Ke konci května 2026 evidovala ČEZ Distribuce zhruba 10 300 žádostí o připojení bateriových úložišť s rezervovaným výkonem a příkonem 214 GW. To je sedmnáctkrát víc než roční špička celé české elektrizační soustavy, a reálně se zatím dají připojit jen 1 až 2 GWh. Úzkým hrdlem energetiky přestaly být zdroje a staly se jím dráty.
Sítě a energetika zahrnují všechno mezi elektrárnou a zásuvkou: přenosovou soustavu, distribuční sítě, rozvodny, elektroměry i firmy, které elektřinu řídí, obchodují a prodávají. Síť sama nic nevyrábí a obnovitelným zdrojem není. Určuje ale, jak rychle se fotovoltaiky, větrné elektrárny a baterie dostanou do provozu, a proto do ní ČEPS a distributoři posílají desítky miliard korun ročně. Shánět lidi je těžší než shánět peníze: sítě po celém světě staví a provozuje kolem 8 milionů lidí, do roku 2030 jich bude podle IEA potřeba o 1,5 milionu víc a v síťových profesích dnes na každého nováčka připadá 1,4 pracovníka blízko důchodu.
Proč síť odmítá nové zdroje
Česká síť vznikla pro jednosměrný provoz: velké uhelné a jaderné elektrárny posílaly elektřinu po vedení velmi vysokého napětí ke spotřebitelům. Dnes do ní dodávají i desítky tisíc střech a zároveň roste odběr tepelných čerpadel, nabíječek a průmyslu, který přechází z plynu na elektřinu. EG.D počítá s tím, že špičkové zatížení její sítě vzroste z dnešních 2,4 až 2,5 GW na 3,6 až 3,8 GW v roce 2035.
Na volnou kapacitu proto čeká čím dál víc projektů. Podle dat ERÚ odmítli distributoři v roce 2024 zhruba 27 % žádostí o připojení výroben a nepustili do sítě 91 % požadovaného výkonu; v roce 2021 to bylo 14 % žádostí a 54 % výkonu. Samotná EG.D od března 2025 do března 2026 zamítla 6 721 z 22 793 žádostí a z požadovaných 53 GW nepustila 47 GW. Na některých jihomoravských vedeních 110 kV, třeba Hodonín-Pánov nebo Otrokovice-Kyjov, už pro nové zdroje nezbývá žádná kapacita.
Nejvíc se tlačí baterie. ČEZ Distribuce otevřela příjem žádostí o samostatná úložiště 19. září 2025 a za dvanáct dní přijala přes tisíc žádostí o rezervovaný výkon 7,5 GW. Postaví se z nich jen zlomek, jak ukazuje odhad o 1 až 2 GWh připojitelné kapacity, ale každou žádost musí někdo posoudit, spočítat a odpovědět na ni. Právě tahle práce zaměstnává projektanty a inženýry připojování, kterých má každý distributor méně, než potřebuje.
Nejnovější práce v oboru Sítě a energetika
Investice ČEPS a distributorů do sítí
ČEPS provozuje přenosovou soustavu 400 a 220 kV, tedy 44 rozvoden a přes 5 700 km vedení. Skupina ČEPS investovala v roce 2025 rekordních 10,81 miliardy korun a v témže roce uvedla do provozu novou rozvodnu 400 kV Milín. V příštích deseti letech chce do sítě dát zhruba 84 miliard korun, hlavně do rozvoden, což je až trojnásobek jejího dosavadního průměru.
Pod přenosovou soustavou leží tři velké distribuční sítě. ČEZ Distribuce obsluhuje 3,8 milionu odběrných míst, spravuje přes 171 000 km vedení a do roku 2030 do sítě vloží 93 miliard korun. EG.D na jihu Čech a Moravy má na starosti téměř 66 000 km vedení a 1,59 milionu odběrných míst; letos podle oEnergetice investuje přes devět miliard korun a Pražská energetika poprvé překoná tři miliardy. Její PREdistribuce zásobuje přes 850 tisíc odběrných míst v Praze a chystá nové kabelové trasy 110 kV, například Praha Sever-Holešovice nebo Malešice-Černý Most-Praha Východ.
Část účtu zaplatí evropské peníze. Vláda v září 2025 oznámila až 15 miliard korun na posílení přenosové a distribuční soustavy: prvních 10 miliard má síti přidat zhruba 6 GW kapacity, celá částka až 9 GW. Z programu EleGrid, který čerpá z Modernizačního fondu, už Státní fond životního prostředí rozdělil prvních deset dotací za více než 2 miliardy korun. Nejvíc, přes 1,36 miliardy, získala EG.D na pět projektů Hélios Grids.
Pro uchazeče z toho plyne hlavně jistota. Provozovatelé sítí mají investiční plány schválené na roky dopředu, takže projektanty, montéry a stavbyvedoucí nenabírají a nepropouštějí podle toho, kam se zrovna pohne cena elektřiny.
Lex OZE III: baterie a agregace flexibility
Novela energetického zákona, kterou trh zná jako Lex OZE III, nabývá účinnosti postupně od 1. srpna 2025. Z ukládání elektřiny udělala samostatnou licencovanou činnost a otevřela trh agregátorům. Elektroenergetické datové centrum (EDC) dostalo 1. srpna 2026 funkce pro akumulaci a technickou flexibilitu a od 1. září 2026 se trh otevírá nezávislým agregátorům, tedy firmám, které řídí spotřebu cizích zákazníků, aniž by jim samy dodávaly elektřinu. Obchodní flexibilitu má EDC zvládnout od prosince 2027.
Každý z těch kroků potřebuje profese, které na českém trhu před pěti lety skoro nebyly: vývojáře a analytiky agregačních platforem, specialisty, kteří připraví baterie a pružné odběry na podpůrné služby ČEPS, a lidi na smlouvy, licence a dodržování předpisů. Firmy z tohoto oboru se sdružují v Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility, které patří pod asociaci AKU-BAT CZ.
Profese a pracovní pozice
Velký distributor zaměstnává většinu níže popsaných profesí najednou, od montéra na stožáru přes dispečera a projektanta až po účetní, která chystá podklady pro regulátora. Proto se v nabídkách práce v sítích a energetice potkávají elektromontéři s analytiky, obchodníky a lidmi ze zákaznického servisu.
Montéři vedení a kabelů
Montéři venkovních vedení staví a opravují linky na sloupech a stožárech, často krátce po vypnutí, někdy i pod napětím. Kabeláři dělají totéž pod zemí: spojují a ukončují kabely vysokého a velmi vysokého napětí ve výkopech a rozvodnách. Ve městech, kde distribuce vede většinou v zemi, na ně čeká každé nové připojení. Obě řemesla se učí roky a právě na ně se vztahuje většina nabídek v kategoriích montáž elektrických vedení a kabelů a technika vysokého napětí. IEA řadí montéry vedení mezi nejhůř obsaditelné profese v celé energetice a v Česku mají montéři silnoproudých vedení nejvyšší mzdy ze všech elektrikářů.
Rozvodny a ochrany
Projektanti rozvoden navrhují uzly, kde se mění napětí mezi přenosem a distribucí. Rozvodny se přitom digitalizují: elektromechanická relé nahrazují inteligentní elektronická zařízení a místo měděných svazků vede signály procesní sběrnice po optickém vlákně. E.ON v Německu uvedl do provozu už 10 000. digitální trafostanici. Nejvíc se shánějí inženýři, kteří umějí propojit starší zařízení s architekturou podle normy IEC 61850.
Specialisté na ochrany a řídicí systémy nastavují a zkoušejí relé, která poruchu rozpoznají a odpojí v řádu milisekund. Špatně nastavená ochrana buď poruchu nevypne a hrozí požár nebo zničené zařízení, nebo vypne zbytečně a nechá potmě tisíce odběratelů. Práce spojuje výpočty zkratů a selektivity s uváděním do provozu přímo v rozvodně. Stejnosměrná vedení HVDC se v Česku nestavějí, výrobci techniky vysokého napětí ale nabírají i tady: Hitachi Energy investuje 1,1 miliardy korun do rozšíření brněnského závodu a přidává zhruba 200 pracovních míst.
Plánování sítě a připojování zdrojů
Plánovači rozhodují, kde musí síť růst. Počítají toky výkonu a zkratové poměry, modelují, kolik fotovoltaik, tepelných čerpadel nebo nabíječek unese který vývod, a připravují investiční záměry, které pak posuzuje ERÚ. Základem je analýza elektrizační soustavy, názvy pozic se ale liší: plánovač sítě, specialista rozvoje nebo inženýr modernizace sítě. Inženýři připojování k soustavě stojí přímo u fronty popsané výše. Ze žádosti udělají stanovisko s termínem, cenou a často i podmínkou, že zdroj smí dodávat jen omezený výkon. V celém přenosu a distribuci elektřiny se tu přetížení sítě mění v každodenní agendu.
Dispečink
Dispečeři ČEPS a distributorů řídí soustavu nepřetržitě. Vypínají a zapínají vedení kvůli opravám, obnovují dodávku po poruchách a vyrovnávají výrobu se spotřebou, jak se během dne mění výkon slunce a větru. Chybná manipulace může ohrozit montéry na vedení, takže dispečer slouží samostatně až po dlouhém zácviku pod dohledem. Podle Národní soustavy povolání potřebuje maturitu v oboru elektrotechnika a odbornou způsobilost podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Za dispečery stojí inženýři systémů SCADA, kteří sbírají data z tisíců zařízení v terénu, a specialisté na kybernetickou bezpečnost průmyslových systémů. Řídicí systémy sítě nejde jen tak záplatovat a restartovat, a od evropské směrnice NIS2, kterou měly členské státy převzít do října 2024, je jejich ochrana pro energetické firmy zákonnou povinností.
Chytré elektroměry a měření
Elektroměr je místo, kde se síť potkává se zákazníkem, a montáž chytrých měřidel je pro vyučeného elektrikáře jednou z nejsnazších cest do oboru. Distributoři musí chytré měření do konce roku 2027 nainstalovat odběratelům se spotřebou nad 6 MWh ročně (zdroj z roku 2021), a tak zrychlují. ČEZ Distribuce má dnes kolem 430 tisíc inteligentních elektroměrů, v roce 2027 jich chce mít 800 tisíc a v roce 2030 1,5 milionu. EG.D počítá s nárůstem ze 158 tisíc na zhruba 550 tisíc do roku 2027, PREdistribuce chce v Praze do roku 2030 vyměnit 300 tisíc měřidel.
Za měřidly sedí datoví inženýři a analytici, kteří z odečtů dělají vyúčtování. Data z měření dnes nesou i obchod: od srpna 2024 funguje sdílení elektřiny přes Elektroenergetické datové centrum, které provozuje operátor trhu OTE, a každé sdílející místo potřebuje chytrý elektroměr.
Flexibilita, agregace a obchod s elektřinou
Flexibilita je levnější než nové vedení: zákazník dostane zaplaceno, když v době přetížení sníží nebo přesune spotřebu. Manažeři řízení spotřeby shánějí průmyslové odběratele a nastavují jim programy, provozovatelé virtuálních elektráren spojují baterie, kogenerace a pružné odběry do jednoho obchodovatelného celku. Pražská Delta Green jako první v regionu otevřela podpůrné služby domácnostem, a to ve spolupráci s E.ON. Stejné znalosti se hodí u distribuovaných energetických zdrojů, mikrosítí a obousměrného nabíjení elektromobilů.
Na tržním konci nakupují a prodávají obchodníci utilit, agregátorů a majitelů baterií elektřinu na denním, vnitrodenním a vyrovnávacím trhu. V inzerátech na obchodování s energií je dnes Python skoro stejně běžný požadavek jako znalost pravidel trhu. Energetičtí ekonomové a analytici předpovídají ceny, navrhují tarify a připravují podklady, se kterými distributoři chodí za regulátorem.
Zákaznický servis, finance a regulace
Velkou část zaměstnanců distributorů, ČEPS a dodavatelů tvoří lidé, kteří na kabel nikdy nesáhnou: účetní a finanční analytici, personalisté, nákupčí, IT a zákaznická podpora. Dodavatelé jako ČEZ Prodej, E.ON Energie, innogy nebo PRE potřebují obchodníky, call centra a fakturaci, distributoři zase oddělení, která vyřizují žádosti o připojení. Výnosy provozovatele sítě stanovuje ERÚ na několik let dopředu, takže regulační a finanční týmy nejsou podpůrnou službou: jejich podklady rozhodují, kolik firma smí investovat a kolik za distribuci účtovat.
Platy v Česku a Německu
Energetika patří v Česku k nejlépe placeným odvětvím. Podle ISPV měl obor výroby a rozvodu energií v roce 2025 medián 70 411 Kč hrubého měsíčně, zatímco medián celé ekonomiky činil 43 241 Kč. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 navíc mzdy v energetice rostly meziročně o 15,8 %, nejrychleji ze všech odvětví.
| Pozice | Česko (medián, Kč měsíčně) | Německo (EUR ročně) |
|---|---|---|
| Montér silnoproudých vedení | 55 208 | 33 000 - 49 000 |
| Revizní technik | 51 993 | - |
| Technik dispečer | 65 254 | - |
| Projektant elektro (inženýr) | 72 342 | - |
| Inženýr distribuce energie | 87 913 | 52 000 - 100 000 |
| Vedoucí pracovník v energetice | 114 142 | - |
Česko: hrubé měsíční mzdy (medián) v mzdové sféře za rok 2025 podle ISPV, které zveřejnily Kurzy.cz pro energetické profese a elektrikáře. Čísla platí pro celé profese, nejen pro zaměstnance distributorů. Německo: roční hrubé základní mzdy podle dat 2025-2026 ze StepStone a SalaryExpert; v řádku inženýra jde o specialistu na ochrany a řízení. Pohotovosti, přesčasy a směnové příplatky nejsou započteny. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.
Přepočteno na rok vydělá montér silnoproudých vedení s českým mediánem zhruba 660 000 Kč, tedy asi 26 500 eur, a jeho německý kolega začíná na 33 000 eurech. U inženýrů je rozdíl větší: český medián odpovídá zhruba 42 000 eur ročně, německé rozpětí sahá až ke 100 000 eur.
Pracovní podmínky
Dispečink nikdy nezavírá. Dispečeři slouží nepřetržité osmi- nebo dvanáctihodinové směny včetně víkendů a svátků. Většinou jde o soustředěné sledování obrazovek, porucha ale umí z klidné směny udělat hodiny krizového řízení. Ukázal to 4. červenec 2025, kdy pád fázového vodiče na vedení V411 a souběžný výpadek zdrojů v severozápadních Čechách odpojily zhruba milion odběratelů. Dispečerům ČEPS trvalo necelé tři hodiny, než měli všechny rozvodny znovu pod napětím, distributoři pak obnovovali dodávku v regionech postupně.
Práce v terénu je fyzická, venku a často ve výšce. Montéři lezou na sloupy a stožáry za každého počasí, kabeláři tráví dny ve výkopech a před každým zásahem na vysokém napětí přijde na řadu vypnutí, zajištění a uzemnění. Po vichřicích se pracuje dlouhé dny bez přestávky a čety jezdí vypomáhat do jiných regionů. Pohotovost je běžnou součástí pracovní smlouvy.
Ve velkých firmách ale většina lidí sedí v kanceláři. Plánovači, projektanti připojení, analytici, obchodníci a podpůrné útvary pracují v běžné pracovní době a často s home office, projektanti přesto jezdí na stavby, aby znali zařízení, které navrhují. Plně na dálku nabízejí práci spíš agregátoři a softwarové firmy.
Obor se od zbytku energetiky liší hlavně stabilitou. Provozovatelé sítí mají regulované výnosy a investiční plány na roky dopředu, takže při výkyvech trhu nepropouštějí. Platí se za to byrokracií, pomalejším kariérním postupem a platovým stropem nižším, než nabízejí obchodní firmy nebo výrobci techniky. Žen je v evropské energetice jen 24 %, v terénu a na dispečinku ještě mnohem méně.
Vzdělání a kvalifikace
Do terénu a na dispečink vede cesta přes střední průmyslovou školu elektrotechnickou nebo učební obor elektrikáře. Bez ohledu na školu je ale rozhodující elektrotechnická kvalifikace podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které od 1. července 2022 nahradilo vyhlášku č. 50/1978 Sb. Rozlišuje elektrotechnika pro samostatnou práci (§ 6), vedoucího elektrotechnika (§ 7) a revizního technika (§ 8). Starší osvědčení „pracovníka znalého“ platí dál jako osvědčení elektrotechnika.
Inženýrské pozice obsazují hlavně absolventi elektroenergetiky z ČVUT FEL (katedra elektroenergetiky a UCEEB pro chytré budovy a sítě), VŠB-TU Ostrava (Fakulta elektrotechniky a informatiky s laboratoří Smart Grid v centru ENET), VUT Brno (FEKT a výzkumná skupina Energy and Smart Grids) a ZČU v Plzni (Fakulta elektrotechnická). Kdo si během studia odbude brigádu v rozvodně nebo na dispečinku, nastupuje po škole s náskokem.
Pro specializaci se vyplatí školení na digitální rozvodny podle IEC 61850, certifikace GICSP pro bezpečnost řídicích systémů a výrobní školení Siemensu, Hitachi Energy nebo Schneider Electric na ochranné systémy.
Přechod z jiných oborů
Sítě nabírají z jiných oborů, protože jim absolventi nestačí.
Z elektro řemesel vede nejpřímější cesta. Elektrikář s osvědčením podle § 6 může začít na montáži elektroměrů nebo v údržbě rozvoden a vypracovat se k práci na vysokém napětí. Lidé vyškolení v ČEZ Distribuci, EG.D nebo PREdistribuci si pak vybírají mezi distributory, dodavateli i montážními firmami.
Z elektráren, tepláren a chemie přicházejí operátoři velínů, inženýři procesního řízení a specialisté BOZP. Mají za sebou směnný provoz, práci na příkaz a zkušenost s průmyslovými řídicími systémy, a s útlumem uhelných elektráren jich na trhu přibývá. Elektroinženýři z trakce a průmyslových rozvodů se do ochran a plánování přeučí bez velkého zdržení.
Z IT a telekomunikací přecházejí síťoví a datoví inženýři a bezpečnostní specialisté ke SCADA, datům z měření a ochraně řídicích systémů. Toky výkonu, kodexy sítě a zúčtování trhu se naučí za chodu. Zaměstnavatelé s tím počítají, protože programátorů je v oboru méně než lidí, kteří rozumějí energetice.
Z financí, poradenství a státní správy míří ekonomové, finanční analytici a nákupčí do regulace, financí a nákupu u provozovatelů sítí. Tam znalost cenové regulace ERÚ často váží víc než diplom z elektroenergetiky.
Práce v zahraničí: Německo a Nizozemsko
Česká síť je s německou propojená stejně těsně jako trh práce. EG.D s bavorským Bayernwerkem připravuje přeshraniční projekt Gabreta Smart Grids, na který dostala dotaci 100 milionů eur z evropského nástroje CEF.
Německo má největší síťový program v Evropě. Čtyři provozovatelé přenosových soustav odhadují náklady na rozvoj přenosové sítě do roku 2045 na 360 až 390 miliard eur a samotný TenneT v Německu v roce 2025 investoval rekordních 10 miliard eur. E.ON z investičního plánu 43 miliard eur na roky 2024-2028 směruje zhruba 35 miliard do sítí. Montéry, projektanty i dispečery shánějí i distributoři v Bavorsku a Sasku, kam se z českého pohraničí dá dojíždět.
Nizozemsko je nejvýraznějším příkladem přetížené sítě. V polovině roku 2025 čekalo u regionálních provozovatelů 14 044 žádostí velkých odběratelů o 9,1 GW. TenneT, Alliander, Enexis a Stedin proto nabírají na všech úrovních a mzdy u nich určuje kolektivní smlouva CAO Netwerkbedrijven, která je mezi červencem 2025 a červencem 2026 třikrát zvedla o 2 %.
Severské země mají nejvíc obnovitelných zdrojů v síti: Dánsko v roce 2025 pokrylo z obnovitelných zdrojů 77,7 % spotřeby elektřiny, převážně z větru. Energinet, Statnett, Svenska kraftnät a Fingrid jsou menší zaměstnavatelé, ale hledají specialisty na řízení soustavy, propojení a trhy s flexibilitou, které větší soustavy budou potřebovat později.
Technologie a trendy
Digitální dvojčata. Distributoři stavějí virtuální modely sítě, na kterých zkoušejí nová připojení, nastavení ochran a rozšíření kapacity, aniž by sáhli na skutečné zařízení. Lidé na modelování energetických soustav potřebují znalost sítě i programování zároveň.
Strojové učení na dispečinku. Hitachi Energy vyvinula nástroj Nostradamus AI pro předpověď zatížení, výroby a tržních cen. Distributoři nasazují podobné modely na předpověď spotřeby, odhalování poruch a regulaci napětí, a lidi do těchto týmů shánějí nejhůř.
Obousměrné nabíjení. Středoevropský projekt V4Grid s jedenácti partnery z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska testuje 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech. Elektromobil v něm funguje jako baterie připojená k síti, a vznikají tak role na pomezí energetiky a automobilového průmyslu.
Nová velká spotřeba. V USA se nejnovějším důvodem rekordních investic do sítí staly datová centra a členové sdružení EEI měli v roce 2025 do sítí vložit téměř 208 miliard dolarů. V Česku zatím mezi žadateli o připojení převažují baterie a fotovoltaiky, ale velký odběr se plánuje stejně jako nový zdroj: studií, rezervací kapacity a stavbou rozvodny.
Klíčoví zaměstnavatelé
Provozovatelé soustav v Česku
- ČEPS - Praha, provozovatel přenosové soustavy s 44 rozvodnami; skupina investovala v roce 2025 rekordních 10,81 mld. Kč
- ČEZ Distribuce - Děčín, největší distributor (3,8 milionu odběrných míst), plán investic 93 mld. Kč do roku 2030
- EG.D - distributor pro jižní Čechy a jižní Moravu ze skupiny E.ON, letos investuje přes 9 mld. Kč
- PREdistribuce - Praha, distributor pro hlavní město, přes 850 tisíc odběrných míst
- OTE - Praha, operátor trhu s elektřinou a plynem, provozuje Elektroenergetické datové centrum
Dodavatelé a obchodníci
- ČEZ Prodej - Praha, dodavatel elektřiny a plynu skupiny ČEZ
- E.ON Energie - České Budějovice, dodavatel elektřiny a plynu, sesterská firma EG.D
- innogy - Praha, dodavatel elektřiny a plynu, od roku 2020 ve vlastnictví maďarské MVM
- Pražská energetika - Praha, dodavatel elektřiny a mateřská firma PREdistribuce
Flexibilita a agregace
- Delta Green - Praha, virtuální elektrárna pro domácí fotovoltaiku, baterie, tepelná čerpadla a elektromobily
- Nano Energies - Praha, dodavatel elektřiny a agregátor flexibility
- Next Kraftwerke - Německo, jedna z největších evropských virtuálních elektráren s více než 15 GW, patří Shellu
- Sympower - Nizozemsko, řídí přes 2,7 GW flexibilních aktiv napříč Evropou
Výrobci a dodavatelé techniky
- Hitachi Energy - Švýcarsko, závod v Brně na zařízení vysokého napětí, investice 1,1 mld. Kč a zhruba 200 nových míst
- Siemens Energy - Německo, divize Grid Technologies získala ve fiskálním roce 2025 zakázky za přes 21 miliard eur
- Schneider Electric - Francie, software pro řízení distribuce a zařízení vysokého napětí
- ZPA Smart Energy - Trutnov, český výrobce elektroměrů
Evropští provozovatelé soustav
- TenneT - Nizozemsko a Německo, v roce 2025 investoval 14,8 mld. EUR
- Bayernwerk - Německo, bavorský distributor a partner EG.D v projektu Gabreta Smart Grids
- Amprion - Německo, zhruba 11 000 km vedení v západním Německu
- Elia Group - Belgie, mateřská firma belgické Elie a německého 50Hertz
- Energinet - Dánsko, provozovatel soustavy pro elektřinu i plyn
Přesahy do sousedních oborů
Síť je společným jmenovatelem všech čistých oborů. Solární a větrné elektrárny bez připojení nic neprodají, úložiště energie se bez něj nenabijí a tepelná čerpadla a nabíječky z oboru elektrifikace a energetické účinnosti síti přidávají odběr. Čím větší podíl obnovitelných zdrojů v soustavě je, tím víc práce mají plánovači, dispečeři a obchodníci s flexibilitou.
Mezi obory se proto dá snadno přecházet. Specialisté na výkonovou elektroniku pracují na měničích pro sítě, bateriová úložiště i nabíjecí stanice, protože technologie je v zásadě stejná. Projektanti připojení přecházejí k developerům fotovoltaik a zpět, a správci komunitní energetiky řeší stejné sdílení dat jako distributoři.
Výhled do roku 2030
ČEPS ve své analýze flexibility FNA CZ 2026 počítá pro rok 2035 s 11 065 MW fotovoltaik, 2 475 MW větrných elektráren a 2 031 MW baterií. I tak by v roce 2030 musela soustava omezit zhruba 4,1 % výroby z obnovitelných zdrojů, a aby to nebylo víc, navrhuje ČEPS dvanáct opatření od úprav trhu po posílení sítě. Fronta baterií s 214 GW rezervovaného výkonu ukazuje, že poptávka po připojení bude síť předbíhat ještě roky. Každý gigawatt, který se do ní nakonec vejde, přitom potřebuje projektanta, montéra a dispečera.