Práce v bioplynové energetice

Pracovní místa v bioplynu a biometanu

Bioplyn vzniká anaerobní digescí, tedy rozkladem kejdy, hnoje, siláže, gastroodpadu nebo čistírenských kalů bez přístupu vzduchu; biometan je tentýž plyn vyčištěný na kvalitu zemního plynu, který se vtláčí do plynárenské sítě. Obor patří k nejstarším částem bioenergetiky a v Česku má nezvykle hustou základnu.

Podle akčního plánu pro biometan, který ministerstvo životního prostředí zveřejnilo v červenci 2025, u nás běží zhruba 574 bioplynových stanic: 400 zemědělských, přes sto na čistírnách odpadních vod a téměř 70 na skládkách. Biometan ale vyrábí jen deset z nich a v roce 2024 dodaly dohromady 7,5 milionu m³. Aktualizovaný národní energeticko-klimatický plán přitom na rok 2030 počítá s 491 miliony Nm³, tedy zhruba s pětašedesátinásobkem.

Přestavby místo nových stanic

Většina českých bioplynek vyrábí elektřinu a teplo v kogenerační jednotce za garantovanou podporu, která je vázaná na dvacet let provozu a u stanic z první vlny se blíží ke konci. Majitelé se proto rozhodují, jestli stanici přestavět na výrobu biometanu, nebo ji nechat vyrábět elektřinu pružněji podle cen na trhu. Studie citovaná v akčním plánu prošla 398 stanic a do nejlepší kategorie pro napojení na vysokotlaký plynovod zařadila jen 36. Od roku 2026 má výrobu biometanu podporovat aukční bonus.

Pro trh práce z toho plyne jednoduchá věc: většina zakázek nevznikne na zelené louce, ale v areálech, které už stojí. Přibude práce na jednotkách pro úpravu bioplynu, na plynovodních přípojkách a na měření kvality plynu, které provozovatel sítě vyžaduje před vtláčením. Stanice, které na biometan nepřejdou, budou potřebovat větší kogenerační výkon a zásobníky horké vody, tedy lidi z akumulace tepla a řízení kogenerace.

Co se na stanici skutečně dělá

Fermentor je nejdřív biologický proces a teprve potom plynárenské zařízení. Obsluha a technologové hlídají dávkování substrátu, teplotu, pH, pěnění a sirovodík, protože překyselený fermentor se může vzpamatovávat celé týdny. Na větších provozech pracují dispečeři, směnoví mistři a technici údržby motorů, na skládkách navíc technici, kteří seřizují jímání skládkového plynu. Úprava na biometan přivádí procesní inženýry, kteří rozumějí membránové separaci, vypírce vodou nebo aminové vypírce.

Obchodní strana má dvě poloviny. Na jedné je zajištění surovin smlouvami se zemědělci, potravináři a svozovými firmami, na druhé prodej plynu a certifikátů původu, bez kterých odběratel nemůže biometan vykázat jako obnovitelný.

Kdo nabírá

Z firem, které inzerují na Rejobs, je v Česku nejvidět agriKomp Bohemia, která staví a servisuje zemědělské bioplynové stanice a hledá energetické specialisty po celé republice. Za hranicemi nabírá dánský Lundsby Renewable Solutions z Løgstrupu, který stanice navrhuje i staví, a amsterdamská VORN Bioenergy, která připravuje biometanové projekty. Anaergia dodává digesci pro komunální a průmyslový odpad. V Severní Americe se obor točí kolem skládek a kravínů: Ameresco převádí skládkový plyn na obnovitelný zemní plyn a Maas Energy Works staví fermentory na kalifornských mléčných farmách. Příbuzné pozice nabízí i energetické využití biomasy.

Kam se obor posouvá

Bioplyn obsahuje zhruba 40 % oxidu uhličitého a při úpravě na biometan z něj vzniká téměř čistý proud biogenního CO₂. Akční plán s jeho zachytáváním a dalším využitím výslovně počítá, takže se u biometanových stanic rýsuje druhý zdroj příjmů. Provozovatelé přitom nejhůř shánějí lidi, kteří rozumějí mikrobiologii fermentace i pravidlům plynárenské sítě zároveň. Kdo zvládne obojí, najde uplatnění jak v přestavbách tuzemských stanic, tak v Německu, kde stojí největší flotila zemědělských bioplynek v Evropě.