Pracovní pozice v chytrých sítích

Česká distribuční síť odmítla v období od března 2025 do března 2026 každou třetí žádost o připojení obnovitelného zdroje - z požadovaných 53 GW se nepustilo 89 % výkonu. Hrdlo není ve výrobě, ale v rozvodnách, transformátorech a vedení. Právě tady stojí kariéra v chytrých sítích: na investičním dluhu, který ČEPS a tři distributoři začínají splácet částkami nad sto miliard korun do roku 2035. Skupina ČEPS investovala v roce 2024 do dlouhodobého hmotného majetku rekordních 8,9 miliardy Kč, o polovinu více než rok předtím, a Desetiletý plán rozvoje 2025-2034 počítá s dalšími 80 miliardami. ČEZ Distribuce přidává v roce 2026 dalších 18,5 miliardy do obnovy, automatizace a digitalizace. Pro inženýry, dispečery, vývojáře platforem a specialisty na bezpečnost OT je to nejdelší cyklus stabilní poptávky, jaký český energetický sektor za poslední dekádu nabízí.

Přenosová stanice ČEPS Slavětice 400 kV v jižní Moravě, jedno z centrálních uzlů české elektrické sítě. Foto: Petr 6 wiki, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons

Proč 89 % požadovaného výkonu síť nepřijme

Síť nebyla navržena na to, co po ní dnes chce trh. Jednosměrný tok z velkých uhelných zdrojů do koncových spotřebitelů, na kterém stojí topologie z 70. a 80. let, se obrátil. Tisíce střešních fotovoltaik posílají elektřinu zpět, tepelná čerpadla a nabíječky elektromobilů zvyšují špičkový odběr a baterie čekají v desítkách gigawattů žádostí na připojení. Distribuční transformovny, které šedesát let stačily, ji najednou neudrží.

Konkrétně to vypadá takto. V distribučním území EG.D padlo mezi březnem 2025 a březnem 2026 přes 6 700 žádostí - třetina ze všech podaných. ČEZ Distribuce eviduje ve Středočeském kraji několik transformoven, které nemají žádnou volnou kapacitu: Český Brod, Kutná Hora, Nymburk, Slaný, Strančice, Třeboradice a Vrané. Za prvních dvanáct dní po otevření okna pro samostatná bateriová úložiště přišlo 1 069 žádostí o připojení BESS s celkovým výkonem 7,5 GW - víc, než činí instalovaný výkon všech uhelných elektráren v zemi. ČEZ proto od června 2024 nabízí takzvané negarantované připojení, kdy provozovatel musí akceptovat omezení výkonu při riziku přetížení sítě bez nároku na náhradu.

To samé hrdlo ovšem vytváří nejdelší soupis investic, jaký česká energetika za poslední dvě dekády ohlásila. A každá z těchto investic potřebuje lidi: projektanty rozvoden, dispečery, specialisty na ochrany, datové analytiky, vývojáře pro pokročilé řízení distribuce.

ČEPS: 80 miliard na přenos a vyřazení sítě 220 kV

ČEPS spravuje přibližně 5 900 kilometrů vedení velmi vysokého napětí a 44 rozvoden. Skupina ČEPS měla ke konci roku 2023 1 655 zaměstnanců včetně plynárenských dcer. Loňské rekordní investice ve výši 8,9 miliardy korun proudí především do zdvojování stávajících tras, výstavby nových rozvoden s transformátory a obnovy linek ze 70. let. Úvěr EIB ve výši 9,3 miliardy korun financuje modernizaci a rozšíření soustavy 400 kV o více než 500 kilometrů do roku 2030.

Rozvodna Roxel 110 kV v Münsteru, Severní Porýní-Vestfálsko. Foto: Dietmar Rabich, CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons

Klíčový strukturální posun: ČEPS postupně vyřazuje zastaralou síť 220 kV a nahrazuje ji soustavou 400 kV. Pro inženýry přenosových a distribučních soustav to znamená dvě dekády projektů, kde jeden tým plánuje novou trasu, druhý ji uvádí do provozu a třetí demontuje to, co dosluhuje. ČEPS nabírá projektové inženýry, specialisty na ochranné a řídicí systémy, dispečery a IT lidi pro digitalizaci SCADA a systémů monitorování stavu sítě.

ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce: tři tempa chytrých elektroměrů

Cíl Mezinárodní energetické agentury pro Česko je minimálně 2 miliony chytrých elektroměrů do roku 2030. Tři distributoři, kteří mají tento cíl naplnit, jsou v naprosto odlišné fázi.

ČEZ Distribuce obsluhuje 3,7 milionu zákazníků. V rámci projektu SmartME má dnes chytré měření na přibližně 430 000 odběrných místech a cíl 800 000 do roku 2027. V roce 2024 do sítě nalila rekordních 20,1 miliardy korun, letos plánuje 18,5 miliardy. EIB celkově nasypal do skupiny ČEZ téměř 2,8 miliardy eur.

EG.D spravuje jižní Čechy a jižní Moravu a do sítě jen letos posílá přes 8 miliard korun, celkové investice překonají 10 miliard. Konkrétně rozšiřuje rozvodnu 110 kV v Blansku, dokončuje nový provozní areál v Brně-Bohunicích, na podzim spouští transformovnu 110/22 kV v centru Českých Budějovic a postupuje s kabelizací vedení mezi Břeclaví a Hodonínem. Nainstalováno má dnes přes 140 000 chytrých elektroměrů a chystá výměnu u zhruba 560 000 odběratelů do konce roku 2027. Jako partner přeshraničního projektu Gabreta Smart Grids s Bayernwerk AG běží na dotaci 100 milionů eur z evropského CEF a celkovém rozpočtu přibližně 200 milionů eur.

PREdistribuce je nejdál. V Praze už visí 300 000 chytrých elektroměrů a do první fáze, která má skončit v roce 2028, jich zbývá padesát tisíc. Praha je svým hustým a relativně mladým rozvodným systémem nejblíž tomu, co se v severských zemích nazývá zralá distribuční síť.

Souběžně dobíhá česko-slovenský projekt ACON Smart Grids (EG.D a slovenský ZSD), který modernizoval přes 370 rozvoden. Od července 2024 funguje v Česku sdílení elektřiny přes veřejnou distribuční síť prostřednictvím Elektroenergetického datového centra - každé sdílené místo potřebuje chytrý elektroměr. Pro techniky nasazování chytrých elektroměrů a komunikační inženýry to znamená nejjistější objem práce na pět let dopředu.

Lex OZE III od srpna 2025: tři změny pro chytré sítě

Novela energetického zákona, kterou trh zná jako Lex OZE III, nabyla částečně účinnosti 1. srpna 2025 a další části se zapínají postupně. Pro práci v chytrých sítích jsou klíčové tři věci.

Za prvé: akumulace se stala samostatnou licencovanou energetickou činností. Provozovatel komerční baterie nově potřebuje licenci od Energetického regulačního úřadu - vzniká tím poptávka po energetických právnících, compliance specialistech a regulačních inženýrech, kteří umí na straně distributora i developera vést agendu připojení. Za druhé: omezení regionálního dosahu energetických společenství padnou k 1. červenci 2026. Za třetí: zrychlené povolování projektů do 10 MW snižuje administrativní zátěž, ale zvyšuje tlak na distributory - žádostí přibývá rychleji, než stíhají zpracovávat.

Pro virtuální elektrárny, agregátory a poskytovatele podpůrných služeb jde o zlom. Pražská Delta Green jako první v regionu otevřela podpůrné služby pro domácnosti, integrovaná s E.ON CZ.

IT a OT: dvě profesní kultury, které musí spolupracovat

Práce v chytrých sítích leží na hraně dvou prostředí, která spolu desítky let neměly mnoho společného.

Technici kontrolují zařízení v elektrické rozvodně. Foto: Pexels, Pexels License

Provozní technologie je svět rozvoden, ochranných relé, spínacích přístrojů a SCADA. Je fyzický, bezpečnostně kritický a držený desetiletími inženýrských norem. Pracují tu inženýři energetických systémů, specialisté na ochrany a technici rozvoden. Myslí v kategoriích zkratových proudů, impedance a bezpečnostních vzdáleností.

Informační technologie je svět cloudových platforem, datové analytiky, API a strojového učení. Pracují tu vývojáři, datoví vědci a analytici kybernetické bezpečnosti.

