Česko mělo na konci roku 2025 7 574 veřejných nabíjecích bodů a meziroční tempo růstu 19 %. Na požadavky nařízení AFIR, které od konce roku 2025 ukládá rychlonabíjecí stanice o výkonu nejméně 400 kW každých 60 kilometrů na páteřní síti TEN-T, to zdaleka nestačí. Operátoři proto nabírají bez ohledu na to, kolik elektromobilů se zrovna prodá. Evropská nabíjecí infrastruktura dnes zaměstnává 80 000 lidí ve 3 500 firmách s výhledem na 162 000 míst do roku 2030, což znamená přibližně 16 000 nových pozic ročně. V Česku poroste zaměstnanost rychleji než evropský průměr, protože startuje z nízké základny.
Elektrické vozidlo připojené k veřejné rychlonabíjecí stanici DC. Foto: Michael Fousert, Unsplash License / Unsplash
Požadavky AFIR na nabíjecí síť
Nařízení Evropské unie o infrastruktuře pro alternativní paliva platí od dubna 2024 a přímo určuje, jak rychle se musí síť stavět. Pro Česko z něj vyplývá několik konkrétních povinností:
- Rychlonabíjecí lokality s celkovým výstupním výkonem alespoň 400 kW (včetně alespoň jedné stanice o 150 kW) každých 60 km na dálnicích D1, D5, D8, D11 a další páteřní síti TEN-T do konce roku 2025; od roku 2027 stoupá minimum na 600 kW se dvěma body po 150 kW
- Minimálně 1,3 kW nabíjecího výkonu na každý registrovaný bateriový elektromobil v zemi
- Povinnost přijímat bezkontaktní platby kartou už od dubna 2024
- Od ledna 2027 musí všechny nové nebo modernizované veřejné stanice splňovat požadavky AFIR na interoperabilitu a komunikaci Plug & Charge, nejčastěji implementované přes ISO 15118-20
Požadavek 1,3 kW na elektromobil váže tempo výstavby přímo na velikost vozového parku: čím víc elektromobilů si Češi registrují, tím větší výkon musí být veřejně dostupný.
Celkový počet elektrických vozidel na silnicích podle zemí. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0
Výstavbu proto nelze odložit, ani když poptávka po nabíjení zaostává za prodejem aut. Elektrikáře, projektanty, specialisty na integraci do sítě a softwarové vývojáře shánějí operátoři nezávisle na obchodním cyklu.
Kdo staví nabíjecí síť v Česku
Nabíjecí síť v Česku staví energetické firmy, čerpací sítě a města a tempo jim udává domácí prodej elektromobilů. V roce 2025 se u nás prodalo 15 325 nových bateriových elektromobilů, tedy 5,45 % nových registrací a o 31,6 % víc než rok předtím; trhu dominuje Škoda s modely Elroq a Enyaq (5 259 registrací), za ní Tesla (1 943) a Volkswagen (848).
Podíl vozidel v provozu, která jsou elektrická, Česko vs. severské a DACH lídry. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0
ČEZ je dominantním provozovatelem. V únoru 2026 spustil pod značkou futurego tisící nabíjecí stojan v retail parku Portin v Tuchoměřicích, provozuje přes 200 ultrarychlých stojanů a celkový výkon sítě překračuje 100 MW s cílem 130 MW do konce roku 2026. Nasadil také první českou rychlonabíjecí stanici s integrovaným bateriovým úložištěm o kapacitě 115 kWh, která dodá až 180 kW i tam, kde distribuční síť nestačí.
PRE a OMV vstoupily společně. Pražská energetika a OMV oznámily 113 ultrarychlých stanic o výkonu 300 až 400 kW na 48 lokalitách do roku 2030. Vznikne 168 nových nabíjecích bodů s konektory CCS2 a řada lokalit dostane podobu hubu se šesti stojany. Součástí spolupráce jsou i vybrané lokality u prodejen Billa.
Praha jde po vlastní cestě. Městské podniky THMP a TSK postaví do poloviny roku 2028 až 1 500 veřejných nabíjecích stanic do 22 kW za zhruba 493 milionů korun. THMP k tomu zkouší nabíjení přímo ze stožárů veřejného osvětlení, kde se dá využít kabeláž už uloženou pod chodníky.
