Pracovní pozice v solární energetice

Fotovoltaika přeměňuje sluneční záření na elektřinu pomocí polovodičových článků a v roce 2024 zaměstnávala celosvětově 7,2 milionu lidí - více než kterákoli jiná část obnovitelné energetiky. Český pracovní trh v tomto sektoru má ale tvar, který v žádné jiné zemi nepotkáte: dvougigawattový boom v letech 2009-2010, dvanáct let téměř nulového růstu a od roku 2022 druhou vlnu, která je strukturálně jiná než ta první. Kdo dnes hledá v solární energetice práci, musí rozumět všem třem epochám zároveň - protože každá z nich utváří poptávku po jiných dovednostech.

Fotovoltaická elektrárna Vepřek o výkonu 35 MW v okrese Mělník, střední Čechy, druhá největší PV elektrárna v České republice. Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0 / Wikimedia Commons

Boom 2010 a jeho dědictví

Český solární sektor zaměstnával v roce 2010 přibližně 8 000 lidí. Po prosincovém schválení retroaktivní solární daně ve výši 26 % z výkupních cen jich za tři roky zbylo zhruba 1 500. Instalační firmy zkrachovaly nebo přešly na jiné obory, projektové týmy se rozpustily, výrobci panelů zavřeli. Pro novou generaci techniků obor v podstatě přestal existovat - patnáctiletí, kteří se v roce 2010 chtěli vyučit elektromontérem pro fotovoltaiku, šli do automobilek, do IT nebo do zahraničí.

Globální instalovaná kapacita solární fotovoltaiky, rok po roce. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Druhá vlna se rozjela v roce 2022, ale zdrojem už nebyly výkupní ceny, nýbrž ceny elektřiny po ruském útoku na Ukrajinu plus Nová zelená úsporám. Trh přidal 967 MW v roce 2024 a 696 MW v roce 2025 - tempo srovnatelné s vrcholem prvního boomu, ale rozložené do jiných segmentů a s jinou ekonomikou. Celkový instalovaný výkon dnes přesahuje 5,5 GW. Aktualizovaný národní energeticko-klimatický plán cílí na 8 GW do roku 2030 a posunuje konec uhlí o pět let dopředu, na rok 2033.

Druhá vlna má jiný tvar

První boom byl utility-scale a financovaný štědrými výkupními cenami; druhý je v drtivé většině střešní a financovaný kombinací úspor, dotací a samospotřeby. Rezidenční instalace dominovala letům 2022-2024 a v roce 2023 mělo 92 % takových instalací bateriové úložiště o průměrné kapacitě 12 kWh - úroveň, kterou v žádné jiné evropské zemi nepotkáte. Pro instalační firmy to znamená, že žádný projektant dnes neumí jen panely; musí umět navrhnout celou sestavu včetně baterie, hybridního invertoru a propojení s tepelným čerpadlem.

Pohled z ptačí perspektivy na velkou solární farmu, dominantní formu velkoplošné solární energie. Foto: Daniel Miksha, Unsplash License / Unsplash

Komerční a průmyslový segment se mezitím stal stabilní páteří trhu. V roce 2025 přidal přibližně 370 MW nové kapacity, zatímco rezidenční výkon meziročně klesl. Zakázky na výrobních halách, logistických centrech a kancelářských budovách běží v desítkách až stovkách kilowattů a často kombinují za elektroměrem ležící vlastní spotřebu s odprodejem přebytků - model, který v roce 2010 prakticky neexistoval. Větší zakázky zároveň vyžadují kompletní EPC řízení, což otevírá pracovní místa pro projektové manažery se zkušenostmi ze stavebnictví nebo průmyslu.