Chytrá síť vyžaduje obojí současně. Pokročilý systém řízení distribuce (ADMS) běží na cloudové infrastruktuře, ale ovládá reálné spínací přístroje. Virtuální elektrárna agreguje tisíce střešních fotovoltaik přes IoT zařízení, ale její dispečerská rozhodnutí ovlivňují frekvenci sítě. Kybernetická bezpečnost znamená chránit jak podnikovou IT vrstvu, tak průmyslové řídicí systémy, kde úspěšný útok může způsobit fyzickou škodu.

Tato konvergence vytváří role, které před deseti lety neexistovaly. EU DSO Entity uvádí, že tři čtvrtiny evropských distributorů čelí nedostatku kvalifikovaných lidí při připojování solárních elektráren. Třetina elektrotechnických inženýrů v EU je starší 50 let. Podle IEA musí počet nových kvalifikovaných pracovníků vzrůst o 40 % globálně, což si vyžádá dodatečné investice 2,6 miliardy USD ročně do školení. Pro uchazeče to znamená jednoduchou věc: silnou pozici při sjednávání platu napříč disciplínami.

Role v rozvodně, dispečinku, software a OT bezpečnosti

Inženýr sítě v reflexní vestě kontrolující průmyslové stroje. Foto: Pexels, Pexels License

V rozvodně a v terénu

Inženýři ochran a řízení navrhují a udržují reléové systémy, které detekují poruchy a izolují poškozené úseky v řádu milisekund. Chybně nastavené ochranné relé může buď nezareagovat na poruchu (poškození zařízení, požár), nebo odpojit zbytečně (výpadek pro tisíce odběratelů). Práce je kombinací kancelářského návrhu a uvádění do provozu na stavbě, opřená o normy IEC 61850. Zaměstnavatelé: ČEPS, všichni tři distributoři, Hitachi Energy v Brně, Siemens Energy.

Inženýři projektování rozvoden navrhují uzly, kde se transformuje napětí mezi přenosovou a distribuční úrovní. Rozvodny se digitalizují: inteligentní elektronická zařízení (IED) nahrazují elektromechanická relé a optické vlákno mizí v procesní sběrnici místo měděných svazků. E.ON loni v červenci nasadil 10 000. digitální rozvodnu. Inženýři, kteří dokáží propojit starší zařízení s novou digitální architekturou, jsou na trhu nejvíc hledaní.

Technici nasazování chytrých elektroměrů instalují, uvádějí do provozu a udržují miliony měřidel, která tvoří senzorickou vrstvu sítě. Jde o terénní práci - návštěvy domácností a firem, montáž, konfigurace komunikačních modulů, řešení konektivity. Pro elektrikáře s vyhláškou č. 50/1978 Sb. je to nejpřístupnější vstup do oboru a typicky první krok do síťového inženýrství.

Specialisté na HVDC a přeshraniční propojení pracují na vysokonapěťových stejnosměrných systémech, které vážou národní sítě dohromady (NordLink mezi Norskem a Německem, North Sea Link mezi Norskem a Británií). HVDC vyžaduje znalost výkonové elektroniky a inženýrství měničových stanic; specialistů na ně je trvale nedostatek.

V dispečinku

Dispečerská pracoviště provozovatelů přenosové i distribučních soustav běží 24/7. Operátoři pracují v rotačních směnách - kontinentální vzorec (dva dny, dvě noci, čtyři volno) nebo dvanáctihodinové rotace. Práce je sedavá, ale s vysokým kognitivním nasazením: operátor monitoruje stav sítě na víceobrazovkovém pracovišti, provádí spínací operace, které mohou ovlivnit statisíce odběratelů, a koordinuje krizovou odezvu při bouřkách a poruchách. Špatná spínací sekvence dokáže ohrozit životy. Recertifikace probíhá jednou ročně. Směnové příplatky typicky přidávají 15-25 % k základnímu platu. Medián platu dispečera rozvodné elektrické soustavy v privátním sektoru je podle Národní soustavy povolání 61 800 Kč měsíčně, s rozpětím do 92 000 Kč.

SCADA inženýři stojí v dispečinku za technickou stranou: konfigurují komunikační protokoly (DNP3, IEC 60870-5-104), integrují telemetrii z tisíců terénních zařízení a navrhují operátorská rozhraní. Potřebují jak síťové znalosti, tak rozumět fyzikálnímu procesu, který řídí.

Za obrazovkou: software, data, platformy

Vývojáři síťového softwaru staví platformy pro celý řetězec od obchodování s elektřinou přes řízení výpadků až po zákaznické portály. Backend obvykle stojí na Pythonu, Javě nebo C++, datová vrstva na PostgreSQL nebo časových databázích pro energetickou analytiku. Doménové koncepty (toky výkonu, zúčtování trhu) se vývojář učí za chodu; programátorské dovednosti se přenášejí přímo.

Inženýři ADMS a DERMS pracují na pokročilých systémech řízení distribuce a systémech pro řízení distribuovaných energetických zdrojů. Konfigurují systém, integrují ho s podnikovými aplikacemi distributora a testují automatizované síťové funkce - vyrovnávání zátěže, lokalizaci poruch, optimalizaci napětí. Zaměstnávají je dodavatelé Schneider Electric, GE Vernova a Hitachi Energy a větší distributoři, kteří si platformy přizpůsobují vlastními týmy.

Datoví vědci aplikují strojové učení na předpověď poptávky, prediktivní údržbu transformátorů, detekci anomálií v kvalitě elektrické energie a optimalizaci provozu distribuovaných zdrojů. Profil, který kombinuje energetické systémy s datovou vědou, je v Česku skutečně vzácný a podle Antalu se honoráře pohybují v horním pásmu IT trhu.

Inženýři virtuálních elektráren a agregačních platforem staví systémy, které sdružují tisíce malých zdrojů, baterií a flexibilních zátěží do jednoho dispečovatelného aktiva. Tady se software potkává s trhem s elektřinou - operátor nabízí agregovaný výkon na trhu s podpůrnými službami a platforma musí dispečovat jednotlivá aktiva v reálném čase. Next Kraftwerke (Shell) provozuje jednu z největších evropských VPP s přes 15 GW v osmi zemích; česká Delta Green dělá totéž v menším měřítku, ale jako první v regionu pro domácnostní portfolio.

Bezpečnost OT a směrnice NIS2

Specialisté na bezpečnost OT chrání průmyslové řídicí systémy, které pohánějí síť. Není to standardní podniková kybernetická bezpečnost. SCADA, ochranná relé a automatizace rozvoden nelze odstavit kvůli záplatám, běží na starších operačních systémech a používají průmyslové protokoly navržené před érou kybernetických hrozeb. Specialista musí rozumět jak útočným plochám v IT, tak fyzickým důsledkům úspěšného útoku.

Směrnice EU NIS2 s termínem transpozice do národní legislativy v říjnu 2024 výrazně rozšířila povinnosti energetických operátorů. Vyžaduje dedikovaný bezpečnostní tým, schopnost reakce na incidenty a hodnocení bezpečnosti dodavatelského řetězce - poptávka, která bude trvat roky. V Británii role přináší 20-35% platovou prémii nad obecnou kybernetickou bezpečnost; v Česku se podle dat Antalu pohybuje v horním pásmu IT trhu (70 000-180 000 Kč hrubého měsíčně podle seniority).

Trh s flexibilitou

Manažeři řízení spotřeby navrhují a provozují programy, které přesouvají spotřebu elektřiny tak, aby kopírovala výrobu z obnovitelných zdrojů. Pracují s průmyslovými zákazníky, agregátory a distributory na identifikaci flexibilních zátěží, nastavení řídicích systémů a účasti na velkoobchodních nebo regulačních trzích. Role je hybridní - polovina je porozumění pravidlům trhu, polovina inženýrské řešení.

Inženýři mikrosítí navrhují autonomní energetické systémy (průmyslové areály, vojenské instalace, odlehlé obce), které dokáží fungovat nezávisle na hlavní síti. Integrují výrobu, ukládání a řízení zátěže do jednoho ovladatelného celku. Inženýrská výzva je ostrovní provoz - udržení napětí a frekvence bez zálohy hlavní sítě.

Specialisté na obchodování a optimalizaci sítě operují na rozhraní mezi fyzickými omezeními sítě a finančními trhy. Plánují výrobu a úložiště, řídí přetížení a obchodují s produkty řešení pro síť. Stále častěji k tomu potřebují programovat - Python a optimalizační solvery jsou v inzerátech standardem.

Platy v Česku a Německu

Pro českého inženýra je relevantním srovnáním Bavorsko a Sasko, ne USA. Hitachi Energy investuje 1,1 miliardy korun do rozšíření závodu v Brně (přibližně 200 nových pozic), divize Grid Technologies u Siemens Energy globálně nabírá 10 000 lidí. Tlak na české mzdy je přímý.

Roční hrubé platy. Česká data čerpají z Národní soustavy povolání (dispečer), platového průzkumu Antalu pro kybernetickou bezpečnost (medián 70-180 tisíc měsíčně), platy.cz a SalaryExpert pro 2025. Vodítko: vyhrazená pozice "specialista na chytré sítě" se v českých platových přehledech zatím systematicky neobjevuje, rozpětí proto vycházejí z příbuzných elektrotechnických, IT a energetických rolí. Směnové příplatky u dispečerských a terénních rolí (typicky 15-25 %) nejsou v základním rozpětí započteny. Specializace na bezpečnost OT nebo síťovou analytiku přidává 10-20 %. Orientační kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.

Druhou reálnou složkou mzdy je přeshraniční trh. Čeští specialisté z energetiky a IT pravidelně berou pozice u E.ON, EnBW, Bayernwerku a TenneT v sousedním Sasku a Bavorsku, kde základní platy startují o 30-50 % výš a kde poptávka po lidech převyšuje nabídku.

Německo, severské země, Nizozemsko, Británie: čtyři evropské trhy

Nasazování chytrých sítí je v Evropě nerovnoměrné. Závisí na regulačních termínech, podílu obnovitelných zdrojů a stáří infrastruktury. Pro českého uchazeče jsou klíčové čtyři trhy.

Poptávka po elektřině od roku 1985 do současnosti v Česku, Německu, Velké Británii, Francii, USA a Číně. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Německo: největší objem, největší složitost

Německý trh chytrých sítí je největší v Evropě (3,45 miliardy USD). Nasazování chytrých elektroměrů ovšem zaostávalo - do konce roku 2025 jen 1,7 až 2 miliony kusů. Teď probíhá přechod z pilotní fáze do průmyslového měřítka. E.ON má v plánu 43 miliard eur v období 2024-2028, z čehož přibližně 35 miliard směřuje do modernizace sítě. Německo loni v prosinci spustilo první komerční řešení vehicle-to-grid s BMW a E.ON a celostátní projekt digitálního dvojčete s envelio. Nábor probíhá v Severním Porýní-Vestfálsku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku - tedy v regionech, kam se z Česka denně i týdně dojíždí.

Severské země: vyspělé sítě, pokročilá analytika

Dánsko vyrábí 88,4 % elektřiny z obnovitelných zdrojů (převážně z větru) a chytré měření má od roku 2019 prakticky kompletní. Švédsko, Finsko a Estonsko jsou na tom obdobně. Trhy mají v absolutních číslech menší objem, ale silnou poptávku po lidech, kteří umí pokročilou analytiku sítí, flexibilitu a integraci obnovitelných zdrojů. Energinet v Dánsku má dvouletý absolventský program s rotacemi napříč odděleními, který bývá pro středoevropské inženýry vstupní branou.

Nizozemsko: přetížená síť jako každodenní problém

Nizozemsko dokončilo nasazení chytrých elektroměrů a soustředí se na netcongestie - fyzická síť nestíhá tempo, jakým se připojují fotovoltaiky a tepelná čerpadla. Alliander a Stedin nabírají specialisty na připojení k síti a řízení kapacity v rozsahu, který v Česku zatím nemá obdoby.

Velká Británie: fronta na připojení jako business příležitost

Británie nainstalovala k březnu 2025 přibližně 39 milionů chytrých elektroměrů a restrukturalizuje správu sítě - National Grid ESO se transformuje na nezávislého provozovatele NESO. Několikaleté čekací doby v britské frontě na připojení nových obnovitelných a úložných projektů udělaly z plánovačů sítě a specialistů na propojení elektrické sítě jedny z nejdráž placených inženýrů v sektoru.

Francie, Španělsko a Itálie - tradiční velké trhy - mají rollout chytrých elektroměrů z velké části za sebou (Linky, Iberdrola, Enel) a posouvají se k druhým generacím infrastruktury.

Z elektrotechniky, IT, telco a procesního průmyslu: vstupní kanály

Chytré sítě patří k mála energetickým sektorům, kde do skutečně seniorních rolí vede více různých vstupních cest.

Podíl celkové poptávky po elektřině spotřebované datovými centry. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Z elektrotechniky a klasické energetiky: Nejpřirozenější přechod. Inženýři ochran, technici rozvoden a projektanti distribučních sítí z utilit už pracují na síťové infrastruktuře - krok k "chytrým" sítím znamená přidat digitální vrstvu ke stávajícímu inženýrskému základu. Kvalifikovaný elektrikář může okamžitě nastoupit na instalaci chytrých elektroměrů a postupovat dál do síťového inženýrství nebo uvádění do provozu. Absolventi ČEZ Distribuce, EG.D nebo PREdistribuce jsou pro celý trh přirozenou rezervou.

Z IT a softwarového vývoje: Backend vývojáři, cloudoví inženýři a datoví vědci najdou okamžité uplatnění ve vývoji síťového softwaru, na platformách ADMS/DERMS a v analytických rolích. Python, PostgreSQL, Kubernetes a mikroservisní architektura jsou přímo přenositelné. Doménové koncepty (toky výkonu, síťové kodexy, zúčtování trhu) se vývojář učí za chodu - zaměstnavatelé tyhle vstupy školí, protože vývojářů je v sektoru méně než lidí s doménovou znalostí.

Z telekomunikací: Komunikace v chytrých sítích (4G/5G, optická vlákna, RF mesh) používá stejné protokoly, architektury a monitorovací nástroje jako mobilní operátoři. Dovednosti v monitorování sítí, řízení poruch a systémové integraci se přenášejí přímo; protokoly SCADA (DNP3, IEC 61850) se dají naučit za provozu.

Z ropy, plynu a procesního průmyslu: Inženýři procesního řízení, operátoři SCADA a HSE specialisté z rafinérií přinášejí přímo relevantní zkušenost s průmyslovými řídicími systémy, řízením bezpečnosti a směnným provozem. ORLEN Unipetrol, Spolchemie, NET4GAS a Mero ČR mají v lavici lidi, kteří by v chytrých sítích po krátkém doškolení dělali svou profesi dál.

Vzdělávací cesty v Česku

Inženýrský vstup vede přes ČVUT FEL (katedra elektroenergetiky a UCEEB pro inteligentní budovy a sítě), VŠB-TU Ostrava (Smart Grid Laboratory v centru ENET, hluboké napojení na ČEZ a region), VUT Brno (výzkumná skupina Energy and Smart Grids FEKT, partner pro Hitachi Energy a Siemens Mobility) a ZČU Plzeň (katedra elektroenergetiky, blízko bavorského trhu).

Pro nástup bez vysokoškolského titulu je rozhodující vyhláška č. 50/1978 Sb. (elektrotechnická způsobilost), doplněná o vendorské certifikace - Siemens, ABB/Hitachi Energy a Schneider Electric pro SCADA a ochranné systémy, IEC 61850 pro digitální rozvodny a GICSP (Global Industrial Cyber Security Professional) pro bezpečnost OT. ETIP SNET označuje umělou inteligenci, big data analytiku a kybernetickou bezpečnost za tři nejvyšší priority školení v evropském síťovém sektoru.

AI v dispečinku, digitální dvojčata, V2G, edge: čtyři technologie

Strojové učení v dispečinku. Hitachi Energy vyvinula "Nostradamus AI" - první dedikované AI řešení pro řízení sítě. Distributoři nasazují ML modely pro předpověď poptávky, prediktivní detekci poruch a automatizovanou regulaci napětí. Profil, který kombinuje znalost energetických systémů s datovou vědou, je nejcennější a zároveň nejhůř obsazovaný v celém sektoru.

Inteligentní domácí elektroměr Logarex ukazující spotřebu v reálném čase. Foto: RobbieIanMorrison, CC BY 4.0 / Wikimedia Commons

Digitální dvojčata. Utility staví virtuální repliky sítí, aby mohly simulovat dopady nových připojení obnovitelných zdrojů, testovat nastavení ochran a plánovat rozšiřování kapacity bez zásahu do reálné sítě. Celostátní projekt E.ON s envelio v Německu patří k nejambicióznějším. Inženýři digitálních dvojčat potřebují 3D modelování, znalost energetických systémů a vývojářské schopnosti zároveň.

Vehicle-to-grid a obousměrný tok. V2G mění každý elektromobil na baterii připojenou k síti. Středoevropský projekt V4Grid - 11 partnerů z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska - testuje 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech. Vznikají role na rozhraní chytrých energetických systémů a automobilových technologií.

Edge computing v rozvodnách. Zpracování dat uvnitř rozvodny místo odesílání všeho do centrálního cloudu snižuje latenci ze sekund na milisekundy. S přibývajícími distribuovanými zdroji se z luxusu stala nutnost. Vzniká poptávka po embedded inženýrech a specialistech na průmyslový IoT, kteří dokáží nasadit výpočetní hardware do prostředí s vysokým napětím a elektromagnetickým rušením.

Klíčoví zaměstnavatelé

Čeští provozovatelé soustav

• ČEPS - Praha, provozovatel přenosové soustavy, 1 655 zaměstnanců skupiny, plán investic 80+ mld. Kč do roku 2034
• ČEZ Distribuce - Děčín, největší český distributor (3,7 mil. zákazníků), projekt SmartME, rekordní investice 20,1 mld. Kč v roce 2024, 18,5 mld. plánováno na 2026
• EG.D - České Budějovice, distributor pro jižní Čechy a jižní Moravu, investice 10+ mld. Kč v roce 2025, partner projektu Gabreta Smart Grids (200 mil. EUR)
• PREdistribuce - Praha, distributor pro hlavní město, nejdál v nasazování chytrých elektroměrů (300 000 nainstalováno)

Čeští výrobci a integrátoři

• ZPA Smart Energy - Trutnov, největší český výrobce elektroměrů, 200+ zaměstnanců, čtvrtina v R&D, export do střední a západní Evropy
• Delta Green - Praha, virtuální elektrárna propojující domácí solár, baterie, tepelná čerpadla a elektromobily; první v regionu s podpůrnými službami pro domácnosti
• Hitachi Energy - česká pobočka v Brně, investice 1,1 mld. Kč do rozšíření závodu, přibližně 200 nových míst v R&D vysokého napětí

Evropští provozovatelé přenosových soustav

• TenneT - Nizozemsko/Německo, jediný přeshraniční TSO v Evropě, spravuje více než 25 000 km vysokonapěťového vedení
• 50Hertz - Německo, provozuje síť v severním a východním Německu, cíl 100 % integrace obnovitelných zdrojů
• Amprion - Německo, přibližně 11 000 km vedení zásobujícího 29 milionů lidí
• Elia Group - Belgie, mateřská společnost Elia (Belgie) a 50Hertz (Německo)
• Energinet - Dánsko, dvouletý absolventský program s rotacemi napříč odděleními
• RTE - Francie, spravuje největší přenosovou síť v Evropě (přibližně 105 000 km)

Distribuční operátoři v zahraničí

• E.ON - Německo, hlavní DSO v několika evropských zemích, 10 000. digitální rozvodna v červenci 2025, investiční plán 43 mld. EUR na 2024-2028
• UK Power Networks - Británie, největší DNO obsluhující přibližně 8,5 milionu zákazníků, první nezávislá DSO v UK (duben 2023)
• Enedis - Francie, distribuuje 95 % francouzské elektřiny, nasadila přes 35 milionů elektroměrů Linky
• Alliander - Nizozemsko, největší nizozemský DSO přes dceřinou Liander, přibližně 3,3 milionu zákazníků
• Stedin - Nizozemsko, třetí největší nizozemský DSO, přibližně 2,3 milionu přípojek v Jižním Holandsku, Utrechtu a Zeelandu

Technologičtí dodavatelé

• Schneider Electric - Francie, podle ABI Research č. 1 v digitalizaci energetických sítí, lídr v ADMS, DERMS a virtuálních rozvodnách, přibližně 160 000 zaměstnanců
• Siemens Energy - Německo, divize Grid Technologies plánuje globálně 10 000 nových pozic
• Hitachi Energy - Švýcarsko, dříve ABB Power Grids, vývoj "Nostradamus AI"
• GE Vernova - USA/Francie, divize Grid Solutions se sídlem ve Francii, ze zařízení GE Vernova pochází přibližně 30 % evropské elektřiny
• ABB - Švýcarsko, smart grid projekty pro spolehlivost distribuce a regulaci napětí
• Eaton - Irsko, Centrum inteligentní energie v Dublinu, AI pro řízení energetiky

Chytré měření

• Landis+Gyr - Švýcarsko, největší světový výrobce chytrých elektroměrů, přibližně 6 300 zaměstnanců
• Kamstrup - Dánsko, přibližně 1 500 zaměstnanců, přední evropský dodavatel inteligentního měření energie a vody
• Itron - USA, hlavní globální dodavatel AMI řešení se silnou evropskou přítomností
• Sagemcom - Francie, kombinace hardwaru a softwaru pro řízení spotřeby
• Diehl Metering - Německo, silná pozice v chytrém měření energie a vody

Síťový software a virtuální elektrárny

• Next Kraftwerke (Shell) - Německo, 15+ GW v 8 zemích, akvírováno Shellem v roce 2021
• GridBeyond - Irsko, AI platforma DERMS a VPP, optimalizace na okraji sítě
• Smarter Grid Solutions - Británie, průkopník technologie aktivního řízení sítě
• Voltalis - Francie, největší evropský poskytovatel rezidenčního řízení spotřeby, 1,5+ mil. připojených spotřebičů ve 250 000 budovách v 8 zemích
• Sympower - Nizozemsko, řídí 3+ GW distribuovaných aktiv napříč Evropou
• Enel X - Itálie, světově největší poskytovatel řízení spotřeby s přibližně 9 GW flexibilní zátěže

Bezpečnost OT a průmyslových řídicích systémů

• Claroty - USA/Izrael, podle Gartner 2025 Magic Quadrant č. 1 v ochraně kyber-fyzikálních systémů
• Nozomi Networks - USA/Švýcarsko, akvírováno Mitsubishi Electric v září 2025 za přibližně 883 mil. USD
• Dragos - USA, dedikovaná bezpečnost ICS/OT, ocenění 3,2 mld. USD

Paralelní trh za rozvodnou: kam směřuje příští pětiletka

Česká síť ještě zhruba pět let pojede v módu, kdy poptávka po připojení převyšuje nabídku kapacity. Nárazník mezi nimi - lokální distribuční soustavy (LDS) za rozvodnou, samostatná bateriová úložiště, virtuální elektrárny, sdílení elektřiny v rámci společenství - utváří paralelní pracovní trh, který se před třemi lety dal měřit desítkami pozic. Dnes jsou to stovky a tempo růstu odpovídá tomu, jak rychle distributoři dohánějí ztrátu.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Německu a Maďarsku. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Inženýři energetických systémů se přitom plynule pohybují mezi provozovateli sítí a developery obnovitelných zdrojů. Specialisté na výkonovou elektroniku pracují napříč sítěmi, ukládáním energie a nabíjecí infrastrukturou pro elektromobily - technologie měničů je v zásadě stejná. Specialisté na bezpečnost OT chrání průmyslové řídicí systémy ve vodárnách i ve výrobních podnicích, ne jen v energetice. Vodíkové elektrolyzéry jsou z pohledu sítě velké řiditelné zátěže a jejich integrace otevírá role na pomezí síťového plánování a vodíkové ekonomiky. Dispečeři přečerpávacích vodních elektráren pracují se stejnými trhy a řídicími systémy jako operátoři chytrých sítí. I kogenerace v bioenergetice se stále častěji zapojuje do agregačních platforem a virtuálních elektráren. S přibývající distribuovanou výrobou - komunitní větrné elektrárny, střešní solár, budovní zdroje - se hranice mezi "výrobou" a "sítí" stírá a zaměstnavatelé hledají lidi, kteří rozumí oběma stranám.

Cíl 2 milionů chytrých elektroměrů do roku 2030 je dosažitelný, ale jen pokud se v každém roce přidá několik stovek techniků nasazování, několik desítek inženýrů ochran a srovnatelný počet vývojářů ADMS/DERMS. Co dnes drží trh v patové situaci, je zároveň nejjasnější příslib stabilního zaměstnání, jaký česká elektroenergetika v posledních patnácti letech nabízela.

Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs