Pracovní pozice v jaderné fúzi

Jaderná fúze uvolňuje energii slučováním lehkých jader vodíku v plazmatu rozžhaveném na 150 milionů °C, které tokamaky a tzv. stelarátory udržují silným magnetickým polem. Do sítě zatím žádná fúzní elektrárna nedodala ani kilowatthodinu. Soukromé firmy, které na výzkumu těchto technologií pracují, přesto zaměstnávají přes 16 000 lidí a mezi lety 2025 - 2026 získaly rekordních 4,48 miliardy dolarů. Mnozí v nukleární fúzi vidí stálý nízkoemisní zdroj energie, který poběží bez ohledu na počasí, zabere málo místa a palivo vezme z vody a lithia. Vedle větru a slunce by fúze mohla převzít úlohu, kterou dnes plní plynové turbíny.

V Česku je v současnosti fúze malý a převážně výzkumný obor. Ústav fyziky plazmatu AV ČR staví v Praze 8 nový tokamak COMPASS-U, Centrum výzkumu Řež v Plzni zkouší díly pro mezinárodní reaktor ITER a FJFI ČVUT učí fyziku plazmatu od bakaláře po doktorát. Většina pracovních míst se nachází v zahraničí: v Garchingu u Mnichova, v Cadarache v Provence, v Barceloně, v Oxfordshiru a stále častěji u soukromých firem, které soutěží, kdo postaví první skutečnou fúzní elektrárnu.

Rejobs řadí fúzi do čisté energetiky, ne mezi obnovitelné zdroje. Evropská směrnice o obnovitelných zdrojích mezi ně počítá vítr, slunce, geotermální, oceánskou a vodní energii a biomasu, fúzi ne. Směrnice to nijak nezdůvodňuje, jen vyjmenovává zdroje, které počítá. Fúze ale nečerpá z obnovujícího se toku jako slunce nebo vítr: spaluje deuterium a lithium, z něhož si reaktor vyrábí tritium. Paliva je sice nesmírně mnoho, ale těží se a spotřebovává.

Práce ve fúzi dnes znamená především stavět a zkoušet nové stroje, nikoliv řídit elektrárny.

Kolik lidí ve fúzi pracuje

Fusion Industry Association ve zprávě za rok 2026 oslovila 56 soukromých fúzních firem a od svého prvního průzkumu u nich napočítala investice za 14,24 miliardy dolarů. Koncem října 2026 inzerovala jen americká Commonwealth Fusion Systems 136 volných míst, většinou ve výrobě, montáži a inženýrství.

Britská agentura UKAEA uvádí 2 600 zaměstnanců a považuje se za největší fúzní organizaci světa. Německý Ústav Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) zaměstnával v červenci 2026 1 270 lidí, 780 v Garchingu a 490 v Greifswaldu, kde běží stelarátor Wendelstein 7-X. ITER měl koncem roku 2023 1 100 vlastních zaměstnanců, s dodavateli a pracovníky dalších organizací ale na staveništi pracovalo až 6 500 lidí; novější oficiální čísla zatím ITER nezveřejnil. Konsorcium EUROfusion, jehož českým členem je i pražský ústav, sdružovalo v prosinci 2023 přes 4 000 vědců, techniků a studentů z 31 institucí ve 29 evropských zemích.

Roste i okruh dodavatelů. Fúzní firmy u nich v roce 2025 utratily 538 milionů dolarů, o 25 % víc než rok předtím. Řada z nich přitom vyrábí magnety, vakuové komory a zdroje i pro medicínu, polovodiče nebo výzkum, takže mnoho lidí pracuje na fúzním hardwaru, aniž by měl jejich zaměstnavatel fúzi v názvu.

Jaderná fúze v Česku

Ústav fyziky plazmatu a tokamak COMPASS-U

Těžištěm české fúze je Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP). Jeho tokamak COMPASS provedl za dvanáct let provozu přes 21 000 výbojů a v srpnu 2021 skončil, aby uvolnil halu nástupci. Nový COMPASS-U bude mít magnetické pole 5 tesla, proud plazmatem 2 MA a kovovou stěnu, která snese až 500 °C. Tím se přiblíží podmínkám v budoucích reaktorech a podle ústavu zaplní mezeru v evropském fúzním programu.

V roce 2019 ústav počítal s prvním plazmatem v roce 2021, podle dubnové zprávy Deníku má nový tokamak vzniknout zhruba v roce 2030. Ve výroční zprávě za rok 2024 ÚFP uvádí, že převzal budovu pro napájecí zdroje, instaloval první ze dvou setrvačníkových generátorů a vybral dodavatele vakuové komory, italskou firmu Dal Ben. Stavební část druhé etapy zajišťuje OHLA ŽS. Druhá fáze projektu stojí 358 milionů Kč, většinu platí EU z operačního programu Jan Amos Komenský a běží do konce roku 2027.

Ústav proto dnes shání hlavně inženýry, kteří tokamak dostaví. Na stránce volných míst byly koncem října 2026 systémový inženýr a zkušený mikrovlnný inženýr pro ohřev plazmatu elektronovou cyklotronovou rezonancí (ECRH) a tříletý postdoktorandský pobyt ve stejném týmu. K tomu ÚFP nabízí pět týdnů dovolené, pružnou pracovní dobu a částečnou práci z domova. Vlastní vývoj ústavu přitom obstojí i v evropské konkurenci: chladicí systém divertoru STEAM, který ÚFP vyvinul s Ústavem termomechaniky AV ČR a Fakultou strojní ČVUT, v říjnu 2026 skončil pátý v SOFT Innovation Prize Evropské komise. Prototypy v testech vydržely 80 MW/m² po dobu 20 minut, zatímco dnešní chlazené díly se navrhují zhruba na 10 MW/m².

Zkoušky komponent pro ITER v Plzni

Druhým českým pracovištěm s přímou vazbou na ITER je Centrum výzkumu Řež (CVŘ). V Plzni provozuje zkušební zařízení HELCZA, které postavila evropská agentura Fusion for Energy (F4E) z peněz EU a s podporou ministerstva školství. Elektronový svazek tu v letech 2021-2024 zatížil tři plnorozměrné a dva menší prototypy panelů první stěny ITER od různých evropských výrobců, každý 9 000 cykly při 2 MW. Na řadě jsou díly divertoru, které budou v ITER snášet 10-20 MW na metr čtvereční.

Plzeňské laboratoře vznikly v projektu SUSEN, na kterém v roce 2017 pracovalo kolem 250 lidí s průměrným věkem pod 35 let; novější údaj CVŘ nezveřejnilo. Stojí tu i maketa části ITER v měřítku 1:1, na které se zkoušejí postupy svařování, řezání a robotických oprav. Pro technické zkoušky, materiálové laboratoře a nedestruktivní testování je to jedno z mála míst v Česku, kde se pracuje na skutečných fúzních dílech.

Česko v ITER, EUROfusion a DEMO

Na ITER se Česko podílí přes Euratom a F4E, která rozděluje evropské zakázky. České firmy se k nim zatím dostávaly hlavně jako subdodavatelé velkých evropských dodavatelů. Radomír Pánek z ÚFP v roce 2020 řekl, že mezi hlavními dodavateli „víceméně žádná nefiguruje“. Vědecká spolupráce na ITER tehdy Česku vynesla přes 200 milionů Kč, mimo jiné za zhruba 80 Hallových sond pro měření magnetického pole.

Jak může vypadat česká průmyslová cesta do fúze, ukazuje hradecké ATEKO. Na brněnském strojírenském veletrhu v říjnu 2026 představilo heliový turbocirkulátor o výkonu 350 kW, demonstrátor technologií pro evropskou demonstrační elektrárnu DEMO, který vyvinulo s Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Budoucí stroj má mít výkon kolem 10 MW.

V evropských grémiích jsou čeští vědci vidět víc než české firmy v zakázkách. Pánek v letech 2024-2025 předsedal valnému shromáždění EUROfusion. Odborníci Akademie věd v listopadu 2023 uvedli, že Česko má předpoklady hostit DEMO s rozpočtem přes 20 miliard eur, a mezi podmínky zařadili dokončení COMPASS-U a lepší přípravu odborníků pro české firmy. Jde o návrh vědců, ne o rozhodnutí vlády nebo EU.

Magnetické a inerciální udržení plazmatu

Z firem v průzkumu FIA jich 48 % sází na magnetické udržení a 21 % na inerciální, zbytek na hybridní koncepty. Na volbě závisí, koho zaměstnavatel hledá.

Magnetické udržení drží plazma ve vakuové komoře tvaru prstence. Tokamaky (CFS, Tokamak Energy, ITER i COMPASS-U) ženou proud samotným plazmatem, stelarátory (Proxima Fusion, Type One Energy, Gauss Fusion, Wendelstein 7-X) stáčejí pole složitě tvarovanými vnějšími cívkami: konstrukce je náročnější, provoz klidnější. Soukromý boom tokamaků umožnily pásky z vysokoteplotních supravodičů (HTS), díky kterým se silné pole vejde do menšího stroje. SPARC od CFS má 18 magnetů o 20 teslách. Takové firmy nabírají konstruktéry magnetů, specialisty na kryogeniku a vakuum, statiky a hlavně techniky na navíjení a montáž.

Inerciální udržení stlačí palivovou kapsli tak rychle, že se jádra sloučí dřív, než se rozletí. Fyziku potvrdil americký National Ignition Facility: 7. dubna 2025 jeho lasery dodaly terči 2,08 MJ a terč uvolnil 8,6 MJ, tedy zisk 4,13. Elektrárna by ale musela výstřel opakovat několikrát za sekundu. Laserové firmy jako Focused Energy nebo Marvel Fusion proto hledají laserové fyziky, optiky a specialisty na výrobu terčů. Tady má Česko solidní základ: ÚFP provozuje terawattový laser PALS a FJFI vypisuje doktorská témata o interakci laseru s plazmatem pro inerciální fúzi. Pulzní koncepty Helionu a Zap Energy místo optiků nabírají inženýry výkonové elektroniky a kondenzátorových baterií.

Profese ve fúzní energetice

Inzeráty se ve fúzi mění rychle, protože každý stroj projde za pár let návrhem, výrobou a montáží. Nabídky práce v jaderné fúzi na Rejobs dnes pocházejí hlavně od Commonwealth Fusion Systems, Thea Energy a Helionu a z jejich skladby je vidět, že obor hlavně staví.

Fyzika plazmatu a diagnostika

Fyzici navrhují scénáře výbojů, modelují stabilitu a turbulenci plazmatu a stavějí diagnostiku, která měří, co plazma dělá. Bez doktorátu se sem dostane málokdo a práce se dělí mezi simulační kódy a experimentální kampaně. Ve firmách je fyzikální tým malý: ze 136 otevřených pozic CFS v říjnu 2026 byly dvě ve fyzice plazmatu, proti 26 ve výrobě a 14 na montáži SPARC. Víc fyziků nabírají veřejné laboratoře, ÚFP, IPP nebo francouzský CEA v Cadarache, často na dobu určitou a přes skupiny výzkumu a vývoje.

Magnety, vakuum a kryogenika

Kolem magnetů se u tokamaků a stelarátorů točí většina inženýrské práce. Konstruktéři navrhují kabely a cívky z HTS pásek, počítají elektromagnetické a mechanické namáhání a plánují ochranu pro případ, že magnet náhle ztratí supravodivost a hrozí, že se zničí. Inzerát CFS na strojního inženýra pro kabelové magnety chce pět let praxe s návrhem a výpočty metodou konečných prvků a o fúzi neříká nic. V Praze dělá stejnou práci oddělení technologického vývoje ÚFP, které navrhuje cívky, vakuovou komoru i kryostat COMPASS-U.

Kryogenici drží magnety na teplotě kapalného helia nebo dusíku, vakuoví inženýři stavějí komory a čerpací systémy pro ultravysoké vakuum. Dodavatelé tu vidí úzká místa: v průzkumu FIA označilo 32 % respondentů za problém vakuové komory a vývěvy a 44 % odvod tepla. Převažují lidé ze strojního inženýrství a materiálového inženýrství.

Napájení, ohřev plazmatu a řízení

Fúzní stroj je obří elektrický spotřebič, který odebírá výkon skokově. COMPASS-U potřebuje ze svých zdrojů kolem 270 MW, proto má vlastní setrvačníkové generátory. Inženýři výkonové elektroniky navrhují měniče pro napájení magnetů a pulzní zdroje pro stroje typu Helion; zdroje a komponenty napájení vedly seznam úzkých míst u dodavatelů se 48 %. Uplatní se i odborníci na techniku vysokého napětí.

Vysokofrekvenční inženýři stavějí mikrovlnné a iontově cyklotronní systémy, které plazma ohřívají; přesně takové lidi teď shání ÚFP. Týmy řízení a automatizace píší zpětnovazební regulaci, která udrží plazma na místě v řádu milisekund. Vývojáři softwaru mají na starost sběr dat, zpracování simulací a logiku, která stroj chrání před poškozením.

Palivový cyklus a materiály

Elektrárna si bude muset tritium vyrábět sama z lithia v obalu kolem plazmatu, tzv. blanketu, a pak ho zachytit a vrátit do oběhu. Ve velkém to zatím nikdo nedělal, proto tyto týmy spojují chemické inženýry, specialisty na tritium z jaderné energetiky a odborníky na procesní bezpečnost. V průzkumu FIA označilo 48 % fúzních firem palivový cyklus za budoucí problém a 40 % přístup k materiálům pro extrémní podmínky. Kyoto Fusioneering a Canadian Nuclear Laboratories staví v kanadském Chalk River zařízení UNITY-2, které má oběhem protáčet až 30 gramů tritia za 24 hodin.

Materiáloví vědci zkoumají, jak se stěna opotřebovává pod náporem plazmatu a neutronů; v Česku na tom pracují ÚFP a plzeňská HELCZA. Specialisté na dálkovou manipulaci, obor, který UKAEA rozvinula ve svém centru RACE v Culhamu, navrhují roboty pro údržbu dílů příliš radioaktivních na to, aby na ně sáhl člověk.

Výroba, montáž a kontrola kvality

Tady je dnes nejvíc volných míst. Výrobní technici navíjejí cívky, spojují supravodivé pásky a protahují jimi optická čidla. Inzerát CFS na výrobního technika chce šest let praxe v elektromechanické montáži a jako výhodu uvádí zkušenost s navíječkami a s kapalným dusíkem a heliem. Montážní technici stavějí samotný stroj, svářeči spojují komory ve vakuové kvalitě a týmy zajišťování kvality včetně nedestruktivního zkoušení schvalují každý spoj.

Inženýři výroby mění jednorázové prototypy v postupy, které půjde opakovat pro celou sérii elektráren. Jakmile se začnou stavět elektrárny, jako u CFS v okrese Chesterfield ve Virginii nebo u Type One Energy s energetickou společností TVA v Tennessee, poptávka se přesune ke stavbyvedoucím, potrubářům a elektromontérům.

Bezpečnost, povolování a řízení projektů

Fúzi oba hlavní trhy regulují mírněji než štěpnou energetiku, a vzniká tak nová specializace. Velká Británie od 10. září 2024 nevyžaduje pro fúzní zařízení jadernou licenci a dozor svěřila úřadu HSE a environmentálním regulátorům. Americká NRC v únoru 2026 navrhla regulovat fúzní stroje podle pravidel pro radioaktivní materiály, ne jako reaktory.

Firmy proto hledají specialisty na dodržování předpisů, kteří sepíšou žádosti, jaké dosud nikdo nepodával. Shánějí také radiační ochranáře a lidi pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Stejně potřebují systémové inženýry a projektové manažery, kteří dotáhnou stavbu prototypu k pevnému termínu.

Nákup a podpůrné profese

Zbytek fúzní firmy vypadá jako u jiného dobře financovaného výrobce hardwaru. Pozice v dodavatelském řetězci jsou nezvykle technické, protože nákupčí musí prověřit dodavatele dílů, které ještě nikdo nevyrobil. Finance, právo, personalistika a IT rostou s každým kolem financování a vstup General Fusion na burzu přidal práci pro účetnictví a finance kótované firmy.

Platy v Česku a Německu

Platová data přímo pro fúzi v Česku neexistují. Nejblíž mají mzdy podle profese z celostátního šetření ISPV a výdělky v Akademii věd, pod kterou ÚFP patří. Výzkumní pracovníci ústavů AV ČR měli v roce 2024 průměrný výdělek 67 720 Kč měsíčně, ostatní vysokoškoláci ve výzkumných útvarech 43 048 Kč a pracovníci výzkumu a vývoje se středním nebo vyšším odborným vzděláním 42 097 Kč. Medián hrubé mzdy v celé české mzdové sféře byl ve stejném roce 40 642 Kč.

Hrubé měsíční mzdy. Česko: medián a v závorce rozpětí od 1. do 9. decilu pro celou profesi (CZ-ISCO) podle ISPV za rok 2024, mzdová sféra; čísla nejsou specifická pro fúzi. Německo: tarif TVöD Bund platný od 1. května 2026, podle kterého platí IPP, od 1. do 6. stupně, bez roční prémie; E13 je obvyklá třída pro vědce, E11 pro inženýry a E9b pro techniky. Přibližný kurz: 1 EUR ≈ 25 Kč.

Hrubý rozdíl je velký. Vědec, který v IPP nastoupí do třídy E13, začíná zhruba na 147 000 Kč měsíčně, tedy výš, než bere devět z deseti českých fyziků. ITER platí zaměstnancům podle vlastní tabulky čisté platy osvobozené od francouzské daně z příjmu. Britská UKAEA nabízí absolventům v roce 2026 35 227 liber ročně a penzi odvozenou od posledního platu.

Nejvíc platí americké soukromé firmy, které soupeří o stejné inženýry s technologickým a leteckým průmyslem. CFS v říjnu 2026 inzerovala seniorním inženýrům výkonové elektroniky 134 000 až 205 000 dolarů ročně. Za vyšší plat se ale platí vyšším rizikem a část odměny bývá v akciích, které nejde prodat, dokud firma nevstoupí na burzu nebo ji někdo nekoupí.

Pracovní podmínky

Fúze se soustřeďuje do několika center a stěhování k nim bývá součástí práce. V Česku jde hlavně o Prahu a Plzeň. V Evropě o Garching u Mnichova, Greifswald, Darmstadt, Oxfordshire, West Burton v Nottinghamshiru, okolí Aix-en-Provence s ITER a CEA Cadarache a o Barcelonu, kde sídlí F4E. V USA o okolí Bostonu a Seattlu, Tennessee a Kalifornii.

Pracovní prostředí určuje fáze, ve které stroj je. Konstrukční a fyzikální týmy pracují v kancelářích a laboratořích, často hybridně; britský projekt STEP chce tři dny v týdnu na místě. Výroba jede na směny: výrobní technici CFS na odpolední směně pracují od 14:00 do 22:30, zvedají břemena do zhruba 23 kg a pohybují se kolem silných magnetů, kryogenních kapalin a výparů. Až se začne stavět, budou podmínky stejné jako na každé velké energetické stavbě.

Bezpečnostní prověrky a exportní kontrola váží víc než jinde v čisté energetice, protože fúze se překrývá s fyzikou zbraní, lasery a pokročilými materiály. Inzeráty CFS vyžadují dodržování amerických předpisů o exportní kontrole, což může omezit, na čem smí pracovat člověk bez amerického občanství. UK Fusion Energy vyžaduje základní bezpečnostní prověrku a upozorňuje, že později může být potřeba i vyšší.

Největší riziko je finanční. General Fusion, jedna z nejstarších soukromých fúzních firem, v květnu 2025 propustila zhruba čtvrtinu ze svých asi 140 zaměstnanců, když jí docházely peníze. Britská First Light Fusion v roce 2025 opustila plány na vlastní elektrárnu a technologii teď licencuje. Před nástupem do start-upu se proto vyplatí zjistit, na kolik měsíců má firma peníze, na jakém milníku stojí další kolo financování a co se stane s týmem, když se milník posune. Veřejné laboratoře jako ÚFP, IPP nebo ITER tohle riziko nenesou, zato častěji nabízejí smlouvy na dobu určitou.

Vzdělání a kvalifikace

Nejpřímější cesta vede přes katedru fyziky FJFI ČVUT, která vede specializaci Fyzika plazmatu a termojaderné fúze v bakalářském, inženýrském i doktorském studiu a k tomu společný doktorát Joint PhD in Fusion. Fakulta má vlastní školní tokamak GOLEM. ÚFP spolupracuje s FJFI, MFF UK i Západočeskou univerzitou v Plzni a v roce 2024 u něj podle výroční zprávy působilo 52 doktorandů a na výzkumu se podílelo 40 studentů bakalářského a magisterského studia.

Inženýrské pozice titul z fyziky plazmatu nevyžadují. Firmy i laboratoře berou strojaře, elektroinženýry a programátory a fúzi je doučí; inzerát CFS na konstruktéra magnetů znalost fúze nežádá vůbec. Začínajícím inženýrům s magisterským titulem nabízí EUROfusion dvouleté Engineering Grants pro práci v evropském fúzním programu, do kterého patří i ÚFP.

Do ITER se dá vstoupit i jinak než přes běžné výběrové řízení. Organizace nabízí stáže a postgraduální program a přes systém ITER Project Associates mohou domovské instituce z členských zemí vyslat do Cadarache vlastní zaměstnance.

Práce v zahraničí: Německo, Francie a Velká Británie

Německo

Pro českého inženýra je Německo nejbližší a zároveň největší fúzní trh v kontinentální Evropě. IPP provozuje v Garchingu tokamak ASDEX Upgrade a v Greifswaldu stelarátor Wendelstein 7-X. Vláda v říjnu 2025 schválila akční plán s více než 2 miliardami eur do roku 2029 a s cílem postavit první fúzní elektrárnu na světě právě v Německu. Mnichovská Proxima Fusion v červenci 2026 získala 411 milionů eur na demonstrační stelarátor Alpha a Bavorsko k tomu přidalo 400 milionů eur. V Mnichově sídlí i Marvel Fusion s laserovou fúzí, v Darmstadtu Focused Energy.

Francie a Španělsko

ITER v Saint-Paul-lez-Durance je největší fúzní projekt světa a zároveň nejjasnější varování před sliby o termínech. Podle plánu z roku 2024 má výzkumný provoz začít v roce 2034 a provoz s deuteriem a tritiem v roce 2039, o čtyři roky později, než se plánovalo, a za zhruba 5 miliard eur navíc. Hned vedle provozuje francouzská CEA tokamak WEST. Evropský podíl na ITER řídí z Barcelony Fusion for Energy, kde se uplatní hlavně inženýři, projektoví manažeři a specialisté na veřejné zakázky.

Velká Británie

Britská vláda vyčlenila na fúzi 2,5 miliardy liber na roky 2025/26 až 2029/30, téměř celé přes UKAEA a prototyp elektrárny STEP ve West Burtonu. V Oxfordshiru sídlí i Tokamak Energy, která pro STEP vyvíjí HTS magnety v zakázce za 70 milionů liber s během do roku 2029.

USA a Čína

Většinu soukromého kapitálu dnes přitahují americké firmy: CFS v srpnu 2026 získala 1 miliardu dolarů a celkem zhruba 4 miliardy, asi 30 % všech peněz, které fúzní průmysl kdy získal. Čína postupuje podle státního plánu: v červenci 2025 založila China Fusion Energy Co. s kapitálem 15 miliard jüanů a v Che-fej staví tokamak BEST, který má být hotový do konce roku 2027. Čínský nábor je ale téměř výhradně domácí.

Přechod z jiných oborů

Fúzní zaměstnavatelé hledají lidi tam, kde už podobný hardware existuje. Inzerát CFS na vedoucího montážního technika chce sedm let praxe v náročné montáži a jako příklady oborů uvádí letectví, polovodiče a ropný a plynárenský průmysl.

• Z jaderné energetiky. Radiační ochrana, jakost v jaderném provedení, práce s tritiem a povolování se přenášejí téměř beze změny. Lidé z jaderných elektráren, ÚJV Řež nebo Škody JS navíc rozumějí stínění neutronů a zacházení s aktivovanými díly, což jinde nikdo nenaučí.
• Z urychlovačů a velkých laboratoří. Vysokofrekvenční ohřev, ultravysoké vakuum, kryogenika a pulzní zdroje jsou denní prací v laboratořích typu CERN; lidé, kteří je obsluhují, patří k nejbližším kandidátům.
• Z výroby supravodivých magnetů a magnetické rezonance. Navíjení cívek, ochrana před ztrátou supravodivosti a návrh kryostatů platí i pro HTS magnety, jen s jiným vodičem.
• Z leteckého a obranného průmyslu. Přesná montáž, správa konfigurace a práce v úzkých tolerancích s plnou dohledatelností.
• Z polovodičů. Disciplína čistých prostor, vakuové nanášení vrstev a řízení procesu odpovídají výrobě HTS pásek a dílů, které stojí tváří v tvář plazmatu.
• Z ropy, plynu a těžkého strojírenství. Tlaková zařízení, svařování podle norem, výpočty potrubí a vedení velkých staveb, které budou potřeba, až se začnou stavět elektrárny.

Snadno přecházejí i programátoři se zkušeností se systémy v reálném čase nebo s vysoce výkonnými výpočty; většina firem od nich v prvním roce znalost fúze nečeká.

Klíčoví zaměstnavatelé

Čeští zaměstnavatelé

• Ústav fyziky plazmatu AV ČR - Praha 8, staví tokamak COMPASS-U, provozuje laser PALS, český člen EUROfusion
• Centrum výzkumu Řež - Husinec-Řež a Plzeň, zkušební zařízení HELCZA pro komponenty ITER
• FJFI ČVUT - Praha, doktorandská místa ve fyzice plazmatu, školní tokamak GOLEM
• ATEKO - Hradec Králové, heliové turbocirkulátory, demonstrátor pro elektrárnu DEMO

Veřejné laboratoře a mezinárodní projekty

• ITER - Francie, Saint-Paul-lez-Durance; tokamak 33 zemí, výzkumný provoz od roku 2034
• Fusion for Energy - Španělsko, Barcelona; agentura EU, která řídí evropský podíl na ITER
• Ústav Maxe Plancka pro fyziku plazmatu - Německo, Garching a Greifswald; tokamak ASDEX Upgrade a stelarátor Wendelstein 7-X
• UKAEA a UK Fusion Energy (STEP) - Velká Británie, Culham a West Burton; národní laboratoř, centrum dálkové manipulace RACE a prototyp elektrárny STEP
• CEA IRFM - Francie, Cadarache; tokamak WEST vedle staveniště ITER
• EUROfusion - celoevropské konsorcium, které financuje evropský fúzní výzkum

Soukromé firmy v Evropě

• Proxima Fusion - Německo, Mnichov; stavba demonstračního stelarátoru Alpha s čistým energetickým ziskem plánovaným na rok 2031
• Gauss Fusion - Německo; stelarátorová firma založená průmyslem, demonstrátor v polovině 30. let
• Marvel Fusion - Německo, Mnichov; laserová fúze a průmyslové lasery
• Focused Energy - Německo a USA, Darmstadt a Austin; laserová fúze
• Tokamak Energy - Velká Británie, Milton Park; sférické tokamaky a HTS magnety
• Kyoto Fusioneering - Japonsko s pobočkami ve Velké Británii, USA a Německu; gyrotrony a palivový cyklus

Soukromé firmy v USA a Kanadě

• Commonwealth Fusion Systems - USA, Devens (Massachusetts); tokamak SPARC, vědecký break-even plánovaný na rok 2027, pak elektrárna ARC ve Virginii
• Helion - USA, Everett a Malaga (Washington); elektrárna Orion má od roku 2028 dodávat Microsoftu 50 MW
• Type One Energy - USA, Knoxville (Tennessee); stelarátorová elektrárna Infinity Two s TVA
• Thea Energy - USA, Kearny (New Jersey); stelarátor s rovinnými cívkami, stroj Eos kolem roku 2030
• Zap Energy - USA, Everett (Washington); Z-pinč bez magnetů
• General Fusion - Kanada, Richmond (Britská Kolumbie); fúze s magnetizovaným terčem, od července 2026 na burze Nasdaq

Dva další obory čisté energetiky sdílejí s fúzí velkou část inženýrského základu. Vysokonapěťová přeměna a připojení k síti ji pojí se sítěmi a energetikou, výkonová elektronika pulzních strojů s ukládáním energie.

Výhled do roku 2030

Příští čtyři roky prověří harmonogramy, na kterých dnešní nábor stojí. CFS chce v roce 2027 na SPARC ukázat vědecký break-even, tedy víc energie z fúze, než kolik se do plazmatu vloží, a ve stejném roce chce ASIPP dokončit tokamak BEST v Che-fej. Helion slíbil Microsoftu elektřinu z elektrárny Orion v roce 2028, Proxima Fusion míří s Alphou na čistý energetický zisk v roce 2031. Z firem v průzkumu FIA jich 71 % čeká první komerční elektřinu ve 30. letech; jsou to ale prognózy těch, kdo na fúzi shánějí peníze.

Pokud se aspoň dva z těchto strojů trefí do plánu, obor přejde od jednorázových strojů ke stavbě elektráren a poptávka se přesune od navíječů magnetů a fyziků ke stavbařům, operátorům a lidem pro povolování. Pokud nabírají zpoždění jako ITER, bude muset 14,24 miliardy dolarů vystačit déle a nabírat budou ty firmy, kterým peníze vydrží nejdéle. Pražský COMPASS-U má být podle posledních zpráv hotový zhruba v roce 2030, tedy právě ve chvíli, kdy se rozhodne, kterým z těch dvou směrů se obor vydá.