Práce v elektroinstalacích

Pracovní místa v elektroinstalacích

Elektroinstalace v obnovitelné energetice znamená tahat a zakončovat kabely, osazovat rozvaděče a ochrany, zapojovat střídače, transformátory a měření, provádět předepsané zkoušky a psát revizní zprávy, které stavbu pustí pod napětí. Od domovních rozvodů se ta práce liší ve dvou věcech: velká část zapojení je stejnosměrná a napětí na ní nezmizí vypnutím jističe, a hodně z ní se odehrává ve výšce, na střeše, ve stožáru nebo v gondole.

Poptávka po těchto lidech je dnes v Česku větší než kdykoli předtím a důvod je z velké části v síti. ČEZ Distribuce plánuje mezi lety 2026 a 2030 investovat do obnovy a posílení sítě 93 miliard korun, samotný rok 2026 má přinést 18,5 miliardy. K tomu se přičtou desítky tisíc připojení fotovoltaik, tepelných čerpadel a nabíječek, které někdo musí zapojit.

Čísla, která rozhodují o vyjednávání o mzdě

Nabídkový medián mzdy elektrikáře byl podle MPSV v srpnu 2026 kolem 38 000 Kč, skutečně vyplácené mzdy podle ISPV se ale pohybovaly mezi 44 000 a 48 000 Kč, protože inzeráty nepočítají přesčasy a diety. Průmysloví elektrikáři se znalostí PLC se dostávají na 52 000 až 60 000 Kč, specialisté na vysoké napětí a revizní technici na 54 000 až 70 000 Kč. Za tím stojí strukturální nedostatek odhadovaný na 15 000 až 20 000 lidí a věková skladba oboru, ve které je přes 35 procent činných elektrikářů starších 55 let.

Pro uchazeče z toho plyne jednoduchý závěr: rozdíl mezi průměrem a horní hranicí nedělá počet odpracovaných let, ale kvalifikace. Oprávnění pro práci na zařízení vysokého napětí, revizní zkouška a v obnovitelných zdrojích ještě výškové a záchranářské kurzy posouvají člověka do kategorie, kde si vybírá zakázky.

Kde konkrétně se pracuje

Tři prostředí s odlišným režimem. Na fotovoltaických instalacích se zapojují stringy o napětí 1 000 až 1 500 V stejnosměrných, kde chybný konektor znamená oblouk a požár střechy; tady je největší objem práce a nejnižší vstupní práh. Ve větrné energetice se elektrikář pohybuje v gondole a v patě stožáru, pracuje se v týmu a často v zahraničí, což je cesta, kterou čeští technici běžně volí, protože doma se turbíny skoro nestaví; v inzerátech se opakují Deutsche Windtechnik, SPIE Wind nebo Nordex. Třetím prostředím jsou rozvodny a úložiště, kde se elektrikář potkává s výkonovou elektronikou a s pravidly provozovatele sítě.

Na co se ptají zaměstnavatelé

Vedle kvalifikace podle vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice hlavně na tři věci: jestli člověk umí měřit a zkoušet, a ne jen zapojit; jestli zvládne dokumentaci, protože nezdokumentovaná instalace se nepřevezme; a jestli má praxi s prací ve výšce a s postupy pro bezpečné odpojení, které jsou u stejnosměrné strany jiné než u střídavé. Kdo tohle splní, má v bezpečnosti práce i ve mzdě výhodu, kterou obor ještě roky nevyrovná.