania plánuje kompatibilní nákladní vozy od poloviny roku 2026. E.ON, Voltix a GreenWay budují 330 megawattových stanic napříč Evropou a první dvě v Česku už E.ON Drive otevřel přímo pro nákladní dopravu. Pro inženýry to znamená novou kategorii projektů: výkony, které vyžadují vlastní rozvodnu, a stanoviště, která stojí blíž průmyslové elektroinstalaci než silniční infrastruktuře.

Elektrický autobus Heuliez GX 337 ELEC na lince RATP 92, Paříž

Elektrický autobus Heuliez GX 337 ELEC na lince RATP 92, Paříž. Foto: Mohamed SY, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons

Obousměrné nabíjení otevírá další kvalifikační vrstvu. Projekt V4Grid - jedenáct partnerů z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska - testuje 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech. BMW spouští komerční vehicle-to-grid pro Německo s E.ON od jara 2026, Mercedes-Benz nasadí obousměrné nabíjení od roku 2026. Globální trh s V2G technologiemi dosáhl v roce 2024 3,2 miliardy dolarů a roste tempem 38 % ročně. Pro Česko to znamená rostoucí poptávku po technicích, kteří rozumějí obousměrným protokolům a energetickému managementu na úrovni vozidla, stanice i sítě.

Platy v Česku a Německu

Specifická mzdová data pro pozice v nabíjecí infrastruktuře v Česku zatím systematicky neexistují - řada rolí je klasifikována pod obecnou elektrotechnikou, IT nebo projektovým řízením. Rozsahy v tabulce vycházejí ze srovnatelných pozic; specializace na EV typicky přidává 10 až 25 % nad obecnou elektrotechnickou základnu.

Pozice Česko (CZK) Německo (EUR)
Instalační technik / elektrikář 360 000 - 770 000 39 000 - 68 000
Elektrotechnický inženýr 640 000 - 1 280 000 53 000 - 84 000
Inženýr výkonové elektroniky 420 000 - 1 070 000 55 000 - 84 000
Vývojář nabíjecích platforem 700 000 - 1 990 000 74 000 - 112 000
Projektový manažer 535 000 - 1 660 000 58 000 - 98 000
Provozní inženýr (NOC / IT) 455 000 - 1 010 000 49 000 - 77 000

Roční hrubé platy. České údaje z platy.cz, SalaryExpert a ERI; německé ze SalaryExpert, Glassdoor a Ravio (2025). Vývojářské pozice odrážejí mid-level a senior úroveň. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.

Druhou reálnou složku mzdy tvoří přeshraniční trh. Bavorské a saské instalační firmy lákají české elektrikáře na platy násobně vyšší, než dokáže nabídnout domácí EPC; pro inženýry hardwaru je relevantní trh Mnichov a Stuttgart. Pozice u vývoje platforem typu Monta, ev.energy nebo Octopus Electroverse jsou často plně remote a české softwarové platy se v této kategorii dotahují na západoevropskou úroveň, protože vývojářský trh není geograficky vázaný.

Terén a obrazovka: bezpečnost, mobilita, sezónnost

Práce v nabíjení se dělí na dva světy: terén a obrazovku.

Zásoby elektrických vozidel podle zemí, EU-27, Čína, USA, Velká Británie, Německo, Nizozemsko a Norsko

Zásoby elektrických vozidel podle zemí, EU-27, Čína, USA, Velká Británie, Německo, Nizozemsko a Norsko. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Terénní role jsou fyzické, mobilní a vystavené počasí. Instalační technici a servisní inženýři denně jezdí za stanicemi a pracují venku za každých podmínek. Práce zahrnuje manipulaci s komponenty do 18 kg, pokládku kabelů ve stísněných prostorech a dlouhé stání na nohou. Instalace DC a ultra-rychlých stanic jsou staveniště s povinnou přilbou, bezpečnostní obuví a reflexní vestou. Vysokonapěťové DC systémy (400 až 1 000 V) vyžadují přísné bezpečnostní postupy: zajišťování a uzamykání zdroje (Lockout/Tagout), ochranu proti obloukovému výboji a analýzu rizik před každým úkonem. Stanice na čerpacích stanicích vyžadují kvalifikaci pro práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (CompEx Ex07-Ex08). Servisní pozice znamenají i pohotovostní výjezdy mimo pracovní dobu - nefunkční stanice na dálniční odpočívce nemůže čekat do pondělí.

