Práce v geovědách a ložiskovém inženýrství

Pracovní místa v geovědách a ložiskovém inženýrství

Geovědy v čisté energetice znamenají popsat horninové prostředí natolik přesně, aby se do něj dalo bezpečně vrtat a ukládat: seismickým a geofyzikálním průzkumem zmapovat strukturu podloží, z karotáže a jádrových vzorků určit porozitu, propustnost a teplotu, změřit směry napětí v hornině a z toho postavit model ložiska, který řekne, kolik tepla nebo plynu z něj půjde odebírat po desetiletí provozu. Je to stejná metodika, jakou používá ropný průmysl, jen s jiným cílem.

V Česku se ta disciplína soustředí do dvou oblastí. První je hlubinná geotermie a její nejdál rozpracovaný projekt v Litoměřicích, kde se dnes v existujícím vrtu z roku 2006 hydraulickými testy měří napětí v hornině, aby se určilo, kterým směrem orientovat dva nejhlubší geotermální vrty v Česku do 3,5 kilometru. Mělké vrty mají pokrýt 10 až 15 procent spotřeby tepla města, po spuštění hlubokých až 60 procent, a napojení na soustavu se plánuje na rok 2028; celý projekt je rozpočtovaný zhruba na 1,5 miliardy korun.

Druhou oblastí je podzemní uskladňování. Česko má dlouhou praxi se zásobníky zemního plynu v porézních strukturách a tatáž geologie se dnes prověřuje pro skladování vodíku a pro ukládání oxidu uhličitého. Vodík je přitom podstatně obtížnější zákazník než metan: má menší molekulu, jinak reaguje s mikrobiálním prostředím ložiska a jinak se chová na kontaktu s cementací vrtu, takže modely z plynařiny se nedají převzít beze změny.

Jaké role obor nabírá

Nejčastěji geology a geofyziky pro zpracování seismiky a karotážních dat, ložiskové inženýry pro modelování proudění a tepelných polí, hydrogeology, specialisty na mechaniku hornin a na monitorování indukované seismicity. K tomu přibývají datoví specialisté, protože interpretace seismiky a zpracování dat z průběžného měření ve vrtu se dnes dělá stejnými nástroji jako jakákoli jiná časová řada.

Zaměstnavatelů je u nás málo a jsou různorodí: Česká geologická služba, vysoké školy a akademická pracoviště kolem výzkumného centra RINGEN, geologické a vrtné firmy, plynárenské společnosti provozující zásobníky a nadnárodní poradenské kanceláře. Na Rejobs se v této oblasti opakují Natural Power, Eavor Technologies nebo Elemental Impact, tedy zaměstnavatelé, kteří hledají spíš po celé Evropě než v jedné zemi.

Kdo se sem dostane

Cesta z ropy a plynu je nejkratší a nejčastější; geolog, který uměl vyhodnotit uhlovodíkové ložisko, umí totéž pro geotermální rezervoár. Rozdíl je v tom, na co se model používá: u ropy jde o vytěžitelné zásoby, u geotermie o tepelný výkon udržitelný po třicet let a o riziko, že se po deseti letech dostane studená voda na produkční vrt. Právě dlouhodobá provozní stránka je to, na co se v pohovorech ptá nejvíc, a čím se geotermální energetika od těžebního průmyslu liší nejvýrazněji.

Obor zůstává malý a projektový. Kdo v něm chce pracovat z Česka, počítá s tím, že bude část času na zahraničních zakázkách a že klíčovou kvalifikací je výzkumná praxe s reálnými daty z vrtů, ne jen softwarová zručnost.