Stát přidává peníze. Veřejné stanice financuje především Operační program Doprava 2021-2027, z něhož se vypisují samostatné výzvy na běžné i rychlonabíjecí stanice; z těchto prostředků roste i síť ČEZ. ORLEN plánuje 600 rychlonabíjecích bodů do roku 2030 a 1 700 do roku 2035.
Co brzdí výstavbu, je distribuční síť. Kapacita připojení je nejčastější důvod, proč operátoři nemohou umístit stanici tam, kde by ji chtěli. Doba na získání připojení v Evropě průměrně trvá dva roky, v Číně tři měsíce. ČEZ na to reaguje bateriovými buffery uvnitř stanic, ČEPS investuje díky úvěru EIB ve výši 380 milionů eur do modernizace 500 a více kilometrů vedení 400 kV do roku 2030. Distribuční operátoři ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce sami vypisují kapacitní rezervace s několikaměsíčním zpožděním a provozovatelé nabíjecích sítí s nimi řeší podmínky téměř denně.
Typy nabíjecích stanic a výkonové třídy
Nabíjení není jedno řemeslo. Výkonová třída stanice rozhoduje o tom, kdo ji staví, jakou kvalifikaci to vyžaduje a kam se ta práce v Česku soustředí.
Zásoby elektrických vozidel podle zemí, EU-27, Čína, USA, Velká Británie, Německo, Nizozemsko a Norsko. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0
AC stanice do 22 kW tvoří objemový základ. Patří sem wallboxy v domácnostech, na pracovištích, v parkovacích domech a na stožárech veřejného osvětlení. Instalace je standardní elektrotechnická práce, kvalifikovaný elektrikář ji zvládne za několik hodin. Nizozemsko má přes 180 000 veřejných bodů, naprostou většinu AC, a Česko podobnou strukturu kopíruje. Pro vyučené elektrikáře je to nejrychlejší cesta do oboru.
DC rychlonabíjení 50 až 150 kW posunuje složitost o úroveň výš. Stanice vyžadují třífázové napájení, často upgrade transformátoru a stavební práce - základy, kabelové kanály, středněnapěťové přípojky. Technik údržby tu potřebuje elektrikářskou i softwarovou průpravu: DC stanice jsou síťová zařízení s firmwarem, připojená přes mobilní síť k centrálním řídicím platformám. Pokud nabíječka ztratí datové spojení, nemůže autentizovat zákazníka ani zpracovat platbu.
Ultrarychlé stanice 150 až 400 a více kW jsou infrastrukturní inženýrství. Vyžadují vysokonapěťové připojení, někdy bateriové úložiště jako buffer a komplexní návrh výkonové elektroniky. EnBW provozuje v německém Kamener Kreuz svůj vlajkový rychlonabíjecí park s 52 stojany. Teslin hub Superchargerů s bateriovým úložištěm Megapack se blíží spíš stavbě rozvodny než instalaci wallboxu. Připojení megawattových zátěží k distribučním sítím, které pro to nebyly navrženy, je místem, kde se nabíjení překrývá s chytrými sítěmi a úložišti energie.
Profese v nabíjecí infrastruktuře
Hledání lokalit a připojení do sítě
Než vznikne stanice, někdo musí najít místo, zajistit připojení a vyřídit povolení. Specialisté na rozvoj sítě vyhodnocují lokality podle komerčních kritérií - frekvence, kapacita distribuční sítě, blízkost dálnic, územní plány - a vyjednávají nájmy s vlastníky. Inženýři síťového připojení podávají žádosti distributorům, specifikují požadovaný výkon a koordinují upgrade infrastruktury. Specialisté na povolování vedou jednání s úřady, environmentální posouzení a stavební řízení.
V roce 2025 se sektor v Evropě posunul od náboru pro růst k náboru pro realizaci projektů. Zpráva EV Infrastructure News uvádí, že nejvíc se hledají vedoucí jednotlivých zemí (country managers) a lidé, jejichž projektové řízení dotáhne stanici od podpisu nájemní smlouvy po předání operátorovi.
Instalace a uvádění do provozu
Instalace a uvádění do provozu zaměstnávají v oboru nejvíc lidí. Studie ICCT odhaduje, že v USA do roku 2032 bude víc než 78 000 ze 160 000 míst v oboru v elektrické instalaci, údržbě a opravách. Pro Česko platí podobná struktura.