Sezónnost je v Česku reálná. Instalace v zimě zpomalují, povolovací řízení se táhnou v topné sezóně přes dvojnásobek běžné doby a stavebně-elektrikářské týmy přesouvají kapacitu mezi solárními střechami a nabíjením podle počasí.

Kancelářské role jsou znalostně náročné. Vývojáři, datoví analytici a operátoři NOC pracují standardní dobu, i když síťový provoz běží 24/7 ve směnách. Pozice ve vývoji platforem u firem typu Monta, ev.energy nebo Octopus Electroverse jsou často plně remote, s týmy rozptýlenými přes několik zemí. Obchodní role pro rozvoj sítě - hledání lokalit, jednání s vlastníky, podpis nájemních smluv - zahrnují časté cestování.

Diverzita zůstává slabou stránkou. Ženy tvoří přibližně 25 % energetické pracovní síly a v terénních instalačních pozicích jsou zastoupené ještě méně. Jen asi 3 % automobilových techniků má kvalifikaci pro EV údržbu a méně než 10 % pro vysokonapěťové práce - úzké hrdlo, které nejvíc brzdí přechod lidí z příbuzných oborů. Iniciativy jako Women in eMobility od ChargeUp Europe tlačí na změnu, ale tempo zatím není dostatečné.

Vyhláška 50, ČVUT FEL a praxe: jak se kvalifikovat v Česku

V Česku zatím není zvláštní certifikace pro instalatéry EV nabíječek - instalace spadá pod zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Kvalifikace tedy stojí na obecné elektrotechnické způsobilosti. Rozdíl proti Velké Británii (dvoudenní kurz City & Guilds 2921) nebo USA (certifikace EVITP, 275 USD, přibližně 20 hodin) je v tom, že český elektrikář s vyhláškou č. 50/1978 Sb. a doloženou praxí může instalovat wallbox v zásadě hned. Pro DC stanice a ultrarychlá centra už praxe a doložené projekty rozhodují víc než papír.

Pro inženýrské role je nejpřímější cestou ČVUT FEL (katedra elektroenergetiky a katedra elektrických pohonů a trakce), VŠB-TUO v Ostravě (Centrum energetických a environmentálních technologií) a UTB Zlín v aplikované elektrotechnice. Pro vývojářské pozice u nabíjecích platforem rozhoduje praktická zkušenost s OCPP, microservices architekturou a real-time daty víc než konkrétní studijní obor.

Z automotive, elektriky, telco a IT: odkud lidé přicházejí

Česká specifika začínají u toho, odkud sektor nejvíc nabírá.

Bidirekční rychlonabíječ EV s podporou vehicle-to-grid

Bidirekční rychlonabíječ EV s podporou vehicle-to-grid. Foto: Raysonho, CC0 1.0 / Wikimedia Commons

Z automobilového průmyslu je posun nejvýraznější. Škoda Auto v Mladé Boleslavi zvýšila kvalifikaci přes 23 tisíc zaměstnanců v oblasti elektromobility, Hyundai v Nošovicích vyrobil přes 650 tisíc elektrifikovaných aut a Toyota přestavila výrobu v Kolíně. Mechanici a technici, kteří dnes pracují na vysokonapěťových systémech vozidel, mají z hlediska sektoru nabíjení mezeru jen v jedné věci: dimenzování infrastruktury, ne v práci s napětím. Cílené školení překlenující 12V vozidlové systémy a 400V a vyšší nabíjecí infrastrukturu je potřeba, ale programy zůstávají nedostatečně rozvinuté.

Z elektrotechniky vede nejpřímější cesta. Elektrikáři s vyhláškou 50, kteří dnes instalují rozvody v rodinných domech a v průmyslu, mohou přejít na wallboxy okamžitě; pro DC stanice je potřeba zaškolení v komunikačních protokolech a v práci s odlišnou regulační vrstvou (provozovatel sítě a operátor distribuční sítě), ne další elektrotechnická kvalifikace.

Z telekomunikací a síťového inženýrství přicházejí lidé na softwarovou stranu sektoru. Protokol OCPP je strukturou podobný řízení telekomunikačních sítí. Monitoring, správa poruch, 4G/5G konektivita a systémová integrace se přenášejí téměř přímo do provozních a smart-chargingových rolí.

