Nenašli jste vhodnou pozici? Přidejte se do Talent Poolu
Pozice Montáž a údržba nabíjecích stanic v obnovitelné energetice
Pracovní místa v montáži a údržbě nabíjecích stanic
Montáž nabíjecích stanic je elektrikářská práce s vlastními pravidly: přivést přívod odpovídajícího průřezu, osadit jištění a proudový chránič typu B nebo A s detekcí stejnosměrné složky, postavit a ukotvit stojan, připojit datovou linku, nakonfigurovat stanici v backendu a projet předepsané zkoušky před uvedením do provozu. U rychlonabíjecích stanic k tomu přibývá transformátor, rozvaděč vysokého napětí a jednání s distributorem o rezervovaném příkonu.
Objem práce určuje tempo výstavby sítě. Na konci roku 2025 bylo v Česku 7 574 veřejných dobíjecích bodů, o 19 procent víc než rok předtím, a zhruba 967 z nich mělo výkon 150 kW a vyšší. Právě přesun k vyšším výkonům mění profesi nejvíc: postavit AC wallbox v garáži zvládne běžný elektrikář, zatímco u stojanu se dvěma sty kilowatty jde o zásah do sítě, který vyžaduje jinou kvalifikaci, jiné revize a koordinaci se stavbou.
Kdo tu práci dnes dělá
Většina montérů přichází z klasické elektroinstalace nebo z fotovoltaiky a nabíjení dělá jako druhou nohu podnikání. Dává to smysl: zákazník, který si pořizuje střešní fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, často chce i wallbox, a firma, která umí všechno tři, nemusí shánět subdodavatele. Na Rejobs se proto v těchto inzerátech opakují jména jako 1KOMMA5°, Svea Solar nebo Saman Group, tedy montážní firmy, které nabíjení řadí vedle solárních a tepelných instalací.
Mzdově to sedí do řemeslného průměru s příplatkem za specializaci. Nabídkový medián pro elektrikáře byl podle MPSV v srpnu 2026 zhruba 38 000 Kč, ale skutečně vyplácené mzdy podle ISPV se pohybovaly kolem 44 000 až 48 000 Kč a u specialistů na vysoké napětí a revizních techniků výš. Kdo k živnosti přidá oprávnění pro práci na zařízení vysokého napětí, vystoupí z konkurence, kde se soutěží cenou za wallbox.
Údržba je jiná profese než montáž
Sítě už mají za sebou první generaci stojanů a s ní přichází servis. Terénní technik jezdí po regionu s dílenským autem, vyměňuje kabely a konektory, které se mechanicky ničí nejrychleji ze všeho, řeší vadné komunikační moduly a chladicí okruhy u DC stanic a po opravě provádí funkční zkoušku i ověření měření, protože stanice je fakturační měřidlo. Práce je samostatná, hodně se při ní řídí a většina firem ji kombinuje s pohotovostí.
Bezpečnostní stránka se v inzerátech podceňuje, v praxi ne. Stejnosměrné napětí nad 400 V se chová jinak než střídavé, oblouk nezhasíná sám a servis na živé části vyžaduje jiný postup i jiné ochranné prostředky než běžná instalace. Firmy proto stále častěji hledají lidi s praxí z rozvoden nebo z průmyslových pohonů, ne jen z domovních rozvodů.
Poptávka poroste dál, protože dobíjecí infrastruktura se posouvá od dálničních stojanů k pouličnímu a firemnímu nabíjení, kde je instalací mnohem víc a jsou menší. Pro montážní firmy to znamená stálou zakázkovou základnu, pro techniky pak volbu mezi výstavbou, která platí líp, a servisem, který je předvídatelnější.