Ke konci května 2026 evidovala ČEZ Distribuce zhruba 10 300 žádostí o připojení bateriových úložišť s kapacitou 440 GWh a s rezervovaným výkonem a příkonem 214 GW, což je podle firmy přes sedmnáctinásobek roční špičky celé české elektrizační soustavy. Reálně připojit a využít se přitom zatím dají jen 1 až 2 GWh. Energetiku dnes nebrzdí nedostatek zdrojů, ale kapacita sítě.
Sítě a energetika zahrnují všechno mezi elektrárnou a zásuvkou: přenosovou soustavu, distribuční sítě, rozvodny, elektroměry i firmy, které soustavu řídí, obchodují s elektřinou a prodávají ji. Síť sama nic nevyrábí a obnovitelným zdrojem není, určuje ale, jak rychle se fotovoltaiky, větrné elektrárny a baterie dostanou do provozu. Proto do ní provozovatel přenosové soustavy ČEPS a distributoři investují desítky miliard korun ročně. Peníze se přitom shánějí snáz než lidé: sítě po celém světě staví a provozuje kolem 8 milionů lidí, do roku 2030 jich bude podle IEA potřeba o 1,5 milionu víc a v síťových profesích dnes na každého mladého pracovníka, který do oboru nastupuje, připadá 1,4 pracovníka v předdůchodovém věku.
Fronta na připojení k síti
Česká síť vznikla pro jednosměrný provoz: elektřina tekla z velkých uhelných a jaderných elektráren přes přenosovou a distribuční soustavu ke spotřebitelům. Jen do sítě ČEZ Distribuce dnes posílá elektřinu přes 158 tisíc výroben, většinou střešních fotovoltaik, a zároveň roste odběr tepelných čerpadel, nabíječek a průmyslu, který přechází z plynu na elektřinu. EG.D ve svém plánu rozvoje počítá s tím, že špičkové zatížení její sítě může do roku 2035 vzrůst z dnešních 2,4 až 2,5 GW na 3,6 až 3,8 GW.
Požadovaný výkon, který čeká na volnou kapacitu, proto stále roste. Distributoři podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) odmítli v roce 2025 celkem 22 687 z 59 492 žádostí o připojení výroben a ze zhruba 121 GW požadovaného výkonu nepustili do sítě 103 GW. V roce 2021 přitom odmítli 3 249 z 23 398 žádostí. Samotná EG.D podle podrobných tabulek téže zprávy odmítla v roce 2025 celkem 3 823 z 16 018 žádostí a z požadovaných 42 GW nepustila do sítě 24 GW. Na některých moravských vedeních 110 kV, třeba Hodonín-Pánov nebo Otrokovice-Kyjov, už podle plánu rozvoje EG.D pro nové zdroje nezbývá žádná kapacita.
Zvlášť rychle přibývají žádosti o připojení baterií. ČEZ Distribuce otevřela příjem žádostí o samostatná úložiště 19. září 2025 a za dvanáct dní přijala přes tisíc žádostí o rezervovaný výkon 7,5 GW. Postaví se z nich jen zlomek, každou žádost ale musí někdo posoudit, propočítat její dopad na síť a odpovědět na ni. Dělají to projektanti a inženýři připojování, kterých má každý distributor méně, než by potřeboval.
Nejnovější práce v oboru Sítě a energetika
Investice ČEPS a distributorů do sítí
ČEPS provozuje přenosovou soustavu 400 a 220 kV, tedy 45 rozvoden a přes 5 700 km vedení. Skupina ČEPS, k níž od roku 2023 patří i plynárenské firmy NET4GAS a Gas Storage CZ, investovala v roce 2025 rekordních 10,81 miliardy korun; v témže roce ČEPS uvedla do provozu novou rozvodnu 400 kV Milín. Podle plánu rozvoje soustavy na roky 2025 až 2034 chce do sítě vložit přes 80 miliard korun, hlavně do zdvojení stávajících vedení, nových rozvoden a obnovy starších vedení; v předchozích deseti letech to bylo zhruba 60 miliard.