Ze softwarového inženýrství je přechod ještě plynulejší. Backend vývojáři, cloudoví inženýři a DevOps profesionálové najdou okamžité uplatnění ve vývoji CSMS, implementaci OCPP, API integraci a datové analytice nabíjecích sítí. Python, Kubernetes, mikroservisní architektura a zkušenost s real-time systémy jsou přímo využitelné.

Klíčoví zaměstnavatelé

Operátoři nabíjecích sítí

  • ČEZ / futurego - Česko, 1 000 a více stanic, největší česká síť; provozuje první českou stanici s bateriovým bufferem; cíl 100 MW celkového výkonu
  • PRE / PREpoint - Česko, partner OMV pro 113 nových rychlonabíjecích stanic (300 až 400 kW) na 48 lokalitách do roku 2030
  • E.ON Drive - Německo/Česko, 50 000 a více instalovaných bodů ve 14 evropských zemích; v ČR přechází na platformu AMPECO; první megawattové stanice pro nákladní dopravu už v provozu
  • ORLEN - Polsko/Česko, plán 600 rychlonabíječek v ČR do roku 2030 a 1 700 do roku 2035
  • Eldrive Czechia - Česko, samostatný operátor s důrazem na rychlonabíjení mimo dálniční síť
  • Ionity - Německo, přibližně 5 000 nabíjecích bodů ve 24 evropských zemích; JV BMW, Ford, Hyundai, Mercedes-Benz a VW Group; přítomnost na D1, D5 a D8
  • Fastned - Nizozemsko, 406 stanic v devíti zemích s charakteristickými solárními přístřešky; cíl 1 000 stanic do roku 2030
  • Allego - Nizozemsko, 34 000 a více nabíjecích bodů v 16 evropských zemích
  • bp pulse - Velká Británie, JV s Iberdrolou za 1 miliardu eur pro 11 700 HPC stanic ve Španělsku a Portugalsku do roku 2030

Výrobci hardwaru

  • ABB E-mobility - Švýcarsko, 840 000 a více dodaných nabíječek do 85 a více zemí; přibližně 1 100 zaměstnanců v EV divizi
  • Alpitronic - Itálie, výrobce stanic Hypercharger, nejrozšířenějších HPC v Evropě; přibližně 1 100 zaměstnanců
  • Kempower - Finsko, modulární satelitní architektura; přibližně 830 zaměstnanců; průkopník megawattového nabíjení pro elektrifikaci vozidel v těžké dopravě
  • Polyfazer - Česko, česká nabíjecí platforma s 800 a více stanicemi a více než 150 techniky; podpora OCPP a roamingu přes Hubject
  • Delta Electronics - Tchaj-wan, ultra-rychlé stanice do 500 kW; 68 000 zaměstnanců globálně

Software a platformy

Elektrifikace flotil

  • Zenobe - Velká Británie, největší vlastník a provozovatel EV autobusů ve Velké Británii (přibližně 25 % trhu); 300 a více zaměstnanců, růst o 70 % meziročně
  • Geotab - Kanada, světová jednička v telematice pro flotily; hodnocení EV flotil a optimalizace nabíjení pro 300 a více EV modelů
  • ChargePoint - USA, jedna z největších nabíjecích sítí na světě podle počtu spravovaných portů; akvizice has-to-be (Rakousko) a ViriCiti (Amsterdam) pro evropskou softwarovou kapacitu

Přesahy do sítí, úložišť a vodíku

Nabíjecí infrastruktura leží na průsečíku energetiky, dopravy a softwaru. Specialisté na integraci do sítě se pohybují plynule mezi nabíjením a chytrými sítěmi. Inženýři výkonové elektroniky sdílejí základy s úložišti energie a návrhem vodíkových palivových článků. Elektrifikace flotil se překrývá s depotovým bateriovým úložištěm a obousměrné nabíjení stírá hranici mezi nabíjecí infrastrukturou a distribuovanými energetickými systémy. S rozšiřováním elektromobility na nákladní vozy, autobusy, stavební stroje a námořní plavidla poroste i pracovní síla v nabíjení. Lidé, kteří se dnes podílejí na elektrifikaci dopravy, řeší problémy, které bude muset v příštích deseti letech řešit každý vyspělý trh.

Podíl vozidel v provozu, která jsou elektrická, Česko vs. severské a DACH lídry

Podíl vozidel v provozu, která jsou elektrická, Česko vs. severské a DACH lídry. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs