Česko nemá vlastní geotermální elektrárnu a podle geologie ji ani mít nebude. Co tu je: jedna geotermální teplárna v Děčíně, výzkumný pilot v Litoměřicích a dva výrobci tepelných čerpadel, kteří vyvážejí do celé Evropy. Globálně přitom v oboru pracuje přibližně 160 000 lidí a IEA odhaduje, že do roku 2030 jich bude šestkrát víc. Český inženýr, instalatér i geolog tak hledá práci doma na stojatém trhu a pár set kilometrů za hranicí v oboru, který nabírá.
Obor se přitom rozpadá na tři skoro nepropojené části. Mělké vrty do 200 metrů zásobují tepelná čerpadla země-voda a živí instalatérské firmy i domácí výrobu, kterou drží Master Therm a PZP HEATING. Do dálkového vytápění vstoupila zatím jediná teplárna, děčínská od roku 2002; v Litoměřicích k ní přibývá výzkumné pracoviště RINGEN. Zbytek práce leží za hranicí, v bavorských Stadtwerke München, na Eavoru v Geretsriedu, ve Vulcan Energy v Porýní a na Islandu. Kvalifikace, platy i kariérní strop se mezi těmito třemi částmi liší řádově.
Geotermální potenciál Českého masivu
Vysokoteplotní hydrotermální zdroje leží podél hranic litosférických desek - Island na Středoatlantském hřbetu, Itálie a Turecko na hranici africké a euroasijské desky, Keňa nad Východoafrickým riftem, Indonésie a Filipíny v ohnivém kruhu Pacifiku. Česko leží uprostřed Českého masivu, geologicky stabilního a vulkanicky pasivního. Teplota pod povrchem stoupá průměrně o 3 °C na sto metrů a odhadovaná teplota v 5 km hloubky v Litoměřicích je přibližně 140 °C - dost na vytápění, málo na elektřinu konvenční flash technologií, která vyžaduje vodu nad 182 °C.
Česku tak zbývá mělká geotermika do 200 metrů pro tepelná čerpadla, u níž Česká geotechnická společnost odhaduje technický potenciál přibližně 300 GWt, a dálkové vytápění z hlubokých vrtů, kterému tepelná čerpadla dorovnávají výstupní teplotu - přesně to dělá Děčín. Vylepšené geotermální systémy s vrty nad 4 km a hydraulickou stimulací hot dry rock zůstávají zatím ve fázi výzkumu.
Vládní akční plán z roku 2025 počítá do roku 2030 podle středního scénáře s pěti geotermálními teplárnami a deseti výtopnami. Uhlí, které dnes pokrývá polovinu českého dálkového vytápění, má skončit v roce 2033. Pět let na výstavbu patnácti geotermálních zdrojů je politicky ambiciózní; pro pracovní trh to znamená, že seriózní investiční vlna může přijít nejdřív v období 2027-2030.
Geotermální teplárna v Děčíně
Geotermální teplárna v Děčíně funguje od roku 2002 a dodnes je v Česku jediným geotermálním zdrojem napojeným na soustavu dálkového vytápění. Provozuje ji TERMO Děčín, z 96,9 procenta vlastněná skupinou ENETIQA. Vrt jde do hloubky 545 metrů, voda má na ústí kolem 30 °C a tepelným čerpadlem se zvyšuje na 72 °C. Geotermální zdroj pokrývá zhruba 35 procent dodávek tepla v připojené soustavě, zbytek doplňuje plyn. V roce 2002 projekt získal ocenění Teplárenského sdružení ČR jako Projekt roku.
Mimo Děčín existují v Česku další geotermální vrty - v Ústí nad Labem (240-616 m, do 40 °C), na jižní Moravě v Pasohlávkách (vrt Mušov-3G, 49,7 °C v 1 455 m) - ale slouží k lázeňským a rekreačním účelům, ne k energetice.
Po roce 2033 bude náhradu za uhelnou teplárnu hledat řada dalších českých měst a Děčín je jediný domácí vzor, který mají. Ne jako přímou kopii - geologie v Karlových Varech, Mostě nebo Ústí nad Labem je jiná - ale jako důkaz, že mělčí vrt, tepelné čerpadlo a stávající rozvodná síť spolu v českých podmínkách fungují. Města ovšem budou nabírat po jednom projektu, ne ve vlnách.
RINGEN a SYNERGYS v Litoměřicích
RINGEN (Research INfrastructure for Geothermal ENergy) v Litoměřicích je vlajkový český geotermální výzkumný projekt. Hostí ho Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, konsorcium zahrnuje Českou geologickou službu, ČVUT, VŠB-TU Ostrava, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR a další instituce. Nejhlubší testovací vrt PVGT-LT1 (2,1 km, vrtán 2006-2007) naměřil v 1,8 km hloubky 57,5 °C.
V rámci projektu SYNERGYS (2023-2027, rozpočet 1,21 miliardy Kč z OP Spravedlivá transformace) se vrtání rozeběhlo na třetí pokus. První pokus o 550metrový plně jádrovaný pilotní vrt začal v lednu 2024 a po třech měsících musel zastavit kvůli sesuvu sedimentárních zvodněných vrstev. Druhé výběrové řízení proběhlo na podzim 2024. V lednu 2026 se začalo vrtat první ze tří plánovaných polí mělkých vrtů (100 m, s dalšími poli plánovanými do 200 a 400 m) pro výzkum podzemního tepelného úložiště.
Litoměřice počítají s tím, že geotermální teplo pokryje až 70 procent energetické spotřeby města. Podaří-li se to, bude to jediný fungující evropský případ, kdy hluboká geotermika nahradí uhelnou teplárnu v podmínkách Českého masivu. RINGEN i SYNERGYS proto shánějí geology, hydrogeology, geotechniky a specialisty na potrubní systémy - profese, na které se dnes v Česku vypíše sotva pár míst ročně, a po roce 2027 jich bude potřeba víc.
Trh s tepelnými čerpadly v Česku
Mělká geotermika je v Česku ekonomicky podstatnější než hluboké vrty - a má vlastní výrobní základnu. Český trh s tepelnými čerpadly má dnes hodnotu přibližně 176 milionů dolarů (2025). Trh se za tři roky dvakrát obrátil. Rok 2023 táhl boom z energetické krize a z programu Nová zelená úsporám, v roce 2024 přišel propad o 64 procent po pozastavení dotací a poklesu velkoobchodních cen elektřiny a v roce 2025 se prodeje vrátily na předkrizovou úroveň. EHPA upozorňuje, že další růst závisí na dotačním programu, který je pod tlakem státního rozpočtu.
Dva čeští výrobci patří k respektovaným evropským značkám. Master Therm (Jablonec nad Jizerou, založen 1994) vyrábí čerpadla země-voda a vzduch-voda a exportuje přes 70 procent produkce do Velké Británie, Německa, Rakouska, Polska a dalších zemí. PZP HEATING (Opočno, od roku 2025 ve skupině Midea) je jedním z největších českých výrobců s tradicí od roku 1992. Spolu se zavedenými značkami, které mají v Česku silnou montážní síť - Stiebel Eltron CZ, NIBE Energy Systems CZ, Viessmann a Daikin - drží domácí sektor několik tisíc přímých pracovních míst.
Instalatér tepelného čerpadla je dnes nejdostupnější vstupní pozice do geotermálního oboru v Česku. Elektrotechnická způsobilost podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., jeden rekvalifikační kurz a pár měsíců praxe stačí. Mělké vrty pro tepelná čerpadla od července 2023 nepotřebují stavební povolení, ale stále vyžadují souhlas vodoprávního úřadu a odborný posudek certifikovaného hydrogeologa.
Práce v zahraničí: Německo a Island
Skutečnou hlubokou geotermiku v Česku dělat nelze a čeští inženýři za ní jezdí přes hranici - nejčastěji do Bavorska, do Porýní a na Island.
Bavorsko
Mnichovská Stadtwerke München cílí na geotermální zásobování 560 000 domácností do roku 2040. Zakázky z toho plynou vrtacím týmům, rezervoárovým inženýrům, projektovým manažerům i operátorům tepláren, a to na celé příští desetiletí. Vrtání nového bloku začalo počátkem roku 2025. Mnichovská molasová pánev je největším evropským centrem geotermálního dálkového vytápění mimo Island.
V bavorském Geretsriedu dodala kanadská Eavor Technologies v prosinci 2025 první komerční elektřinu z uzavřeného geotermálního okruhu - světový primát. Technologie Eavor-Loop vrtá 4,5 km hluboko a obejde se bez přírodní propustnosti horniny. Vrtání druhého ze čtyř okruhů mělo začít v březnu 2026, cílová kapacita projektu je 64 MWt tepla a 8 MWe elektřiny. Eavor v Německu aktivně nabírá vrtní inženýry, projektové manažery a technology.
Z Plzně, Českých Budějovic i Brna se do Bavorska dojíždí snadno, a proto je to pro české geotermální odborníky nejpřirozenější zahraniční trh. Mezi další zaměstnavatele patří EnBW (provozuje elektrárnu Bruchsal v Bádensku-Württembersku), Daldrup & Söhne (vrtací služby) a desítky bavorských Stadtwerke. Cíl Německa je 10 TWh geotermálního tepla ročně do roku 2030, což odpovídá přibližně 24 000 pracovním místům.
Porýní
Vulcan Energy Resources vrtá v Hornorýnské nížině geotermální vrty, ze kterých zároveň získává lithium z geotermální solanky. V prosinci 2025 firma zajistila financování 2,2 miliardy eur, v listopadu získala stavební povolení pro extrakční závod v Landau a v lednu 2025 vyrobila ve Frankfurtu první evropský hydroxid lithný v bateriové kvalitě. Cílová roční produkce je 24 000 tun monohydrátu lithium-hydroxidu plus 275 GWh elektřiny a 560 GWh tepla; komerční provoz se očekává v roce 2028. EIB poskytla 250 milionů eur úvěru. Projekt je největším evropským pokusem o integraci geotermální energie s těžbou surovin pro baterie.
Vulcan nabírá geologické a vrtací profily, které do oboru přicházejí z petrochemie. Zároveň ukazuje, že geotermika v sedimentárních pánvích bez přírodní vulkanické aktivity může komerčně dávat smysl, pokud se ke geotermálnímu výnosu přidá hodnota z mineralizací solanky - precedent, který se přímo týká české debaty o budoucnosti uhelných regionů.
Island
Island čerpá přes 60 procent primární energie z geotermálních zdrojů a vytápí jí přes 90 procent budov v zemi. Reykjavik Energy vypsala tendr na 35 nových vrtů s vrtáním od roku 2025. Klíčoví zaměstnavatelé - Landsvirkjun (přes 400 lidí), ON Power, HS Orka a Iceland Drilling - pravidelně přijímají zahraniční odborníky. Islandský trh je sice malý, ale technologicky nejnáročnější v Evropě - rok dva práce na islandském projektu otevírá dveře všude jinde.
Další evropské trhy
Za hranicí těchto tří trhů nabírá především Itálie: Enel Green Power provozuje 34 elektráren v Toskánsku a plánuje investici 3 miliardy eur do roku 2030. Nizozemsko míří na 50 PJ tepla ročně a jeho masterplán odhaduje růst geotermálního sektoru z 240 FTE v roce 2018 na zhruba 2 400 do roku 2030. V Maďarsku působí PannErgy a v Turecku provozuje Zorlu Energy čtyři geotermální elektrárny o výkonu kolem 290 MW; národní kapacita Turecka dosahuje 1 760 MW převážně v egejském regionu.
Hluboká a mělká geotermika
Inzerát na práci v „geotermální energetice“ může mířit na dvě profese, které spolu nemají nic společného.
Hluboká geotermika (vrty 1-5 km)
Práce ve hluboké geotermice je inženýrsky a fyzicky náročná. Rezervoároví inženýři modelují podpovrchové proudění tekutin, předpovídají produktivitu vrtů a plánují vrtné kampaně. Vrtní inženýři dohlížejí na vrtání trvající týdny až měsíce, často ve 12hodinových směnách v rotačním režimu 15 dní práce / 5 dní volno nebo 14/7. Provozní operátoři tepláren a elektráren řídí turbíny, monitorují tlaky ve vrtech, řeší korozi z geotermální solanky a koordinují reinjektáž.
Geologové a geofyzici identifikují perspektivní lokality pomocí povrchových průzkumů, geochemického vzorkování a geologického mapování. Pro tyto role je vysokoškolské vzdělání nepostradatelné; v Česku je hlavním centrem Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (geologická sekce), Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava (navazuje na hornické vzdělávání s tradicí od roku 1716) a Česká geologická služba.
Mělká geotermika (vrty 1-200 m)
Mělká geotermika je řemeslný obor. Instalatér tepelných čerpadel země-voda hloubí výkopy, pokládá smyčky, zapojuje čerpadlo a uvádí systém do provozu. Práce je fyzicky náročná, ale typicky se odehrává v dojezdové vzdálenosti od domova - bez offshore rotací, odlehlých lokalit a cizojazyčného prostředí. Vzdělání: elektrotechnická způsobilost podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., chladírenský průkaz pro práci s chladivy a školení od výrobce čerpadla.
Rezervoárový inženýr v Mnichově a montér čerpadel v Mladé Boleslavi sdílejí název oboru a nic víc. Platy, kvalifikace, životní styl i kariérní strop se liší řádově.
Pracovní podmínky
V rotačním režimu se jedni zabydlí a druzí v něm do roka vyhoří. Terénní role v Bavorsku, na Islandu nebo v Toskánsku znamenají dlouhé směny v ochranných oděvech, žíravou solanku, sirovodík a hluk vrtací soupravy. Zaměstnavatelé kompenzují odlehlost vyššími platy, ubytováním na místě a prodlouženými volny - ale rodinný život to změní. Na začátku kariéry je to nejrychlejší cesta od vyučení k seniornímu inženýrství. Kdo má v Brně malé děti, obvykle se do půl roku vrací.
Kancelářské role - rezervoárové modelování, příprava projektů, finanční analýza - se rotaci vyhnou, ale vyžadují pravidelné výjezdy na stavbu. I geolog, který pracuje hlavně se softwarem COMSOL nebo TOUGH2, musí čas od času stát na vrtu a interpretovat data v reálném čase.
Mělká geotermika ohrožuje člověka jinak. Vrtná technika se musí vejít do zahrady za domem, v tepelném čerpadle se manipuluje s plynem a venkovní jednotku někdo musí vynosit a usadit. Jaro a léto jsou zápřah, v zimě práce viditelně ubývá. Kvalifikovaný instalatér s vlastní firmou si v Česku v sezóně vydělá víc než leckterý inženýr; v zimě ale nese podnikatelské riziko sám.
Žen je v obou větvích málo. Obor vyrostl z hornictví a z ropného průmyslu a v terénních a vrtacích profesích se to drží dodnes. Mění to hlavně analytické a softwarové pozice - rezervoárové modelování, energetická analytika a řízení projektů, kam ženy nastupují častěji.
Platy v Česku, Německu a na Islandu
Český trh nemá specifická data pro hlubokou geotermiku - pozice se schovávají pod elektrotechniku, geologii a strojírenství. Pro mělkou geotermiku jsou data podrobnější.
| Pozice | Česko (CZK/rok) | Německo (EUR/rok) | Island (EUR/rok) |
|---|---|---|---|
| Instalatér tepelných čerpadel | 420 000 - 680 000 | 36 000 - 49 700 | - |
| Operátor geotermální teplárny | 480 000 - 720 000 | 42 000 - 58 000 | - |
| Geolog / hydrogeolog | 540 000 - 1 100 000 | 32 000 - 93 600 | ~93 000 - 106 000 |
| Geotermální inženýr | 650 000 - 1 200 000 | 70 700 - 144 300 | ~85 000 |
| Rezervoárový inženýr | - | ~95 400 | - |
| Vrtní inženýr | 700 000 - 1 400 000 | 50 000 - 100 000 | - |
| Projektový manažer | 600 000 - 1 200 000 | 51 000 - 77 000 | - |
Roční hrubé platy. České rozsahy vycházejí z platy.cz pro energetický a těžební sektor (2025), přímá data pro geotermální obor v ČR neexistují. Německá data z talent.com a gehalt.de. Islandská data z SalaryExpert. Orientační kurzy: 1 EUR ≈ 25 CZK, 1 ISK ≈ 0,15 CZK. Rozpětí vrtních inženýrů zahrnuje vrtací operátory i seniorní inženýry.
Na české platy tlačí i trh za hranicí. Inženýr z ČVUT nebo VŠB-TUO, který přejde do Mnichova, si typicky polepší o 50 až 80 procent oproti českému stropu. Vrtní specialista z bývalého petrochemického průmyslu, který nastoupí k Daldrupu, dorovná německé úrovni během jednoho kontraktu. U instalatérů tepelných čerpadel je rozdíl menší, protože česká poptávka je zdravá, ale německé firmy nabírají i ve východočeských krajích.
Přechod z jiných oborů
Do geotermiky se málokdo dostane rovnou ze školy: seniorní pozice obsazují lidé, kteří přešli odjinud.
Z ropy a plynu. Tohle je nejpřímější přechod ze všech. Směrové vrtání, stavba vrtů, cementace, vrtné kapaliny, měření přímo ve vrtu a řízení ložisek se přenášejí téměř 1:1 do hluboké geotermiky a do vylepšených geotermálních systémů. Vedení Fervo Energy zahrnuje veterány z Halliburton a BHP. Český kontext je menší - lidé z Mero ČR, GasNet nebo NET4GAS jdou typicky přes Vulcan, Daldrup nebo Eavor do projekčních a vrtacích rolí v Německu.
Z HVAC a topenářství. Tudy vede přirozená cesta do mělké geotermiky a binárních elektráren. Porozumění tepelným výměníkům, kapalinovým okruhům a termodynamice pokrývá většinu potřebných základů. V českém kontextu to znamená, že topenář nebo klimatizační technik se může po několikatýdenní specializaci stát instalatérem tepelného čerpadla a otevřít si vlastní firmu.
Ze stavebního inženýrství a geotechniky. Tihle lidé se uplatní na projektech dálkového vytápění, na infrastruktuře geotermálních polí a na stavbě vrtacích plošin. Povolování, environmentální compliance a plánování staveniště vyžadují stejné dovednosti jako jiné infrastrukturní projekty. Geologové a geofyzici z geotechnického průzkumu mají bezprostředně využitelné dovednosti pro průzkum geotermálních zdrojů.
Z hornictví. Vrtáči v tvrdé hornině z OKD nebo z bývalé těžby na Sokolovsku rozumějí podzemnímu prostředí v podmínkách, které vylepšené geotermální systémy reprodukují - vrty do 4 a více kilometrů v krystalické hornině. Pro útlumové uhelné regiony (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj) je geotermika jednou z nejlogičtějších rekvalifikačních cest, i když dosud spíš teoretická než reálná.
Vzdělání a kvalifikace
Hluboká geotermika vyžaduje vysokoškolské vzdělání v geologii, geofyzice, strojírenství, energetice nebo stavebním inženýrství. Pro výzkumné a rezervoárové role je doktorát nebo silný magisterský titul prakticky nutností.
V Česku je klíčovou institucí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, která hostí RINGEN. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava se podílí na výzkumu geotermální energie z důlních vod - relevantní pro postuhelnou rekultivaci. ČVUT (Fakulta stavební a Fakulta strojní) spolupracuje na energeticky efektivních budovách a na potrubí pro dálkové vytápění. Všechny jsou členy konsorcia RINGEN.
Mimo Česko nabízí dlouhodobou vzdělávací cestu UNU Geothermal Training Programme na Islandu - šestiměsíční specializovaný kurz pro mid-career profesionály z partnerských zemí. Magisterské programy v geotermální energetice vedou TU München, ETH Zürich, RWTH Aachen a TU Delft. Pro řízení projektů je standardem PMP nebo PRINCE2.
Pro instalaci tepelných čerpadel platí nařízení vlády č. 194/2022 Sb. a chladírenský průkaz. Hluboké vrty spadají pod horní zákon č. 44/1988 Sb. a vyžadují povolení Českého báňského úřadu - klíčový regulační rozdíl proti mělkým vrtům.