Pod přenosovou soustavou leží tři velké distribuční sítě. ČEZ Distribuce obsluhuje 3,8 milionu odběrných míst, spravuje přes 171 000 km vedení a do roku 2030 chce do sítě vložit 93 miliard korun. EG.D na jihu Čech a Moravy má na starosti téměř 66 000 km vedení a 1,59 milionu odběrných míst a v roce 2026 podle oEnergetice investuje přes devět miliard korun. Pražská energetika poprvé překoná tři miliardy; její PREdistribuce obsluhuje přes 850 tisíc odběrných míst v Praze a chystá nové kabelové trasy 110 kV, například Praha Sever-Holešovice nebo Malešice-Černý Most-Praha Východ.
Část účtu zaplatí evropské peníze. Vláda v září 2025 oznámila, že na posílení přenosové a distribuční soustavy uvolní z Modernizačního fondu až 15 miliard korun: prvních 10 miliard má síti přidat zhruba 6 GW kapacity, celá částka až 9 GW. Z tohoto programu, nazvaného EleGrid, už Státní fond životního prostředí rozdělil prvních deset dotací za více než 2 miliardy korun. Nejvíc, přes 1,36 miliardy, získala EG.D na pět projektů Hélios Grids.
Pro uchazeče z toho plyne hlavně jistota. Provozovatelé sítí mají investiční plány naplánované na roky dopředu, takže projektanty, montéry a stavbyvedoucí nenabírají a nepropouštějí podle toho, kam se zrovna pohne cena elektřiny.
Lex OZE III: baterie a agregace flexibility
Novela energetického zákona, kterou trh zná jako Lex OZE III, nabývala účinnosti postupně od 1. srpna 2025. Z akumulace elektřiny udělala samostatnou licencovanou činnost a zavedla pravidla pro agregátory. Elektroenergetické datové centrum (EDC) spustilo 1. srpna 2026 funkce pro akumulaci a technickou flexibilitu a od 1. září 2026 se trh otevřel nezávislým agregátorům, tedy firmám, které řídí spotřebu, výrobu nebo baterie zákazníků, kterým samy elektřinu nedodávají. Obchodní flexibilitu má EDC zvládnout od prosince 2027.
Těmito změnami vznikají místa, jaká český trh před pěti lety skoro neznal: pro vývojáře a analytiky agregačních platforem, specialisty, kteří připraví baterie a pružné odběry na podpůrné služby (výkon, kterým ČEPS vyrovnává výkyvy v soustavě), a odborníky na smlouvy, licence a dodržování předpisů. Agregátory zastupuje Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility, které patří pod asociaci AKU-BAT CZ.
Profese a pracovní pozice
U provozovatelů sítí pracuje většina níže popsaných profesí, od montéra na stožáru přes dispečera a projektanta až po účetní, která chystá podklady pro regulátora. Obchod s elektřinou a flexibilitu mají na starosti hlavně dodavatelé a agregátoři. V nabídkách práce v sítích a energetice se tak potkávají elektromontéři s analytiky, obchodníky a lidmi ze zákaznického servisu.
Montéři vedení a kabelů
Montéři venkovních vedení pracují na sloupech a stožárech: vedení staví a opravují, většinou ve vypnutém a uzemněném stavu, někdy i pod napětím. Kabeláři dělají totéž pod zemí: ve výkopech a rozvodnách montují spojky a koncovky na kabely vysokého a velmi vysokého napětí. Ve městech, kde distribuční síť vede většinou v zemi, na ně čeká každé nové připojení. Obě řemesla se učí roky a míří na ně nabídky v kategoriích montáž elektrických vedení a kabelů a technika vysokého napětí. Montérů je málo: IEA je řadí mezi nejhůř obsaditelné profese v celé energetice a v Česku mají montéři silnoproudých vedení nejvyšší medián mzdy ze všech elektrikářů.
Rozvodny a ochrany
Projektanti rozvoden navrhují rozvodny, tedy uzly, kde se vedení spojují a transformátory mění napětí mezi hladinami. Rozvodny se přitom digitalizují: elektromechanická relé nahrazují inteligentní elektronická zařízení a signály místo metalických kabelů přenáší procesní sběrnice po optickém vlákně. E.ON v Německu uvedl v červenci 2025 do provozu 10 000. digitální distribuční trafostanici. Shánějí se hlavně inženýři, kteří umějí propojit starší zařízení s architekturou podle IEC 61850, normy pro komunikaci v digitálních rozvodnách.
Specialisté na ochrany a řídicí systémy nastavují a zkoušejí relé, která poruchu rozpoznají a během desítek milisekund dají vypínači povel k vypnutí. Špatně nastavená ochrana buď poruchu nevypne a hrozí požár či zničení zařízení, nebo vypne zbytečně a nechá potmě tisíce odběratelů. Práce spojuje výpočty zkratů a selektivity s uváděním do provozu přímo v rozvodně.
Stejnosměrná vedení HVDC se v Česku nestavějí, výrobci techniky velmi vysokého napětí ale nabírají i tady: Hitachi Energy v roce 2024 oznámila rozšíření brněnského závodu za 1,1 miliardy korun a až 200 nových pracovních míst.
Plánování sítě a připojování zdrojů
Plánovači rozhodují, kde musí síť růst. Počítají toky výkonu a zkratové poměry, modelují, kolik fotovoltaik, tepelných čerpadel nebo nabíječek unese který vývod (vedení vycházející z rozvodny), a připravují investiční záměry, které pak posuzuje ERÚ. Základem je analýza elektrizační soustavy, názvy pozic se ale liší: plánovač sítě, specialista rozvoje nebo inženýr modernizace sítě. Inženýři připojování k soustavě pracují přímo s frontou popsanou výše. Ze žádosti udělají stanovisko s termínem, cenou a často i podmínkou, že zdroj smí dodávat jen omezený výkon. Přetížení sítě v přenosu a distribuci elektřiny je pro ně každodenní prací.
Dispečink
Dispečeři ČEPS a distributorů řídí soustavu nepřetržitě. Vypínají a zapínají vedení kvůli opravám a obnovují dodávku po poruchách; dispečeři ČEPS navíc vyrovnávají výrobu se spotřebou, jak se během dne mění výkon slunce a větru. Chybná manipulace může ohrozit montéry na vedení, takže dispečer slouží samostatně až po dlouhém zácviku pod dohledem. Národní soustava povolání u dispečera rozvodné sítě uvádí jako nejvhodnější maturitu v oboru elektrotechnika a povinně vyžaduje odbornou způsobilost podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Za dispečery stojí inženýři systémů dálkového řízení SCADA, které sbírají data z tisíců zařízení v terénu, a specialisté na kybernetickou bezpečnost průmyslových systémů. Řídicí systémy sítě nejde jen tak záplatovat a restartovat. Provozovatelé soustav je musí chránit už podle zákona o kybernetické bezpečnosti z roku 2014. Evropská směrnice NIS2, kterou měly členské státy převzít do října 2024, tuto povinnost rozšířila na většinu energetických firem; v Česku ji od 1. listopadu 2025 provádí nový zákon o kybernetické bezpečnosti.
Chytré elektroměry a měření
Elektroměr je místo, kde se síť potkává se zákazníkem, a montáž chytrých měřidel je pro vyučeného elektrikáře jednou z nejsnazších cest do oboru. Distributoři musí chytré měření do poloviny roku 2027 nainstalovat odběratelům se spotřebou nad 6 MWh ročně, a tak zrychlují. ČEZ Distribuce měla v červnu 2026 kolem 430 tisíc inteligentních elektroměrů, v roce 2027 jich chce mít 800 tisíc a v roce 2030 1,5 milionu. EG.D jich měla na konci roku 2025 158 tisíc a do roku 2030 jich podle plánu rozvoje chce mít zhruba 700 tisíc, PREdistribuce chce v Praze do roku 2030 vyměnit 300 tisíc měřidel.
Na elektroměry navazují datoví inženýři a analytici, kteří z odečtů dělají vyúčtování. Data z měření dnes slouží i trhu. Od srpna 2024 funguje sdílení elektřiny přes EDC, společný podnik ČEPS a tří distributorů, a každé sdílející místo potřebuje chytrý elektroměr.
Flexibilita, agregace a obchod s elektřinou
Flexibilita bývá levnější než nové vedení: zákazník dostane zaplaceno, když v době přetížení sníží nebo přesune spotřebu. Manažeři řízení spotřeby shánějí průmyslové odběratele a nastavují jim programy, provozovatelé virtuálních elektráren spojují baterie, kogenerace a pružné odběry do jednoho obchodovatelného celku. Pražská Delta Green v dubnu 2025 podle vlastních slov jako první ve střední a východní Evropě zapojila domácnosti do podpůrných služeb a od léta 2025 je nabízí i zákazníkům E.ON. Stejné znalosti se hodí u distribuovaných energetických zdrojů, mikrosítí a obousměrného nabíjení elektromobilů.
Elektřinu na denním a vnitrodenním trhu a na trhu s regulační energií pak nakupují a prodávají obchodníci energetických firem, agregátorů a majitelů baterií. Krátkodobí obchodníci s energií dnes stále častěji pracují v Pythonu a s optimalizačními modely. Energetičtí ekonomové a analytici předpovídají ceny, navrhují tarify a připravují podklady, se kterými distributoři chodí za regulátorem.
Zákaznický servis, finance a regulace
Velkou část zaměstnanců distributorů, ČEPS a dodavatelů tvoří lidé, kteří na kabel nikdy nesáhnou: účetní a finanční analytici, personalisté, nákupčí, ajťáci a lidé ze zákaznické podpory. Dodavatelé jako ČEZ Prodej, E.ON Energie, innogy nebo PRE potřebují obchodníky, call centra a fakturaci, distributoři zase oddělení, která vyřizují žádosti o připojení. Výnosy provozovatele sítě stanovuje ERÚ na několik let dopředu, takže regulační a finanční týmy nejsou jen zázemím: jejich podklady rozhodují, kolik investic se promítne do povolených výnosů a kolik firma smí za distribuci účtovat.
Platy v Česku a Německu
Energetika patří v Česku k nejlépe placeným odvětvím. Podle ISPV měl obor výroby a rozvodu energií v roce 2025 medián 70 411 Kč hrubého měsíčně, zatímco medián celé mzdové sféry činil 43 241 Kč. Medián v energetice přitom v roce 2025 meziročně vzrostl o 7,2 %, rychleji než v celé mzdové sféře (6,4 %).
| Pozice | Česko (medián, Kč měsíčně) | Německo (EUR ročně) |
|---|---|---|
| Montér silnoproudých vedení | 55 208 | 33 000 - 49 000 |
| Revizní technik | 51 993 | - |
| Technik dispečer | 65 254 | - |
| Projektant elektro (inženýr) | 72 342 | - |
| Inženýr distribuce energie | 87 913 | 52 000 - 100 000 |
| Vedoucí pracovník v energetice | 114 142 | - |
Česko: mediány hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře za rok 2025 podle ISPV; řádky revizního technika, technika dispečera a inženýra distribuce pocházejí z podrobnějších tabulek ISPV, které zveřejnily Kurzy.cz. Čísla platí pro celé profese, nejen pro zaměstnance distributorů, a zahrnují příplatky a odměny. Německo: roční hrubé základní mzdy podle dat 2025-2026 ze StepStone a SalaryExpert, bez pohotovostí, přesčasů a směnových příplatků; v řádku inženýra distribuce energie jde o specialistu na ochrany a řízení. Pomlčka znamená, že spolehlivý veřejný údaj chybí. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.
Po našem přepočtu na rok vydělá montér silnoproudých vedení s českým mediánem zhruba 660 000 Kč, tedy asi 26 500 eur i s příplatky, zatímco německé rozpětí základní mzdy začíná na 33 000 eurech. U inženýrů distribuce je rozdíl větší: český medián odpovídá zhruba 42 000 eur ročně, německé rozpětí sahá až ke 100 000 eur.
Pracovní podmínky
Dispečink nikdy nezavírá. Dispečeři se střídají v osmi- nebo dvanáctihodinových směnách včetně víkendů a svátků. Většinou jde o soustředěné sledování obrazovek, jedna porucha ale z klidné směny udělá hodiny krizového řízení. Ukázal to 4. červenec 2025, kdy pád fázového vodiče na vedení V411 a souběžný výpadek zdrojů v severozápadních Čechách odpojily zhruba milion odběratelů. Dispečerům ČEPS trvalo necelé dvě a půl hodiny, než měli všechny rozvodny přenosové soustavy znovu pod napětím; poslední odběratelé měli proud zpět v 17:35.
Práce v terénu je fyzická, probíhá venku a často ve výšce. Montéři lezou na sloupy a stožáry za každého počasí, kabeláři tráví dny ve výkopech a před prací na vypnutém zařízení vysokého napětí přijde na řadu vypnutí, zajištění proti zapnutí, ověření beznapěťového stavu a uzemnění. Po vichřicích se pracuje dlouhé dny bez přestávky a čety jezdí vypomáhat do jiných regionů. Pohotovost je běžnou součástí pracovní smlouvy.
Ve velkých firmách ale řada lidí sedí v kanceláři. Plánovači, projektanti připojení, analytici a útvary zázemí pracují v běžné pracovní době, často s home office; projektanti přesto jezdí na stavby, aby zařízení, které navrhují, znali i naživo. Plně na dálku nabízejí práci spíš agregátoři a softwarové firmy.
Provozovatelé sítí se od zbytku energetiky liší hlavně stabilitou. Platí se za ni byrokracií, pomalejším kariérním postupem a platovým stropem nižším, než nabízejí obchodní firmy nebo výrobci techniky. Žen je v energetice EU jen 24 %, v terénu a na dispečinku ještě mnohem méně.
Vzdělání a kvalifikace
Do terénu vede cesta přes učební obor elektrikáře nebo průmyslovku, na dispečink nejčastěji přes střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou. Bez ohledu na školu je ale rozhodující elektrotechnická kvalifikace podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které od 1. července 2022 nahradilo vyhlášku č. 50/1978 Sb. Rozlišuje elektrotechnika pro samostatnou práci (§ 6), vedoucího elektrotechnika (§ 7) a revizního technika (§ 8). Starší osvědčení „pracovníka znalého“ platí dál jako osvědčení elektrotechnika.
Inženýrské pozice obsazují hlavně absolventi elektroenergetiky z ČVUT (katedra elektroenergetiky FEL a univerzitní centrum UCEEB pro chytré budovy a sítě), VŠB-TU Ostrava (Fakulta elektrotechniky a informatiky s laboratoří Smart Grid v centru ENET), VUT Brno (FEKT a výzkumná skupina Energy and Smart Grids) a ZČU v Plzni (Fakulta elektrotechnická). Kdo si během studia udělá praxi nebo brigádu v rozvodně nebo na dispečinku, nastupuje po škole s náskokem.
Pro specializaci se vyplatí školení na digitální rozvodny podle IEC 61850, certifikace GICSP pro bezpečnost řídicích systémů a školení výrobců ochran, například Siemensu, Hitachi Energy nebo Schneider Electric.
Přechod z jiných oborů
Absolventi na všechna místa nestačí, a tak provozovatelé sítí nabírají i lidi z jiných oborů. Nejpřímější cesta vede z elektrikářských řemesel: elektrikář s osvědčením podle § 6 může začít na montáži elektroměrů nebo v údržbě rozvoden a vypracovat se k práci na vysokém napětí. Lidé vyškolení v ČEZ Distribuci, EG.D nebo PREdistribuci si pak vybírají mezi distributory, dodavateli i montážními firmami.
Z elektráren, tepláren a chemie přicházejí operátoři velínů, inženýři procesního řízení a specialisté BOZP. Mají za sebou směnný provoz, práci na příkaz B a zkušenost s průmyslovými řídicími systémy. S útlumem uhelných elektráren jich na trhu přibývá. Elektroinženýři z trakce a průmyslových rozvodů se do ochran a plánování přeučí bez velkého zdržení.
Z IT a telekomunikací přecházejí síťoví a datoví inženýři a bezpečnostní specialisté ke SCADA, datům z měření a ochraně řídicích systémů. Toky výkonu, kodexy sítě a zúčtování trhu se naučí za chodu. Zaměstnavatelé s tím počítají, protože programátorů je v oboru méně než lidí, kteří rozumějí energetice.
Z financí, poradenství a státní správy míří ekonomové, finanční analytici a nákupčí do regulace, financí a nákupu u provozovatelů sítí. Tam znalost cenové regulace ERÚ často váží víc než diplom z elektroenergetiky.
Práce v zahraničí: Německo, Nizozemsko a severské země
Německo staví novou páteřní přenosovou síť. Čtyři němečtí provozovatelé přenosových soustav ve druhém návrhu plánu rozvoje sítě odhadují, že její rozšíření do roku 2045 vyjde na 365 až 392 miliard eur. Samotný TenneT Germany v roce 2025 investoval rekordních 10 miliard eur. E.ON z investičního plánu 48 miliard eur na roky 2026-2030 směruje zhruba 40 miliard do svých sítí v Německu a jinde v Evropě. Montéry, projektanty i dispečery shánějí také distributoři v Bavorsku a Sasku, kam se z českého pohraničí dá dojíždět. S jedním z nich, bavorským Bayernwerkem, buduje EG.D přeshraniční chytrou síť Gabreta Smart Grids, na kterou obě firmy získaly dotaci 100 milionů eur z evropského nástroje CEF.
Nizozemsko je učebnicovým příkladem přetížené sítě. V polovině roku 2026 čekalo u regionálních provozovatelů 15 498 žádostí velkých odběratelů o téměř 10 GW. TenneT, Alliander, Enexis a Stedin proto nabírají na všech úrovních a mzdy u nich určuje kolektivní smlouva CAO Netwerkbedrijven, která je mezi červencem 2025 a červencem 2026 třikrát zvedla o 2 %.
Severské soustavy patří k evropským s nejvyšším podílem obnovitelných zdrojů: Dánsko jimi v roce 2025 pokrylo 77,7 % spotřeby elektřiny, hlavně větrem. Energinet, Statnett, Svenska kraftnät a Fingrid jsou menší zaměstnavatelé, ale hledají specialisty na řízení soustavy, propojení a trhy s flexibilitou, tedy na věci, které větší soustavy začnou řešit až později.
Technologie a trendy
Distributoři stavějí digitální dvojčata, tedy virtuální modely sítě, na kterých zkoušejí nová připojení, nastavení ochran a rozšíření kapacity, aniž by sáhli na skutečné zařízení. Lidé na modelování energetických soustav proto musejí znát síť i programování.
Dispečinky začínají používat strojové učení. Hitachi Energy vyvinula nástroj Nostradamus AI pro předpověď zatížení, výroby a tržních cen a distributoři nasazují podobné modely na předpověď spotřeby, odhalování poruch a regulaci napětí. Lidé do těchto týmů se shánějí těžko.
Středoevropský projekt V4Grid s jedenácti partnery z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska testuje 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech, kde elektromobil slouží jako baterie připojená k síti. Takové projekty potřebují lidi, kteří rozumějí energetice i autům.
V USA se nejnovějším důvodem rekordních investic stala datová centra: členové EEI, sdružení soukromých utilit, chtějí v roce 2026 investovat 239 miliard dolarů. V Česku zatím mezi žádostmi o připojení převažují baterie a fotovoltaiky. Velký odběr se ale připojuje stejně jako nový zdroj: studií, rezervací kapacity a stavbou rozvodny.
Klíčoví zaměstnavatelé
Provozovatelé soustav v Česku
- ČEPS - Praha, provozovatel přenosové soustavy s 45 rozvodnami; skupina včetně plynárenských firem investovala v roce 2025 rekordních 10,81 mld. Kč
- ČEZ Distribuce - Děčín, největší distributor (3,8 milionu odběrných míst), plán investic 93 mld. Kč do roku 2030
- EG.D - Brno, distributor pro jižní Čechy a jižní Moravu ze skupiny E.ON, v roce 2026 investuje přes 9 mld. Kč
- PREdistribuce - Praha, distributor pro hlavní město, přes 850 tisíc odběrných míst
- OTE - Praha, operátor trhu s elektřinou a plynem
Dodavatelé a obchodníci
- ČEZ Prodej - Praha, dodavatel elektřiny a plynu skupiny ČEZ
- E.ON Energie - České Budějovice, dodavatel elektřiny a plynu, sesterská firma EG.D
- innogy - Praha, dodavatel elektřiny a plynu, od roku 2020 ve vlastnictví maďarské MVM
- Pražská energetika - Praha, dodavatel elektřiny a mateřská firma PREdistribuce
Flexibilita a agregace
- Delta Green - Praha, dodavatel elektřiny za spotové ceny, který domácí fotovoltaiky a baterie řídí jako virtuální elektrárnu; řízení elektromobilů a tepelných čerpadel teprve chystá
- Nano Energies - Praha, agregátor flexibility, který dřív dodával zelenou elektřinu
- Next Kraftwerke - Německo, provozovatel jedné z největších evropských virtuálních elektráren (přes 15 GW), patří Shellu
- Sympower - Nizozemsko, řídí přes 3 GW flexibilních zdrojů a odběrů napříč Evropou
Výrobci a dodavatelé techniky
- Hitachi Energy - Švýcarsko, závod v Brně na zařízení velmi vysokého napětí, investice 1,1 mld. Kč a až 200 nových míst
- Siemens Energy - Německo, divize Grid Technologies získala ve fiskálním roce 2025 zakázky za více než 21 miliard eur
- Schneider Electric - Francie, software pro řízení distribuce a zařízení vysokého napětí
- ZPA Smart Energy - Trutnov, český výrobce elektroměrů
Evropští provozovatelé soustav
- TenneT - Nizozemsko, státní provozovatel přenosové soustavy, který od července 2026 drží 28,9 % TenneT Germany; obě firmy v roce 2025 investovaly 14,8 mld. EUR
- Bayernwerk - Německo, bavorský distributor a partner EG.D v projektu Gabreta Smart Grids
- Amprion - Německo, zhruba 11 000 km vedení v západním Německu
- Elia Group - Belgie, mateřská firma belgické Elie a německého 50Hertz
- Energinet - Dánsko, provozovatel soustavy pro elektřinu i plyn
Přesahy do sousedních oborů
Na síti stojí všechny obory čisté energetiky. Solární a větrné elektrárny bez připojení nic neprodají, úložiště energie se bez něj nenabijí a tepelná čerpadla a nabíječky z oboru elektrifikace a energetické účinnosti síti přidávají odběr. Čím větší je podíl obnovitelných zdrojů v soustavě, tím víc práce mají plánovači, dispečeři a obchodníci s flexibilitou.
Mezi obory se dá snadno přecházet. Specialisté na výkonovou elektroniku pracují na měničích pro sítě, bateriová úložiště i nabíjecí stanice, protože technologie je v zásadě stejná. Projektanti připojení přecházejí k developerům fotovoltaik a zpět. Kdo spravuje komunitní energetiku, pracuje se stejnými daty o sdílené elektřině jako distributoři.
Výhled do roku 2030
Podle analýzy flexibility ČEPS FNA CZ 2026 zůstane omezování výroby z obnovitelných zdrojů v roce 2030 pod pětiprocentní hranicí, se kterou studie počítá; z jejího grafu vychází zhruba 4,1 %. Pro rok 2035 analýza počítá s 11 065 MW fotovoltaik, 2 475 MW větrných elektráren a 2 031 MW baterií. Aby se baterie a pružná spotřeba na trh opravdu dostaly, navrhuje ČEPS dvanáct opatření, od tarifů po rychlejší povolování staveb sítě. Fronta baterií s 214 GW rezervovaného výkonu a příkonu jen u ČEZ Distribuce ukazuje, že poptávka po připojení bude síť předbíhat ještě roky. Každý gigawatt, který se do ní nakonec vejde, přitom potřebuje projektanta, montéra a dispečera.