Technici instalující rychlonabíjecí jednotku DC. Foto: Elite Power Group, Pexels License / Pexels
Instalační technici provádějí průzkum místa, montáž konstrukce, pokládku kabeláže, konfiguraci nabíječky a uvedení do provozu - testy proudové ochrany, ověření komunikace s řídicí platformou, předání operátorovi. Inženýři uvádění do provozu oživují DC a ultrarychlé stanice, testují ochranná relé a ověřují výkonové křivky podle podmínek smlouvy o připojení.
Servis a údržba
Když je stanice v provozu, musí fungovat. Terénní servisní inženýři jezdí po regionu a řeší závady od softwarových chyb a výpadků mobilního signálu po vadné stykače, poškozené kabely a výměny displejů. Vozí s sebou multimetr, analyzátor výkonu, testovací sadu pro nabíječky a přístroj na měření signálu. Více než polovina energetických firem hlásí kritické potíže s obsazováním aplikovaných technických rolí a technici nabíjení patří k nejhůř obsaditelným; údržba je tak nejjistější vstup do oboru pro člověka z jiné elektrotechnické profese.
Síťový provoz
Síť stanic se vzdáleně monitoruje z provozních center. Operátoři NOC sledují dostupnost stanic, diagnostikují závady, vzdáleně aktualizují firmware a eskalují hardwarové problémy na terénní týmy. Specialisté na energetický management optimalizují nabíjecí harmonogramy s ohledem na dopad do sítě a cenu elektřiny - zvlášť důležité u depotového nabíjení, kde desítky vozidel nabíjejí přes noc a odběr je nutné tvarovat podle tarifu. Je to práce napůl energetická a napůl softwarová.
Software a vývoj platforem
Každá veřejná nabíječka komunikuje s centrálním řídicím systémem (CSMS) přes Open Charge Point Protocol. Verze OCPP 2.1, zveřejněná v lednu 2025, přidala podporu obousměrného přenosu energie a řízení distribuovaných energetických zdrojů. Pro vývojáře jde o standard, na kterém se sektor sjednocuje.
Vývojáři backendu stavějí mikroservisy pro účtování, analytiku, vzdálené aktualizace firmwaru a roaming - propojení sítí, díky kterému zákazník Fastnedu nabíjí na stanici Ionity. Datoví inženýři pracují na algoritmech energetické optimalizace, dashboardech pro monitoring v reálném čase a modelech prediktivní údržby. Specialisté na kybernetickou bezpečnost řeší TLS šifrování, soulad s PCI-DSS pro platby a obranu proti útokům specifickým pro připojenou infrastrukturu.
Vývoj hardwaru
Inženýři výkonové elektroniky navrhují jádro DC nabíječek: stupně přeměny střídavého proudu na stejnosměrný, obvody korekce účiníku, systémy tepelného managementu. Tato specializace se obsazuje nejhůř z celého oboru. Čím vyšší výkon a čím víc obousměrných funkcí stanice umí, tím delší vývoj je za ní. Inženýři vestavěného firmwaru programují palubní řadiče stanic, od logiky uživatelského rozhraní po bezpečnostní blokace a komunikační protokoly. Výzkum a vývoj hardwaru sedí hlavně u výrobců - Alpitronic, Kempower, ABB E-mobility, Delta Electronics - a patří k nejlépe placeným pozicím v oboru.
Elektrifikace flotil
Komerční správa vozového parku je samostatný subsegment. Manažeři elektrifikace flotil plánují přechod autobusových, nákladních a dodávkových flotil z nafty na elektřinu, dimenzují depotovou infrastrukturu, modelují spotřebu a vyjednávají síťová připojení pro vysokovýkonové instalace. V roce 2025 byl téměř každý čtvrtý nový autobus v EU elektrický (23,8 % registrací, nárůst o 38,9 %); elektrické nákladní vozy nad 3,5 tuny dosáhly 4,2 % registrací.
Elektrický autobus na městské trase ve stylu RATP v Santiagu, typ elektrifikace městské flotily, která zvyšuje poptávku po veřejném nabíjení. Foto: TomasVial, CC0 1.0 / Wikimedia Commons
Megawattové nabíjení kamionů a V2G
Standard SAE J3271 pro megawattové nabíjení vyšel v březnu 2025. Systém MCS je navržený na výkony až 3,75 MW - desetkrát víc než dnešní rychlonabíjení. Scania ohlásila kompatibilní nákladní vozy od poloviny roku 2026. E.ON, Voltix a GreenWay budují do roku 2028 330 megawattových nabíjecích bodů na 55 místech v devíti evropských zemích; Česko mezi nimi zatím není. Pro inženýry vzniká nová kategorie projektů: výkony, které si žádají vlastní rozvodnu, a stanoviště bližší průmyslové elektroinstalaci než silniční infrastruktuře.
Obousměrné nabíjení otevírá další kvalifikační vrstvu. Projekt V4Grid - jedenáct partnerů z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska - testuje 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech. BMW s E.ON spustily komerční vehicle-to-grid pro Německo v únoru 2026, Mercedes-Benz nasazuje obousměrné nabíjení v průběhu roku 2026.
Bidirekční rychlonabíječ EV s podporou vehicle-to-grid. Foto: Raysonho, CC0 1.0 / Wikimedia Commons
Globální trh s V2G technologiemi dosáhl v roce 2024 3,2 miliardy dolarů a roste tempem 38 % ročně. Pro Česko z toho plyne poptávka po technicích, kteří rozumějí obousměrným protokolům a energetickému managementu na úrovni vozidla, stanice i sítě zároveň.
Platy v Česku a Německu
Mzdová data specificky pro nabíjecí infrastrukturu v Česku zatím neexistují - řada rolí je klasifikována pod obecnou elektrotechnikou, IT nebo projektovým řízením. Rozsahy v tabulce vycházejí ze srovnatelných pozic; specializace na EV typicky přidává 10 až 25 % nad obecnou elektrotechnickou základnu.
| Pozice | Česko (CZK) | Německo (EUR) |
|---|---|---|
| Instalační technik / elektrikář | 360 000 - 770 000 | 39 000 - 68 000 |
| Elektrotechnický inženýr | 640 000 - 1 280 000 | 53 000 - 84 000 |
| Inženýr výkonové elektroniky | 420 000 - 1 070 000 | 55 000 - 84 000 |
| Vývojář nabíjecích platforem | 700 000 - 1 990 000 | 74 000 - 112 000 |
| Projektový manažer | 535 000 - 1 660 000 | 58 000 - 98 000 |
| Provozní inženýr (NOC / IT) | 455 000 - 1 010 000 | 49 000 - 77 000 |
Roční hrubé platy. České údaje z platy.cz, SalaryExpert a ERI; německé ze SalaryExpert, Glassdoor a Ravio (2025). Vývojářské pozice odrážejí mid-level a senior úroveň. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 24 CZK.
Do výdělku zasahuje i přeshraniční trh. Bavorské a saské instalační firmy lákají české elektrikáře na platy násobně vyšší, než dokáží nabídnout domácí montážní firmy; pro inženýry hardwaru je relevantní trh Mnichov a Stuttgart. Pozice ve vývoji platforem bývají plně na dálku, takže se české softwarové platy v této kategorii dotahují na západoevropskou úroveň - vývojářský trh není geograficky vázaný.
Pracovní podmínky
Terénní role jsou fyzické, mobilní a vystavené počasí. Instalační technici a servisní inženýři denně jezdí za stanicemi a pracují venku za každých podmínek. Práce zahrnuje manipulaci s komponenty do 18 kg, pokládku kabelů ve stísněných prostorech a dlouhé stání na nohou. Stavba DC a ultrarychlých stanic probíhá na staveništi: přilba, bezpečnostní obuv a reflexní vesta jsou povinné. Vysokonapěťové DC systémy (400 až 1 000 V) vyžadují přísné bezpečnostní postupy: zajišťování a uzamykání zdroje (Lockout/Tagout), ochranu proti obloukovému výboji a analýzu rizik před každým úkonem. Nabíječky u čerpacích stanic navíc vyžadují kvalifikaci pro práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (CompEx Ex07-Ex08). Se servisem přicházejí i pohotovostní výjezdy mimo pracovní dobu - nefunkční stanice na dálniční odpočívce nemůže čekat do pondělí.
Nabíjecí stanice pro elektromobily na dálniční odpočívce Saverne-Eckartswiller na dálnici A4 v Alsasku. Foto: Cayambe, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons
Zima obor viditelně zpomaluje. Instalace se protahují, povolovací řízení se v topné sezóně táhnou přes dvojnásobek běžné doby a stavebně-elektrikářské týmy přesouvají kapacitu mezi solárními střechami a nabíjením podle počasí.
Kancelářské role jsou znalostně náročné. Vývojáři, datoví analytici a operátoři NOC pracují standardní dobu, i když síťový provoz běží 24/7 ve směnách. Pozice ve vývoji platforem u firem typu Monta, ev.energy nebo Octopus Electroverse bývají plně na dálku, s týmy rozptýlenými přes několik zemí. Obchodní role pro rozvoj sítě - hledání lokalit, jednání s vlastníky, podpis nájemních smluv - znamenají časté cestování.
Obor zůstává mužský. Ženy tvoří přibližně 20 % energetické pracovní síly a v terénních instalačních pozicích jsou zastoupené ještě méně. Jen asi 1 z 5 automobilových techniků má dnes kvalifikaci pro EV údržbu a méně než 10 % pro vysokonapěťové práce - úzké hrdlo, které nejvíc brzdí přechod lidí z příbuzných oborů. Iniciativy jako Women in eMobility od ChargeUp Europe tlačí na změnu, ale tempo zatím není dostatečné.
Vzdělání a kvalifikace
V Česku zatím není zvláštní certifikace pro instalatéry EV nabíječek - instalace spadá pod zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Kvalifikace tedy stojí na obecné elektrotechnické způsobilosti. Rozdíl proti Velké Británii (dvoudenní kurz City & Guilds 2921) nebo USA (certifikace EVITP, 275 USD, přibližně 20 hodin) je v tom, že český elektrikář s odbornou způsobilostí podle NV 194/2022 Sb. a doloženou praxí může instalovat wallbox v zásadě hned. U DC stanic a ultrarychlých hubů pak rozhodují doložené projekty víc než papír.
Pro inženýrské role je nejpřímější cestou ČVUT FEL (katedra elektroenergetiky a katedra elektrických pohonů a trakce), VŠB-TUO v Ostravě (Centrum energetických a environmentálních technologií) a UTB Zlín v aplikované elektrotechnice. U vývojářských pozic rozhoduje praktická zkušenost s OCPP, mikroservisní architekturou a daty v reálném čase víc než konkrétní studijní obor.
Přechod z automobilového průmyslu a IT
Z automobilového průmyslu je posun nejvýraznější. Škoda Auto v Mladé Boleslavi zvýšila kvalifikaci přes 23 tisíc zaměstnanců v oblasti elektromobility, Hyundai v Nošovicích vyrobil přes 650 tisíc elektrifikovaných aut a Toyota přestavila výrobu v Kolíně. Mechanici a technici, kteří dnes pracují na vysokonapěťových systémech vozidel, umějí zacházet s napětím; co jim chybí, je dimenzování infrastruktury. Systémy vozidel na 12 V a nabíjecí infrastrukturu od 400 V výš by mělo přemostit cílené školení, ale programy zůstávají nedostatečně rozvinuté.
Z elektrotechniky vede nejpřímější cesta. Elektrikáři s platnou elektrotechnickou způsobilostí, kteří dnes instalují rozvody v rodinných domech a v průmyslu, mohou přejít na wallboxy okamžitě; u DC stanic potřebují zaškolení v komunikačních protokolech a v jednání s provozovatelem distribuční soustavy, ne další elektrotechnickou kvalifikaci.
Z telekomunikací a síťového inženýrství přicházejí lidé na softwarovou stranu sektoru. Protokol OCPP je strukturou podobný řízení telekomunikačních sítí. Monitoring, správa poruch, 4G/5G konektivita a systémová integrace se přenášejí téměř přímo do provozních rolí a do řízeného nabíjení.
Ze softwarového inženýrství je přechod ještě plynulejší. Vývojáři backendu, cloudoví inženýři a lidé z DevOps najdou okamžité uplatnění ve vývoji CSMS, implementaci OCPP, API integraci a datové analytice nabíjecích sítí. Python, Kubernetes, mikroservisní architektura a zkušenost se systémy reálného času jsou přímo využitelné.
Klíčoví zaměstnavatelé
Operátoři nabíjecích sítí
- ČEZ / futurego - Česko, 1 000 a více stojanů, největší česká síť; provozuje první českou stanici s bateriovým bufferem; cíl 130 MW celkového výkonu do konce roku 2026
- PRE / PREpoint - Česko, partner OMV pro 113 nových rychlonabíjecích stanic (300 až 400 kW) na 48 lokalitách do roku 2030
- E.ON Drive - Německo/Česko, 50 000 a více instalovaných bodů ve 14 evropských zemích; v ČR převádí přes 1 200 nabíjecích bodů na platformu AMPECO; s Voltix a GreenWay staví do roku 2028 megawattovou síť pro kamiony
- ORLEN - Polsko/Česko, plán 600 rychlonabíjecích bodů v ČR do roku 2030 a 1 700 do roku 2035
- Ionity - Německo, přibližně 6 400 nabíjecích bodů ve 24 evropských zemích; JV BMW, Ford, Hyundai, Mercedes-Benz a VW Group; přítomnost na D1, D5 a D8
- Fastned - Nizozemsko, 406 stanic v devíti zemích s charakteristickými solárními přístřešky; cíl 1 000 stanic do roku 2030
- Allego - Nizozemsko, 34 000 a více nabíjecích bodů v 16 evropských zemích
- bp pulse - Velká Británie, JV s Iberdrolou za 1 miliardu eur pro 11 700 HPC bodů ve Španělsku a Portugalsku do roku 2030
Výrobci hardwaru
- ABB E-mobility - Švýcarsko, více než 1 milion dodaných nabíječek na 85 a více trhů; přibližně 1 400 zaměstnanců v EV divizi
- Alpitronic - Itálie, výrobce stanic Hypercharger, nejrozšířenějších HPC v Evropě; přibližně 1 000 zaměstnanců
- Kempower - Finsko, modulární satelitní architektura; přibližně 830 zaměstnanců; průkopník megawattového nabíjení v těžké dopravě
- Delta Electronics - Tchaj-wan, ultrarychlé stanice do 500 kW; 68 000 zaměstnanců globálně
Software a platformy
- Polyfazer - Česko, česká nabíjecí platforma s 800 a více stanicemi a více než 150 techniky; podpora OCPP a roamingu přes Hubject
- Monta - Dánsko, řízení 165 000 a více komerčních nabíjecích bodů; více než 200 zaměstnanců ze 47 zemí
- Hubject - Německo, provozovatel největší eRoaming sítě na světě s milionem a více propojených bodů v 70 a více zemích; spoluzakladatelé BMW, Bosch, Daimler, EnBW, innogy, Siemens
- Octopus Electroverse - Velká Británie, v roce 2025 dosáhl milionu připojených veřejných nabíječek
- The Mobility House - Německo, průkopník vehicle-to-grid; platforma ChargePilot řídí 2 700 a více flotilových nabíjecích zařízení; V2G partnerství s Mercedes-Benz od roku 2025
Flotily a těžká doprava
- Zenobe - Velká Británie, největší vlastník a provozovatel EV autobusů ve Velké Británii (přibližně 25 % trhu); 300 a více zaměstnanců
- Geotab - Kanada, světová jednička v telematice pro flotily; hodnocení EV flotil a optimalizace nabíjení pro 300 a více EV modelů
- ChargePoint - USA, největší severoamerická nabíjecí síť podle počtu spravovaných portů; akvizice has-to-be (Rakousko) a ViriCiti (Amsterdam) pro evropskou softwarovou kapacitu
Přesahy do sítí, úložišť a vodíku
Nabíjecí infrastruktura patří zároveň energetice, dopravě i softwaru a lidé mezi těmito obory přecházejí častěji než kde jinde. Specialisté na integraci do sítě se pohybují plynule mezi nabíjením a chytrými sítěmi. Inženýři výkonové elektroniky sdílejí základy s úložišti energie a návrhem vodíkových palivových článků. Elektrifikace flotil se překrývá s depotovým bateriovým úložištěm a obousměrné nabíjení stírá hranici mezi nabíjecí infrastrukturou a distribuovanou výrobou elektřiny. S rozšiřováním elektromobility na nákladní vozy, autobusy, stavební stroje a námořní plavidla poroste i pracovní síla v nabíjení. Kdo dnes projektuje připojení megawattového hubu k síti, řeší úlohu, kterou budou v příštích deseti letech řešit inženýři na každém vyspělém trhu.
Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs
