Pracovní pozice v solární energetice

V roce 2024 zaměstnávala fotovoltaika celosvětově 7,2 milionu lidí - více než kterákoli jiná část obnovitelné energetiky. Práce je to různorodá: panely, které přeměňují sluneční záření na elektřinu pomocí polovodičových článků, musí někdo navrhnout, namontovat, připojit do sítě a pak desítky let provozovat. Český trh se ale od zbytku Evropy liší. Po dvougigawattovém boomu v letech 2009-2010 se tu dvanáct let téměř nestavělo a nová výstavba se rozběhla až v roce 2022, takže v oboru chybí celá generace techniků a firmy ji dnes dohánějí náborem z příbuzných oborů.

Fotovoltaická elektrárna Vepřek o výkonu 35 MW v okrese Mělník, střední Čechy, druhá největší PV elektrárna v České republice. Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0 / Wikimedia Commons

Boom 2010 a jeho dědictví

Český solární sektor zaměstnával v roce 2010 přibližně 8 000 lidí. Poté, co stát zavedl retroaktivní solární daň ve výši 26 % z výkupních cen, jich do roku 2011 zbylo zhruba 1 500. Instalační firmy zkrachovaly nebo přešly na jiné obory a projektové týmy se rozpadly. Důsledky jsou znát dodnes: mezi lety 2011 a 2021 se u nás na solárního elektrikáře nikdo neučil, protože pro něj nebyla práce.

Globální instalovaná kapacita solární fotovoltaiky, rok po roce. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Nová výstavba se rozběhla v roce 2022, tentokrát bez výkupních cen: hnaly ji vysoké ceny elektřiny po ruském útoku na Ukrajinu a dotace Nová zelená úsporám. V roce 2024 přibylo 967 MW, o rok později 696 MW - tempo srovnatelné s vrcholem prvního boomu, jenže v jiných segmentech a za jiných ekonomických podmínek. Celkový instalovaný výkon dnes přesahuje 5 GW. Aktualizovaný národní energeticko-klimatický plán cílí na 10,1 GW do roku 2030 a posunuje konec uhlí o pět let dopředu, na rok 2033.

Co se v Česku staví dnes

V prvním boomu se stavěly velké pozemní elektrárny financované štědrými výkupními cenami; dnešní výstavba je v drtivé většině střešní a stojí na kombinaci úspor, dotací a samospotřeby. V letech 2022-2024 převažovaly rezidenční instalace a v roce 2023 mělo 92 % takových instalací bateriové úložiště o průměrné kapacitě 12 kWh - jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Pro instalační firmy to znamená, že projektant si už nevystačí se samotnými panely; musí navrhnout celou sestavu včetně baterie, hybridního invertoru a propojení s tepelným čerpadlem.

Komerční a průmyslový segment se mezitím stal stabilní páteří trhu. V roce 2025 v něm přibylo přibližně 370 MW, zatímco rezidenční výkon meziročně klesl. Zakázky na výrobních halách, logistických centrech a kancelářských budovách mají typicky desítky až stovky kilowattů a často kombinují vlastní spotřebu za elektroměrem s odprodejem přebytků - model, který v roce 2010 prakticky neexistoval. Větší zakázky zároveň vyžadují kompletní EPC řízení, což otevírá pracovní místa pro projektové manažery se zkušenostmi ze stavebnictví nebo průmyslu.

Pozemní velké solární elektrárny se vracejí po patnáctileté pauze, ale na zcela jiném regulačním základě. Aukční systém spuštěný od roku 2024, aukce ČEPS na podpůrné služby pro hybridní elektrárny (panely plus baterie) a otevření trhu pro CfD smlouvy mění to, kdo dnes umí projekt postavit. Místo developerů s politickými kontakty dnes rozhoduje připojovací kapacita do distribučních sítí - vyčerpaná v řadě regionů a v některých případech zablokovaná do konce 20. let. Projektoví developeři, kteří se vyznají v rezervaci kapacity, vyjednávání s ČEPS a sestavování aukčních nabídek, jsou dnes jedna z nejpoptávanějších rolí v oboru.

Pohled z ptačí perspektivy na velkou solární farmu, dominantní formu velkoplošné solární energie. Foto: Daniel Miksha, Unsplash License / Unsplash

Třetí novinkou je legislativní rámec, který v roce 2010 chyběl: Lex OZE II umožňuje energetická společenství a sdílení elektřiny, komunitní solární projekty se rozjíždějí především v menších obcích, a Česko v lednu 2025 přijalo vlastní legislativu pro agrivoltaiku, v EU svého druhu ojedinělou. Agrivoltaika na vinicích, chmelnicích a v sadech otevírá samostatnou specializaci na pomezí energetiky a zemědělství - obor, který v roce 2010 prakticky neexistoval ani ve výzkumu.

Profese a pracovní pozice

Instalace a montáž

Montáž je nejpočetnější částí trhu a pro lidi z řemesel a stavebnictví i nejsnazší cestou dovnitř. Instalatéři fotovoltaických systémů montují panely na střechy a pozemní konstrukce, zapojují invertory a uvádějí systémy do provozu. Pro výkon této profese je v Česku povinná kvalifikace elektromontéra fotovoltaických systémů (NSK 26-014-H), zavedená v reakci na druhou vlnu a platná pět let. Za montáž bez této kvalifikace hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Solární technik kontrolující střešní fotovoltaickou instalaci. Foto: Kindel Media, Pexels License / Pexels

Pro elektrikáře s elektrotechnickou způsobilostí (nařízení vlády č. 194/2022 Sb.) trvá rekvalifikace na elektromontéra FV obvykle několik týdnů; pro lidi bez elektrotechnického základu několik měsíců. Stavbyvedoucí a vedoucí montážních čet koordinují týmy, řídí logistiku, hlídají harmonogram - role, do kterých vyrůstají instalatéři po dvou až čtyřech letech praxe.

Projektování a návrh systémů

Projektanti vytvářejí systémové návrhy v PVsystu, Helioscope nebo AutoCADu, simulují roční výnos a připravují podklady pro stavební povolení. Hodnocení solárního potenciálu na konkrétní lokalitě staví na meteorologických řadách a satelitním dálkovém průzkumu - typický komerční klient od projektanta očekává podloženou prognózu výroby, ne marketingový odhad. Fotovoltaika je dnes součástí standardních předmětů Fakulty elektrotechnické ČVUT a učí se i na VŠB-TUO.

Elektrotechničtí inženýři navrhují silnoproudé části systému a připojení do sítě; jak přibývá střešních systémů ve vyšších třídách napětí, roste i poptávka po těchto specialistech. Samostatnou subspecializací je fotovoltaika integrovaná do budov - solární fasády, střešní tašky a průhledná FV skla, segment, který v Evropě roste tempem 33,8 % ročně ; v Praze ho developeři kancelářských a rezidenčních projektů třídy A začínají zadávat standardně.

Vývoj projektů

Projektoví developeři pro pozemní elektrárny dnes řeší tři věci současně: pozemek (nájem, výkup, zemědělská kvalita půdy), připojení do sítě (kapacita, lhůta, podmínky distributora) a aukční nabídku (cenová strategie, finanční model). Pro agrivoltaiku přibývá čtvrtá vrstva: koexistence s pěstovanou plodinou, výška a sklon konstrukce, dopady na výnos, dotace pro zemědělce. Pro komunitní projekty pak právní struktura energetického společenství a digitální platforma pro sdílení.

Provoz a údržba

Technici provozu a údržby kontrolují monitorovací data, vyšetřují poklesy výkonu, provádějí termovizní inspekce a mažou trackery. V provozu se objevily nástroje, které v prvním boomu neexistovaly: drony s termokamerou nahradily ruční obchůzky, modely počasí řídí denní rozvrhy servisních týmů a krátkodobé predikce výroby se napojují přímo na obchodování s elektřinou na denním trhu. Analytici výkonu a asset manažeři pak monitorují celá portfolia elektráren a optimalizují výrobu s ohledem na spotové ceny.

Výkonová elektronika, baterie, software

Výkonová elektronika - invertory, MPPT trackery, DC/DC převodníky - je technické srdce každé instalace a v Česku jeden z oborů, kde domácí firmy nahradily import. Specialisté na integraci baterií kombinují solární pole s bateriovými systémy; v rezidenčním segmentu jde už o standard, ve velkém měřítku to začíná teprve s prvními hybridními projekty schválenými v aukcích ČEPS. Měření a fakturace výroby - chytré elektroměry, komunikační protokoly mezi účastníky komunit, datové standardy pro sdílení - se staly samostatnou specializací s nástupem Lex OZE II.

Softwaroví vývojáři pak píší platformy pro návrh, prodej, monitoring a správu solárních systémů. Trh řešení s umělou inteligencí pro solární energetiku dosáhl 7,15 miliardy dolarů v roce 2025 a roste tempem přes 20 % ročně.

Platy v Česku, Německu a Rakousku

České mzdy táhne nahoru Bavorsko a Horní Rakousko: kvalifikovaných lidí je v Německu chronický nedostatek a domácí firmy musí německým nabídkám konkurovat.

Roční hrubé platy podle dat 2025 ze SalaryExpert, Glassdoor a ERI Economic Research Institute. Obchodní pozice obvykle zahrnují provize. Pro srovnání: průměrná hrubá mzda v Česku je přibližně 46 000 CZK měsíčně. Specializace na integraci baterií nebo agrivoltaiku přidávají typicky 10-20 %. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 CZK.

Pracovní podmínky a bezpečnost

Fotovoltaika působí jako čistý a tichý sektor, ale samotná montáž s sebou nese reálná rizika. Většinu vážných úrazů v evropské solární energetice tvoří pády z výšky - práce na šikmých střechách rodinných domů je v tomto ohledu rizikovější než zdánlivě nebezpečnější stavba větrné turbíny. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o pracích ve výškách předepisuje záchyt nad 1,5 metru, kolektivní ochranu (zábradlí, sítě) před osobní (postroje) a periodická zdravotní vyšetření.

K tomu se přidává specifické riziko stejnosměrného proudu. Jakmile na panely dopadne světlo, je pole pod napětím - u rodinných domů řádově stovky voltů, u velkých instalací až 1 000 V DC - a vypínačem se to zrušit nedá. Obloukové poruchy v DC obvodech jsou hlavní příčinou požárů solárních střech a vyžadují u nových rezidenčních projektů systémy rapid shutdown. České předpisy k elektrické bezpečnosti stojí na nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které od roku 2022 nahradilo vyhlášku č. 50/1978 Sb.

Elektrikář zapojující domácí solární bateriový systém. Foto: Pexels, Pexels License

Práce má i svůj sezonní rytmus: montáže v Česku, Polsku a Pobaltí v zimě zpomalují, jih Evropy ne. Projektové, analytické a vývojové pozice fungují v běžné pracovní době a stále častěji v režimu home office. Diverzita se zlepšuje pomalu - podle IRENA tvoří ženy přibližně 32 % pracovní síly v obnovitelné energetice, v seniorních pozicích však jen 19 %.

Jaké vzdělání a kvalifikace obor vyžaduje

Kvalifikací je zatím méně, než by trh potřeboval. Pro montáž je rozhodující Národní soustava kvalifikací - profil elektromontéra fotovoltaických systémů (26-014-H) tvoří den teoretické zkoušky (60 otázek), šest hodin praktické zkoušky a požadavek elektrotechnické způsobilosti. Akreditovaní zkoušející jsou registrovaní v NSK; přípravné kurzy nabízí desítky firem od státních škol po komerční centra.

Pro inženýrské role je nejpřímější cestou Fakulta elektrotechnická ČVUT, kde má katedra elektroenergetiky spolupráci s českými developery i přímý kontakt na evropské partnery v rámci EIT InnoEnergy. VŠB-TUO v Ostravě má Centrum energetických a environmentálních technologií zaměřené na obnovitelné zdroje a vodík; ČZU Praha vede systematický výzkum agrivoltaiky, samostatný studijní program ale v ČR chybí.

Na evropské úrovni spouští European Solar Academy první celoevropskou certifikaci solárních instalatérů ve dvou úrovních. Pilot běží v Německu, Polsku, Rumunsku, Finsku a Francii; obor má do roku 2030 přibrat přes 100 000 přímých míst - Česko zatím v pilotu není, ale o začlenění se jedná.

Repowering a recyklace panelů

Elektrárny z prvního boomu stárnou. Téměř 2 GW nainstalovaných v letech 2009-2010 dnes vstupují do druhé poloviny svého životního cyklu a vytvářejí kategorii pracovních míst, která v Česku před pěti lety neexistovala. Životnost panelu je obvykle udávaná na 25-30 let; invertory mají kratší životnost, typicky 10-15 let, takže u řady starších polí teď přichází první nebo druhá výměna invertorů.

Repowering je další úroveň: výměna starých modulů za moderní, často oboustranné, s vyšší účinností a delší zárukou. Na stejné ploše to podle konfigurace znamená o 10-30 % vyšší roční výrobu. Trh s těmito službami se v Česku teprve formuje, ale poptávka po inženýrech, kteří dovedou ekonomicky posoudit, zda starou elektrárnu modernizovat, doplnit baterií, nebo jen prodloužit její životnost, je už dnes zřetelná.

Současně přichází první vlna vyřazování z provozu. Evropská směrnice WEEE klasifikuje fotovoltaické moduly jako elektroodpad od roku 2012; v Česku za jejich svoz a recyklaci odpovídají kolektivní systémy. RETELA a Asekol Solar organizují zpětný odběr, recyklační linky provozují Technoworld a Dekonta - od logistiky po lámačky a oddělování stříbra a křemíku. Sektor je teprve na začátku, ale do konce 30. let půjde podle SolarPower Europe o miliony tun materiálu ročně - a o samostatnou kategorii pracovních míst, která se ve školských katalozích teprve objevuje.

Přechod z jiných oborů

Oboru chybí celá jedna generace: mezi roky 2011 a 2021 se u nás nikdo neučil solárním elektrikářem, protože pro něj nebyla práce. Firmy to dnes řeší rekvalifikacemi z příbuzných oborů.

Stavebnictví a řemesla dodávají nejvíc lidí. Pokrývači, elektrikáři, instalatéři a stavební dělníci mají většinu fyzických a technických dovedností, které solární instalace vyžaduje; rekvalifikace na elektromontéra FV trvá několik týdnů pro lidi s elektrotechnickou způsobilostí (nařízení vlády č. 194/2022 Sb.), pár měsíců pro ostatní.

Pracovníci provádějící instalaci střešní solární fotovoltaiky, největší segment pracovních míst v oblasti solární energie. Foto: Raze Solar, Unsplash License / Unsplash

Průmyslová automatizace a strojírenství posílají hlavně lidi do výroby invertorů, řízení kvality v EPC firmách a do projektových týmů velkých instalací. Podle IRENA má polovina pracovníků z fosilních odvětví dovednosti využitelné v čistých sektorech a přechod typicky vyžaduje zhruba čtyři týdny cílené rekvalifikace.

Automobilový průmysl je v českém kontextu specifická šance. Pro zaměstnance Škodovky, Hyundai nebo kolínské Toyoty, kteří čelí přechodu na elektromobilitu, se otevírají kombinované role na pomezí solárních střech, baterií a nabíjecí infrastruktury - balíčky, které dnes integrují instalační firmy i samotné automobilky.

IT a software přivádějí do oboru víc lidí než kdy dřív. Digitalizace solární energetiky - návrhový software, monitoring, prediktivní analytika, integrace na obchodní platformy - vytváří poptávku po vývojářích, datových analyticích a IT specialistech se zájmem o energetiku. Pro programátora znalého Pythonu, SQL a cloudových platforem je solární sektor jedním z mála míst, kde má jeho práce přímý a měřitelný fyzický dopad.

Práce v zahraničí: Německo a další trhy

Pro české solárníky je Německo nejbližší a nejotevřenější zahraniční trh. Se 128 000 solárními pozicemi je největším solárním zaměstnavatelem v EU, samotnému fotovoltaickému segmentu však chybí 60 000 až 100 000 elektrikářů. Bavorská firma nabídne montérovi z Plzeňska 50 000 eur ročně, tedy zhruba dvojnásobek české mzdy. Stovky českých montérů a elektrikářů týdně přejíždějí za prací do Bavorska a Saska.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zemí. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Rakousko je díky jazykové a kulturní blízkosti druhým přirozeným cílem. Země zrychlila investice po energetické krizi a má fungující systém uznávání českých řemeslných kvalifikací. Nizozemsko zaměstnávalo v roce 2023 48 000 lidí a je evropským lídrem v plovoucí fotovoltaice - přístav v Rotterdamu staví 96 MW plovoucí solární elektrárnu, v Lelystadu existují první komerční plovoucí instalace na pískovnách. Pro projektanta z Česka, kde se plovoucí fotovoltaika teprve diskutuje na úrovni studií, jde o specializaci nedostupnou doma.

Jihoevropskému segmentu velkých elektráren dominují Španělsko a Itálie s rozsáhlými polními projekty. Španělsko k tomu provozuje největší evropskou flotilu koncentrované solární energie (CSP) a je se 122 000 pracovními místy druhým největším solárním zaměstnavatelem v EU.

Klíčoví zaměstnavatelé

Česká scéna druhé vlny

• ČEZ Group - Praha, největší tuzemská utilita, cíl 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030 a portfolio brownfieldů
• ČEZ ESCO - Praha, energetické služby pro firmy, integrátor střešní FV a baterií pro průmysl
• Solar Global - Napajedla, developer a provozovatel solárních elektráren; první komerční zelený elektrolyzér v ČR
• EKOTECHNIK Czech - Plzeň, od roku 2006 staví a servisuje solární a hybridní elektrárny
• Enery - rakouský provozovatel, který v roce 2021 koupil portfolio Energy 21; v Česku 45 solárních elektráren
• S-Power Energies - rezidenční a komerční střešní FV s integrací baterií

Evropští developeři a IPP

• Lightsource bp - Londýn, největší evropský solární developer, přes 8 GW v provozu a přes 60 GW v přípravě
• BayWa r.e. - Mnichov, více než 10 GW v provozu a pipeline téměř 30 GW v solární, větrné a bateriové energetice
• Statkraft - Oslo, největší evropský výrobce energie z OZE, s rostoucí solární a bateriovou pipeline ve Velké Británii
• Vattenfall - Stockholm, švédská státní utilita s cílem 500 MW nových solárních parků ročně
• Sonnedix - Paříž, 11,8 GW kapacity v 10 zemích, zaměření na jih Evropy

EPC a velké instalační firmy

• Enpal - Berlín, přední evropský rezidenční instalátor, přes 100 000 vybavených domácností v Německu a Itálii
• 1KOMMA5° - Hamburk, digitální platforma s obratem 520 milionů eur (2024) v sedmi zemích
• Enerparc - Hamburk, jeden z největších evropských nezávislých solárních IPP, přes 4,5 GW v provozu
• Svea Solar - Stockholm, jedna z mála evropských instalačních firem, které v roce 2024 zvýšily objemy

Výrobci invertorů a komponent

• SMA Solar Technology - Kassel, přední evropský výrobce invertorů pro všechny velikosti instalací
• Fronius International - Wels, rakouský výrobce robustních rezidenčních a komerčních invertorů
• SolarEdge Technologies - Izrael, průkopník DC optimizérů s monitoringem na úrovni modulu
• Enphase Energy - USA, technologický lídr v mikroinvertorech s rostoucí evropskou přítomností

Software, data, monitoring

• PVsyst - Ženeva, průmyslový standard pro simulaci a návrh FV systémů
• Solargis - Bratislava, globální data o slunečním záření a energetické simulace
• RatedPower - Madrid, návrhový software pro velké solární elektrárny používaný ve 160 zemích
• PVcase - Vilnius, cloudová platforma pro návrh a inženýring solárních elektráren

Technologie a trendy

Oboustranné moduly jsou nejviditelnější změnou oproti první vlně. V roce 2024 tvořily 63 % světového trhu s moduly; u článků je oboustrannost s 90 % už standardem. Technologie TOPCon předstihla PERC, což u velkých polí mění výpočet výnosu a požadavky na výšku konstrukce a povrch pod panely.

Perovskitové solární články procházejí přesunem z laboratoře do výroby. Oxford PV dodala první komerční tandemové moduly s účinností 24,5 %, LONGi drží rekord pro tandemový článek na 35,5 %. Pro Česko jde především o budoucí poptávku po procesních inženýrech a specialistech na tenkovrstvé technologie.

Umělá inteligence zasahuje do všech fází hodnotového řetězce. Modely předpovídají výrobu na dvanáct až čtyřiadvacet hodin dopředu pro obchodování s elektřinou, analyzují termogramy z dronových inspekcí a optimalizují plánování servisních týmů. Poptávka se přesouvá od ruční analytiky ke strojovému učení a k integraci provozních dat se systémy obchodování.

Přesahy do baterií, sítí a nabíjení

Solární energetika se stala součástí energetického systému, ne izolovaným oborem. Distribuovaný charakter trhu - tisíce malých zdrojů místo desítek velkých - znamená, že každá nová střešní instalace tlačí na sítě, každá komerční střecha generuje data pro chytré sítě a každá velká elektrárna potřebuje úložiště. Profesionálové, kteří rozumí logice distribuovaných energetických zdrojů jako jednoho propojeného systému, mají výrazně širší výběr než ti, kdo umí jen „solár“.

Podíl elektřiny ze sluneční energie podle země. Zdroj: Our World in Data, CC BY 4.0

Specialista na hybridní elektrárny kombinuje fotovoltaiku, baterie a integraci do sítě jako jeden návrh. Vývojář komunitních projektů řeší současně technické připojení, právní strukturu energetického společenství a digitální platformu pro sdílení. Konzultant pro firemní zákazníky nabízí balíček střešní FV plus baterie plus nabíjecí stanice jako jeden produkt.

IEA varuje, že kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí bude energetika do roku 2030 potřebovat o 40 % víc nově vyškolených pracovníků. Pro českého uchazeče dnes platí pravidlo, které v první vlně neplatilo: čím dřív se po nástupu do oboru začne specializovat - na baterie, na agrivoltaiku, na repowering, na komunitní projekty - tím méně ho příští obrat trhu zaskočí.

Autor: Jaroslav Holub · Redakčně upraveno týmem Rejobs