Práce v montáži elektrických vedení a kabelů

Pracovní místa v montáži elektrických vedení a kabelů

Montáž vedení a kabelů je stavba a oprava samotné sítě: stavět stožáry a betonovat patky, tahat a napínat vodiče venkovního vedení, pokládat kabely do výkopů a chrániček, montovat kabelové spojky a koncovky, osazovat rozpojovací skříně a trafostanice a pak vedení zaměřit, odzkoušet a uvést pod napětí. Je to práce venku, po celý rok a často v noci, protože odstávka se plánuje na dobu, kdy odběr klesá.

Objem zakázek na příští roky je už dnes rozepsaný v investičních plánech. ČEZ Distribuce chce mezi lety 2026 a 2030 vložit do obnovy, posílení a automatizace sítě 93 miliard korun, jen na rok 2026 připadá 18,5 miliardy. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS k tomu přidává řádově třináct miliard ročně na vedení a rozvodny. Důvodem nejsou nové elektrárny, ale změna toku energie: připojování fotovoltaik, baterií, tepelných čerpadel a nabíječek mění zatížení v místech, kde se síť desítky let neměnila.

Dvě řemesla, která se často zaměňují

Montér venkovního vedení pracuje ve výšce na stožárech a řeší mechaniku: průhyby vodičů, izolátorové závěsy, armatury, ochranná pásma a kácení v trase. Kabelový spojkař pracuje v zemi a v šachtách a jeho disciplínou je čistota a přesnost. Spojka na kabelu vysokého napětí se dělá podle technologického postupu konkrétního výrobce a oprávnění se váže na konkrétní spojkový systém, takže technik má obvykle certifikát od několika výrobců a jeho cena na trhu tím roste. Chybně provedená spojka se projeví průrazem za měsíce a hledá se lokátorem poruch po celé trase.

Zvláštní kategorií je práce pod napětím. Tým vyškolený na PPN opravuje vedení bez odstávky zákazníků, pracuje s izolačními tyčemi nebo v izolovaných rukavicích z plošiny a má vlastní výcvik, který se pravidelně obnovuje. Pro distributora je to způsob, jak snížit nedodanou energii; pro elektrikáře je to nejlépe placená větev oboru.

Kdo nabírá a odkud lidé přicházejí

Zadavateli jsou distribuční společnosti a provozovatel přenosové soustavy, práci ale z velké části dělají montážní firmy v subdodávce. Na Rejobs se v téhle oblasti objevují jména jako Netze BW, Enel, SSE Renewables nebo Spark Power a typické inzeráty znějí kabelový spojkař, montér vedení, vedoucí montážní čety nebo projektový manažer kabelových tras. Nároky rostou i na straně výstavby, protože každý kilometr kabelu znamená výkop, koordinaci s dalšími sítěmi a jednání s vlastníky pozemků.

Nedostatek lidí je tu citelnější než v běžné elektroinstalaci a důvod je prostý: profese vyžaduje práci ve výšce, výjezdy a pohotovost při poruchách, takže odpadnou uchazeči, kterým vyhovuje dílna. Strukturální nedostatek elektrikářů v Česku se odhaduje na 15 000 až 20 000 lidí a v síťových profesích se projevuje nejdřív. Kdo do nich vstoupí a zůstane, má díky investičnímu plánu do konce dekády jistou zakázkovou náplň a v chytrých sítích i cestu k obsluze automatizovaných prvků, které se do sítě teprve montují.