Klíčoví zaměstnavatelé
Čeští zaměstnavatelé
- TERMO Děčín - Děčín, jediný provozovatel geotermální teplárny v ČR, ve skupině ENETIQA
- Master Therm - Jablonec nad Jizerou, výrobce čerpadel země-voda a vzduch-voda, exportuje přes 70 procent produkce
- PZP HEATING - Opočno, výrobce tepelných čerpadel, od roku 2025 ve skupině Midea
- Stiebel Eltron CZ - česká pobočka německého výrobce, dominantní distribuční síť
- NIBE Energy Systems CZ - česká pobočka švédského lídra
- RINGEN - Litoměřice, výzkumná infrastruktura, hostí Univerzita Karlova
- Česká geologická služba - státní instituce, hydrogeologická a geotermální data
- Česká geotermální asociace - oborové sdružení
Němečtí zaměstnavatelé
- Stadtwerke München - 10 geotermálních projektů, cíl 560 000 domácností do roku 2040
- Eavor Technologies - Geretsried, první komerční elektřina z uzavřeného okruhu v prosinci 2025, aktivně nabírá
- Vulcan Energy Resources - Porýní, geotermika plus extrakce lithia, financování 2,2 miliardy eur
- EnBW - provozuje elektrárnu Bruchsal
- Daldrup & Söhne - vrtací služby pro geotermální projekty napříč Německem
Island a Dánsko
- Reykjavik Energy / ON Power - Island, Hellisheiði (303 MWe + 200 MWt), zásobuje většinu Reykjavíku
- Landsvirkjun - Island, státní energetický gigant, přes 400 zaměstnanců
- Iceland Drilling - Island, 70+ let zkušeností s geotermálními vrty
- Innargi - Dánsko, geotermální teplárna v Aarhusu (největší v EU), 26 MW pro zhruba 10 000 domácností ve Velké Kodani
Itálie, Turecko a Maďarsko
- Enel Green Power - Itálie, 34 elektráren v Toskánsku, investice 3 miliardy eur do roku 2030
- Zorlu Energy - Turecko, Kızıldere III (165 MW)
- PannErgy - Maďarsko, geotermální dálkové vytápění
Mimo Evropu
- KenGen - Keňa, komplex Olkaria (754-799 MW), největší africký geotermální výrobce
- Ormat Technologies - USA/Izrael, portfolio 1 355 MW
- Fervo Energy - USA, projekt vylepšené geotermiky Cape Station (320 MW)
- Contact Energy - Nový Zéland, elektrárna Tauhara (174 MW)
- Pertamina Geothermal Energy - Indonésie, 727 MW, cíl 1 GW do dvou až tří let
Globální výrobci tepelných čerpadel
- NIBE Group - Švédsko, evropský lídr
- Viessmann Climate Solutions - Německo, akvírováno Carrier Global za 12 miliard eur v roce 2024
- Stiebel Eltron - Německo, téměř 50 let výroby, investice 600 milionů eur do rozšíření
- Daikin Europe - evropský lídr v hydronických čerpadlech, polská továrna kvadruplikuje kapacitu
Výhled do roku 2030
Mělká geotermika a tepelná čerpadla porostou s tempem, jaké dovolí Nová zelená úsporám a obecná elektrifikace vytápění; pro Master Therm, PZP HEATING a české pobočky NIBE a Stiebel Eltron je výhled stabilní. Dálkové vytápění z geotermálních zdrojů závisí na tom, jestli Litoměřice dovedou pilotní fázi k provoznímu řešení a kolik dalších měst je následuje před ukončením uhlí v roce 2033. A hluboká geotermika v plné průmyslové podobě nebude v Česku do roku 2030 - kdo ji chce dělat, najde práci v Mnichově, Geretsriedu, v Porýní nebo na Islandu.
Instalatér teď rozhoduje, jestli si založit firmu před koncem dotací, nebo po něm. Inženýr na ČVUT zvažuje, jestli psát diplomku s RINGEN, nebo s Eavorem. Geolog z VŠB-TUO vybírá mezi Hornicko-geologickou fakultou a Vulcanem v Porýní. Ve všech třech případech platí totéž: v evropské geotermice dnes chybí lidé rychleji, než stačí přicházet ze škol, a nejbližší pětiletka je proto příznivější pro uchazeče než pro zaměstnavatele.