Pozemní velké solární elektrárny se vracejí po patnáctileté pauze, ale na zcela jiném regulačním základě. Aukční systém spuštěný od roku 2024, aukce ČEPS na podpůrné služby pro hybridní elektrárny (panely plus baterie) a otevření trhu pro CfD smlouvy mění to, kdo dnes umí projekt postavit. Místo developerů s politickými kontakty hraje hlavní roli připojovací kapacita do distribučních sítí - vyčerpaná v řadě regionů a v některých případech zablokovaná do konce 20. let. Projektoví developeři, kteří se vyznají v reservaci kapacity, vyjednávání s ČEPS a sestavování aukčních nabídek, jsou dnes jedna z nejpoptávanějších rolí v oboru.

Třetí novinkou je legislativní rámec, který v roce 2010 chyběl: Lex OZE II umožňuje energetická společenství a sdílení elektřiny, komunitní solární projekty se rozjíždějí především v menších obcích, a Česko se v lednu 2025 stalo první středoevropskou zemí s vyhrazenou legislativou pro agrivoltaiku. Agrivoltaika na vinicích, chmelnicích a v sadech otevírá samostatnou specializaci na pomezí energetiky a zemědělství - obor, který v roce 2010 prakticky neexistoval ani ve výzkumu.

Role v instalaci, projektu, developmentu a O&M

Solární technik kontrolující střešní fotovoltaickou instalaci. Foto: Kindel Media, Pexels License / Pexels

Instalace a montáž

Nejpočetnější část trhu a vstupní brána pro lidi z řemesel a stavebnictví. Instalatéři fotovoltaických systémů montují panely na střechy a pozemní konstrukce, zapojují invertory a uvádějí systémy do provozu. Pro výkon této profese je v Česku povinná kvalifikace elektromontéra fotovoltaických systémů (NSK 26-014-H), zavedená v reakci na druhou vlnu a platná pět let. Nelegální instalace solárních systémů bez ní hrozí pokutou až 5 milionů korun.

Pro elektrikáře s vyhláškou č. 50/1978 Sb. trvá rekvalifikace na elektromontéra FV obvykle několik týdnů; pro lidi bez elektrotechnického základu několik měsíců. Stavbyvedoucí a vedoucí montážních čet koordinují týmy, řídí logistiku, hlídají harmonogram - role, do kterých vyrůstají instalatéři po dvou až čtyřech letech praxe.

Projektování, inženýring, design

Projektanti vytvářejí systémové návrhy v PVsystu, Helioscope nebo AutoCADu, simulují roční výnos a připravují podklady pro stavební povolení. Hodnocení solárního potenciálu na konkrétní lokalitě staví na meteorologických řadách a satelitním dálkovém průzkumu - typický komerční klient od projektanta očekává podloženou prognózu výroby, ne marketingový odhad. Fotovoltaika je dnes součástí standardních předmětů Fakulty elektrotechnické ČVUT a podobné výuky na VŠB-TUO.

Elektrotechničtí inženýři navrhují silnoproudé části systému a připojení do sítě; s rostoucím podílem střešních systémů ve vyšších třídách napětí roste i poptávka po těchto specialistech. Samostatnou subspecializací je budovy integrovaná fotovoltaika - solární fasády, střešní tašky a průhledná FV skla, segment, který v Evropě roste tempem 33,8 % ročně a v Praze ho začínají standardně zadávat developeři kancelářských a rezidenčních projektů třídy A.

Vývoj projektů

Projektoví developeři pro pozemní elektrárny dnes řeší tři věci současně: pozemek (nájem, výkup, zemědělská kvalita půdy), připojení do sítě (kapacita, lhůta, podmínky distributora) a aukční nabídku (cenová strategie, finanční model). Pro agrivoltaiku přibývá čtvrtá vrstva: koexistence s pěstovanou plodinou, výška a sklon konstrukce, dopady na výnos, dotace pro zemědělce. Pro komunitní projekty pak právní struktura energetického společenství a digitální platforma pro sdílení.

Provoz a údržba

Technici provozu a údržby kontrolují monitorovací data, vyšetřují poklesy výkonu, provádějí termovizní inspekce a mažou trackery. Druhá vlna přivedla do provozu nástroje, které v první vlně neexistovaly: drony s termokamerou nahradily ruční obchůzky, modely počasí řídí denní rozvrhy servisních týmů a krátkodobé predikce výroby se napojují přímo na obchodování s elektřinou na denním trhu. Analytici výkonu a asset manažeři pak monitorují celá portfolia elektráren a optimalizují výrobu s ohledem na spotové ceny.

Výkonová elektronika, baterie, software

Výkonová elektronika - invertory, MPPT trackery, DC/DC převodníky - je technické srdce každé instalace, a v Česku je to jeden z oborů, kde domácí firmy nahradily import. Specialisté na integraci baterií kombinují solární pole s bateriovými systémy; v rezidenčním segmentu už standard, ve velkém měřítku teprve s prvními hybridními projekty schválenými v aukcích ČEPS. Měření a fakturace výroby - chytré elektroměry, komunikační protokoly mezi účastníky komunit, datové standardy pro sdílení - se staly samostatnou specializací s nástupem Lex OZE II.

Softwaroví vývojáři pak píší platformy pro návrh, prodej, monitoring a správu solárních systémů. Trh řešení s umělou inteligencí pro solární energetiku dosáhl 5,1 miliardy dolarů v roce 2025 a roste tempem přes 20 % ročně.

Platy v Česku, Německu a Rakousku

Pro českého solárního specialistu je relevantním srovnáním Bavorsko a Horní Rakousko, ne USA nebo Indie. Kvalifikovaných lidí je v Německu chronický nedostatek a české mzdy stoupají právě pod tlakem této přeshraniční konkurence.

Roční hrubé platy podle dat 2025 ze SalaryExpert, Glassdoor a ERI Economic Research Institute. Obchodní pozice obvykle zahrnují provize. Pro srovnání: průměrná hrubá mzda v Česku je přibližně 46 000 CZK měsíčně. Specializace na integraci baterií nebo agrivoltaiku přidávají typicky 10-20 %. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.

Práce ve výškách a DC napětí: bezpečnost na střeše

Fotovoltaika působí jako čistý a tichý sektor, ale samotná instalace má reálná rizika. Většinu vážných úrazů v evropské solární energetice tvoří pády z výšky - práce na šikmých střechách rodinných domů je v tomto ohledu rizikovější než zdánlivě nepřehledná stavba větrné turbíny. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o pracích ve výškách předepisuje záchyt nad 1,5 metru, kolektivní ochranu (zábradlí, sítě) před osobní (postroje) a periodická zdravotní vyšetření.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zemí - pracovní síla, z níž čerpá solární fotovoltaika. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

K tomu se přidává specifické riziko stejnosměrného proudu. Pole o napětí přes 1 000 V DC vzniká v okamžiku, kdy na panely dopadne první světlo, a nelze ho vypnout vypínačem. Obloukové poruchy v DC obvodech jsou hlavní příčinou požárů solárních střech a vyžadují instalaci rapid shutdown systémů u nových rezidenčních projektů. České předpisy k elektrické bezpečnosti vycházejí z vyhlášky č. 50/1978 Sb. a navazujícího nařízení vlády č. 194/2022 Sb.

Sezónnost je další faktor: instalační práce v Česku, Polsku a Pobaltí v zimě zpomalují, jih Evropy ne. Projektové, analytické a vývojové pozice fungují v běžné pracovní době a stále častěji v režimu home office. Diverzita se zlepšuje pomalu - podle IRENA tvoří ženy přibližně 32 % pracovní síly v obnovitelné energetice, v seniorních pozicích však jen 19 %.

Elektromontér FV, ČVUT FEL, European Solar Academy

Kvalifikační síť postavená kolem druhé vlny je užší, než by trh chtěl. Pro montáž je rozhodující Národní soustava kvalifikací - profil elektromontéra fotovoltaických systémů (26-014-H) tvoří den teoretické zkoušky (60 otázek), šest hodin praktické zkoušky a požadavek elektrotechnické způsobilosti. Akreditovaní zkoušející jsou registrovaní v NSK; přípravné kurzy nabízí desítky firem od státních škol po komerční centra.

Elektrikář zapojující domácí solární bateriový systém. Foto: Pexels, Pexels License

Pro inženýrské role je nejpřímější cestou Fakulta elektrotechnická ČVUT, kde má katedra elektroenergetiky spolupráci s českými developery i přímý kontakt na evropské partnery v rámci EIT InnoEnergy. VŠB-TUO v Ostravě má Centrum energetických a environmentálních technologií zaměřené na obnovitelné zdroje a vodík; ČZU Praha rozjela jediný systematický akademický program agrivoltaiky v ČR.

Na evropské úrovni spouští European Solar Academy první celoevropskou certifikaci solárních instalatérů ve dvou úrovních. Pilot běží v Německu, Polsku, Rumunsku, Finsku a Francii s cílem certifikovat 100 000 pracovníků do konce dekády - Česko zatím v pilotu není, ale o začlenění se jedná.

Co s flotilou z roku 2010

První vlna nezmizela, jen zestárla. Téměř 2 GW nainstalovaných v letech 2009-2010 dnes vstupují do druhé poloviny svého životního cyklu a vytvářejí kategorii pracovních míst, která v Česku před pěti lety neexistovala. Životnost panelu je obvykle udávaná na 25-30 let; invertory mají kratší životnost, typicky 10-15 let, takže u řady starších polí teď přichází první nebo druhá výměna invertorů.

Repowering je další úroveň: výměna starých modulů za moderní, často oboustranné, s vyšší účinností a delší zárukou. Na stejné ploše lze podle konfigurace získat o 30-70 % vyšší výrobu. Trh s těmito službami se v Česku teprve formuje, ale poptávka po inženýrech, kteří dovedou ekonomicky posoudit, zda starou elektrárnu modernizovat, doplnit baterií, nebo jen prodloužit její životnost, je už dnes zřetelná.

Současně přichází první vlna vyřazování z provozu. Evropská směrnice WEEE klasifikuje fotovoltaické moduly jako elektroodpad od roku 2012; v Česku za jejich svoz a recyklaci odpovídají kolektivní systémy. RetelaCZ, Asekol Solar a PV Recycling tvoří první vrstvu specializovaných firem od logistiky po lámačky a oddělování stříbra a křemíku. Sektor je teprve na začátku, ale do konce 30. let půjde podle SolarPower Europe o miliony tun materiálu ročně - a o samostatnou kategorii pracovních míst, která se ve školských katalozích teprve objevuje.

Ze stavebnictví, automotive a IT: kdo zaplňuje chybějící generaci

Druhá vlna potřebuje doplnit jednu chybějící generaci. Mezi roky 2011 a 2021 se v ČR nikdo neučil být solárním elektrikářem, protože nebyla práce - dnes tyto lidi obor postrádá. Náhradou jsou rekvalifikace z příbuzných oborů.

Stavebnictví a řemesla dodávají nejvíc lidí. Pokrývači, elektrikáři, instalatéři a stavební dělníci mají většinu fyzických a technických dovedností, které solární instalace vyžaduje; rekvalifikace na elektromontéra FV trvá několik týdnů pro lidi s vyhláškou č. 50/1978 Sb., pár měsíců pro ostatní.

Průmyslová automatizace a strojírenství posílají hlavně lidi do výroby invertorů, řízení kvality v EPC firmách a do projektových týmů velkých instalací. Podle IRENA má polovina pracovníků z fosilních odvětví dovednosti využitelné v čistých sektorech a přechod typicky vyžaduje zhruba čtyři týdny cílené rekvalifikace.

Automobilový průmysl je v českém kontextu specifická šance. Pro zaměstnance Škodovky, Hyundai nebo TPCA, kteří čelí přechodu na elektromobilitu, se otevírají kombinované role na pomezí solárních střech, baterií a nabíjecí infrastruktury - balíčky, které dnes integrují instalační firmy i samotné automobilky.

IT a software dodávají dnes víc lidí než kdykoli v první vlně. Digitalizace solární energetiky - návrhový software, monitoring, prediktivní analytika, integrace na obchodní platformy - vytváří poptávku po vývojářích, datových analyticích a IT specialistech se zájmem o energetiku. Pro programátora znalého Pythonu, SQL a cloudových platforem je solární sektor jedním z mála míst, kde má jeho práce přímý a měřitelný fyzický dopad.

Proč Češi pracují v Bavorsku

Pro českou solární profesi je Německo nejbližším a nejvíc otevřeným pracovním trhem. Se 128 000 solárními pozicemi je největším solárním zaměstnavatelem v EU, samotnému fotovoltaickému segmentu však chybí 60 000 až 100 000 elektrikářů. Tlak na český trh je přímý: bavorská firma nabízí Čechovi z Plzeňska 50 000 eur ročně - dvojnásobek toho, co zaplatí domácí firma. Stovky českých montérů a elektrikářů týdně přejíždějí za prací do Bavorska a Saska.

Rakousko je díky jazykové a kulturní blízkosti druhým přirozeným cílem. Země zrychlila investice po energetické krizi a má fungující systém uznávání českých řemeslných kvalifikací. Nizozemsko zaměstnává 48 000 lidí a je evropským lídrem v plovoucí fotovoltaice - přístav v Rotterdamu staví 96 MW plovoucí solární elektrárnu, v Lelystadu existují první komerční plovoucí instalace na pískovnách. Pro projektanta z Česka, kde se plovoucí fotovoltaika teprve diskutuje na úrovni studií, jde o specializaci nedostupnou doma.

Španělsko a Itálie dominují jihoevropskému utility-scale segmentu rozsáhlými polními projekty a v případě Španělska prvními projekty koncentrované solární energie (CSP). Španělsko je se 122 000 pracovními místy druhým největším solárním zaměstnavatelem v EU.

Klíčoví zaměstnavatelé

Česká scéna druhé vlny

• ČEZ Group - Praha, největší tuzemská utilita, cíl 6 GW solárního výkonu do roku 2030 a portfolio brownfieldů
• ČEZ ESCO - Praha, energetické služby pro firmy, integrátor střešní FV a baterií pro průmysl
• Solek Holding - Praha, mezinárodní developer s více než 250 zaměstnanci; projektové financování s BlackRock v Chile, projekty v ČR, na Slovensku, v Rumunsku, na Kypru a v Chile
• Solar Global - Napajedla, výrobce FV modulů a EPC; první komerční zelený elektrolyzér v ČR
• EKOTECHNIK Czech - Plzeň, od roku 2006 staví a servisuje solární a hybridní elektrárny
• Energy 21 - investiční společnost specializovaná na solární energetiku; portfolio 36 elektráren o celkovém výkonu 71 MW
• S-Power Energies - rezidenční a komerční střešní FV s integrací baterií

Evropští developeři a IPP

• Lightsource bp - Londýn, největší evropský solární developer, 3 GW v provozu a 20 GW v přípravě
• BayWa r.e. - Mnichov, více než 6 GW v provozu a pipeline 22 GW v solární, větrné a bateriové energetice
• Statkraft - Oslo, největší evropský výrobce energie z OZE, přes 100 solárních projektů jen v UK
• Vattenfall - Stockholm, švédská státní utilita s cílem 500 MW nových solárních parků ročně
• Sonnedix - Paříž, 11,8 GW kapacity v 10 zemích, zaměření na jih Evropy

EPC a velké instalační firmy

• Enpal - Berlín, největší evropský rezidenční instalátor, přes 115 000 vybavených domácností v Německu a Itálii
• 1KOMMA5° - Hamburk, digitální platforma s obratem 520 milionů eur (2024) v sedmi zemích
• Enerparc - Hamburk, jeden z největších evropských nezávislých solárních IPP, 3,7 GW v provozu
• Svea Solar - Stockholm, jedna z mála evropských instalačních firem, které v roce 2024 zvýšily objemy

Výrobci invertorů a komponent

• SMA Solar Technology - Kassel, přední evropský výrobce invertorů pro všechny velikosti instalací
• Fronius International - Wels, rakouský výrobce robustních rezidenčních a komerčních invertorů
• SolarEdge Technologies - Izrael, průkopník DC optimizérů s monitoringem na úrovni modulu
• Enphase Energy - USA, technologický lídr v mikroinvertorech s rostoucí evropskou přítomností

Software, data, monitoring

• PVsyst - Ženeva, průmyslový standard pro simulaci a návrh FV systémů
• Solargis - Bratislava, globální data o slunečním záření a energetické simulace
• RatedPower - Madrid, návrhový software pro velké solární elektrárny používaný ve 160 zemích
• PVcase - Vilnius, cloudová platforma pro návrh a inženýring solárních elektráren

Technologie, které definují druhou vlnu

Oboustranné moduly jsou nejviditelnější změnou oproti první vlně. V roce 2024 tvořily 63 % světového trhu a do konce dekády překročí 90 %. Technologie TOPCon předstihla PERC, což u velkých polí mění výpočet výnosu a požadavky na výšku konstrukce a povrch pod panely.

Pracovníci provádějící instalaci střešní solární fotovoltaiky, největší segment pracovních míst v oblasti solární energie. Foto: Raze Solar, Unsplash License / Unsplash

Perovskitové solární články procházejí přesunem z laboratoře do výroby. Oxford PV dodala první komerční tandemové moduly s účinností 24,5 %, LONGi drží rekord pro tandemový článek na 34,85 %. Pro Česko jde především o budoucí poptávku po procesních inženýrech a specialistech na tenkovrstvé technologie.

Umělá inteligence pak zasahuje do všech fází hodnotového řetězce. Modely předpovídají výrobu na dvanáct až čtyřiadvacet hodin dopředu pro obchodování s elektřinou, analyzují termogramy z dronových inspekcí a optimalizují plánování servisních týmů. Poptávka se posouvá od ručních analytických rolí ke specialistům na strojové učení a integraci provozních dat se systémy obchodování.

Fotovoltaika jako systém: přesahy do baterií, sítí a nabíjení

Druhá vlna učinila ze solární energetiky systémovou součást, ne izolovaný obor. Distribuovaný charakter trhu - tisíce malých zdrojů místo desítek velkých - znamená, že každá nová střešní instalace tlačí na sítě, každá komerční střecha generuje data pro chytré sítě a každá utility-scale elektrárna potřebuje úložiště. Profesionálové, kteří rozumí logice distribuovaných energetických zdrojů jako jednoho propojeného systému, mají v kariéře výrazně širší pole než ti, kteří umí jen "solár".

Podíl elektřiny ze sluneční energie podle země. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Specialista na hybridní elektrárny kombinuje fotovoltaiku, baterie a integraci do sítě jako jeden návrh. Vývojář komunitních projektů řeší současně technické připojení, právní strukturu energetického společenství a digitální platformu pro sdílení. Konzultant pro firemní zákazníky nabízí balíček střešní FV plus baterie plus nabíjecí stanice jako jeden produkt.

IEA varuje, že globální nedostatek kvalifikovaných lidí v energetice si vyžádá nárůst nových vstupů o 40 % do roku 2030. Pro českého uchazeče dnes platí pravidlo, které v první vlně neplatilo: čím dřív se po nástupu do oboru začne specializovat - na baterie, na agrivoltaiku, na repowering, na komunitní projekty - tím lépe se mu povede.

Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs