Pracovní pozice v ukládání energie

Ukládání energie a jeho podobory

Ukládání energie není jeden obor. Výroba článků a bateriových systémů, síťové BESS a přečerpávací vodní elektrárny se liší pracovištěm, kvalifikací i kariérní drahou víc než ropný downstream a upstream.

Výroba bateriových článků a systémů

Gigatovárny na lithium-iontové články pro elektromobily a stacionární úložiště jsou kapitálově nejnáročnějším segmentem celého oboru. Procesně mají blíž k výrobě polovodičů než ke stavbě solárních elektráren: potahování elektrod v čistých prostorách, sušení a kalandrování fólií, plnění elektrolytem v suchých prostorách s vlhkostí pod 1 %, formování a testování. Pracuje se na rotační směny dvanáct hodin denně, v plném ochranném oděvu, bez šperků a osobních předmětů. Na české straně řetězce dominuje montáž bateriových systémů z nakupovaných článků - cell-to-pack ve Škodě a packy pro Kona Electric v Hyundai - a od roku 2026 také integrace článkových modulů do kontejnerových úložišť v Bohumíně.

Síťové bateriové úložiště (BESS)

Bateriové systémy pro síť mají velikost lodního kontejneru a obsahují bateriové moduly, střídače a chladicí jednotku. Evropa v roce 2025 nainstalovala 36 GWh bateriového úložiště; Itálie je po Německu a Británii třetí. Projekty BESS potřebují stavební inženýry, projektanty silnoproudých rozvodů, techniky uvádění do provozu a po spuštění také dispečery a obchodníky s elektřinou, kteří optimalizují výnosy reakcí na cenové signály na trhu s podpůrnými službami i v denním obchodu. V Česku se tento segment otevřel v polovině roku 2024 a od podzimu 2025 roste lavinově.

Přečerpávací vodní elektrárny

Přečerpávací vodní elektrárny zůstávají největším druhem ukládání energie podle instalovaného výkonu. V roce 2025 přibylo globálně rekordních 11,7 GW a svět překonal 200 GW instalovaného výkonu. Globální vývojový pipeline činí 621 GW. Jde o víceleté projekty za miliardy eur, kde se pracuje v tunelech, na zemních hrázích a v podzemních strojovnách. Provoz po uvedení trvá padesát i více let. České Dlouhé Stráně patří k největším přečerpávacím elektrárnám ve střední Evropě a v posledních dvou letech prošly nákladnou modernizací.

Automobilky a český bateriový trh

Automobilky, které v Česku vyrábějí, dnes určují podobu domácího bateriového trhu víc než jakákoli energetická politika.

Škoda Auto v Mladé Boleslavi spustila v únoru 2026 první evropský provoz cell-to-pack koncernu Volkswagen. Hala o ploše 55 000 m² s 131 průmyslovými roboty dosahuje 84% míry automatizace, vyrábí jeden bateriový systém za 60 sekund a její roční kapacita činí 335 000 kusů. Chemie LFP v cell-to-pack architektuře snížila náklady na baterii o 30 % proti dosavadnímu MEB řešení. Pro projekt bylo přeškoleno nebo nově najato 600 zaměstnanců. Škoda se tím stala největším výrobcem BEV bateriových systémů celého koncernu - ne výrobcem článků, ale integrátorem celých packů. Česká pracovní místa proto vznikají v montáži, kvalitě, údržbě robotů a v procesním inženýrství, ne v chemii elektrod.

Hyundai v Nošovicích provozuje vlastní bateriovou halu s více než 600 zaměstnanci a roční kapacita vzrostla v červnu 2026 z 360 000 na 450 000 systémů. Články dodává LG Energy Solution z polské Vratislavi - z hlediska pracovních pozic to znamená podobnou skladbu jako ve Škodě, ale s polskou logistickou návazností. Nošovice a Mladá Boleslav dohromady tvoří přes 1 200 přímých míst v montáži bateriových systémů.

Toyota v Kolíně investuje 680 milionů eur do rozšíření závodu o výrobu prvního evropského BEV značky a vlastní bateriovou linku. Vznikne 245 nových míst. Konfigurace ještě není veřejně známá - Toyota tradičně pracuje s hybridními NiMH bateriemi i s litiovou chemií od Panasonic - ale příchod japonského výrobce dál posiluje koncentraci automobilové bateriové montáže do Středočeského a Moravskoslezského kraje.

V Bohumíně vzniká továrna na bateriové kontejnery. Chemický podnik Bochemie a německý výrobce GAZ Energy ve spolupráci s obchodníkem Second Foundation budují integrační linku pro síťové BESS s roční kapacitou 2 GWh od začátku roku 2026. Články pocházejí z Číny, ale systémy řízení baterií i řídicí software vyvíjí evropský tým - jeden z mála případů, kdy se v české bateriové výrobě staví na evropské softwarové vrstvě kvůli regulatorním obavám o kyberbezpečnost infrastruktury řízené z Číny.

Cínovec: těžba lithia v Krušných horách

Na česko-německé hranici v Krušných horách leží největší ložisko lithia v pevné hornině v EU - se zdrojem 7,45 milionu tun ekvivalentu uhličitanu lithného. Společný podnik Geomet, který vlastní z 51 % ČEZ a z 49 % australská European Metals Holdings, dokončil v prosinci 2025 definitivní studii proveditelnosti. Výsledek: 26 let provozu, výroba bateriového uhličitanu lithného pro evropské články, cínu a wolframu jako vedlejších produktů. Česká vláda přislíbila grant až 360 milionů eur z programu Strategické investice pro klimaticky neutrální ekonomiku; konečná částka se potvrdí až při formálním přiznání. Projekt získal v roce 2025 status strategického projektu EU podle Critical Raw Materials Act.

Cínovec není v pracovních místech srovnatelný s gigatovárnou. Důl plus zpracovatelský závod zaměstnají v provozní fázi několik set lidí - hornické profese, materiálové inženýrství, hydrometalurgii a procesní inženýrství. Strategická hodnota je jinde: pokud projekt projde druhým povolovacím cyklem (developer odhaduje další jeden až dva roky do stavebního povolení), stane se Česko jediným vertikálně integrovaným členem evropského bateriového řetězce - od těžby přes zpracování po montáž bateriových systémů. Pro inženýry to znamená delší kariérní okno než pro pracovníky v automobilových halách: hornictví a hydrometalurgie nezmizí s první vlnou tržního ochlazení.

Lex OZE III a dotace na bateriová úložiště

Novela energetického zákona uznala v říjnu 2025 samostatné bateriové úložiště jako nezávislou licencovanou činnost. Do té doby se baterie nemohla připojit k síti samostatně - musela být součástí výroby nebo odběru. Licence se nově vyžaduje od 100 kW a zmizelo dvojí zpoplatnění uložené elektřiny.

V březnu 2025 schválila Evropská komise české dotační schéma ve výši 279 milionů eur (přibližně 7 miliard Kč) na výstavbu nejméně 1 500 MWh nových úložišť. Dotace pokrývají až polovinu způsobilých nákladů. Cíl je explicitní: instalovaná kapacita Česka má vzrůst ze zhruba 0,3 GWh na 3,5 GWh do roku 2030. Pro každou desetinu této kapacity vznikají pracovní místa ve vývoji projektů, v povolovacím inženýrství, na stavbě, v uvádění do provozu a později v provozu a obchodu.

První projekty jsou už v terénu. Skupina Decci uvedla v červenci 2024 do provozu 30MW hybridní BESS ve Vraňanech u Mělníka - v té době největší v Česku, dodaný Siemensem a schopný nahradit stabilizační služby uhelné elektrárny o výkonu 300 MW. Na stejné lokalitě staví Decci od konce 2025 druhý projekt BESS Vraňany o výkonu 20 MW a kapacitě 40 MWh; obchod a flexibilitu zajistí specializovaný obchodní partner. AlphaESS dodá bateriové systémy pro Chvaletice (230 MWh) a Kladno (90 MWh), skupina SUAS spustila v srpnu 2026 BESS Lipnice, 57 MW / 120 MWh za 400 milionů Kč - dnes největší v Česku. Vznikající pracovní trh je úzký, ale roste rychleji než kterýkoli jiný segment české energetiky.

Dlouhé Stráně a přečerpávací elektrárny

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách (650 MW) prošla mezi roky 2024 a 2025 modernizací za 840 milionů Kč. Vyměnilo se vinutí statoru a vystředění obou turbogenerátorů, upravil se kulový uzávěr, obnovila se kamerová a zabezpečovací technika a v létě 2025 dostala vnitřní stěna horní nádrže novou ochrannou mastix vrstvu proti UV záření. Provozní hladina horní nádrže se zvedla o 70 cm a kapacita úložiště se zvýšila o 200 MWh na celkových 3,9 GWh. Dvouletý cyklus skončil v prosinci 2025.

ČEZ v červnu 2026 rozhodl o přestavbě Orlíku na přečerpávací provoz instalací reverzních Francisových turbín; stavět se má v letech 2027 až 2033. To je práce na deset let dopředu pro projektové inženýry, hydrology a strojaře specializované na vodní turbíny. Provozní tým Dlouhých Strání čítá několik desítek lidí - operátory dispečinku, údržbáře hydraulických systémů a elektroinženýry pro vysokonapěťovou rozvodnu. Kdo v Loučné nad Desnou jednou nastoupí, zůstává tam obvykle do důchodu.

Hlavní role v bateriovém sektoru

Výrobní technici a operátoři linek

Operátoři drží chod automobilové bateriové výroby. Obsluhují potahovací, sušicí, kalandrovací a montážní linky, v Mladé Boleslavi a Nošovicích pak také robotické cely pro sestavování bateriových packů. Vstupní požadavek je středoškolské technické vzdělání a manuální zručnost; větší část doškolení probíhá u zaměstnavatele. Práce je směnová - typicky kontinentální vzorec (dva dny, dvě noci, čtyři volno) nebo dvanáctihodinové rotace. Suché prostory s vlhkostí pod jedno procento jsou v dlouhých směnách fyzicky náročné. Ve Škodě nastoupilo do nové bateriové haly 600 přeškolených a nově najatých lidí, z nichž značná část přechází z předchozí montáže motorů a převodovek; pro automobilového operátora se zkušeností s automatizovanou linkou je přechod čistě otázkou doškolení.

Procesní inženýři a inženýři kvality

Procesní inženýr drží linku ve výtěžnosti. Statistická kontrola procesu, analýza defektů, nastavování tolerancí, vyšetřování příčin výpadku - tolerance v bateriové výrobě jsou desítkové mikrony a vlhkost pod 1 %. Špatně zarovnaná elektroda nebo nečistota v separátoru může způsobit selhání článku nebo v krajním případě požár. Role vyžaduje bakalářské nebo magisterské vzdělání v chemickém, materiálovém nebo strojním inženýrství a roky zkušenosti s automobilovou výrobou. Ve Škodě a Hyundai jde o role pro inženýry s desetiletou kariérou v automotive, ne pro absolventy.

Inženýři článků a elektrochemici

Vývojová práce, kterou v Česku téměř nikdo nedělá. Vývoj chemie článků - formulace katody, anody, elektrolytu - probíhá ve firemních laboratořích výrobců článků (CATL, LG Energy Solution, Samsung SDI, Panasonic), ne u integrátorů jako Škoda. Pro českého absolventa elektrochemie z VŠCHT Praha nebo VUT Brno to znamená odchod do Erfurtu, Debrecínu nebo Vratislavi. Vstupním zaměstnavatelem může být i Fraunhofer ISC nebo německý ZSW.

Projektoví inženýři a technici uvádění do provozu pro BESS

Tady leží druhý segment české bateriové práce. Projektový inženýr BESS dimenzuje baterie a střídače podle požadavků sítě, modeluje degradaci, řídí elektrický návrh a koordinuje s distributorem připojení do sítě. Technik uvádění do provozu oživuje hotové úložiště - testuje ochranná relé, ověřuje synchronizaci střídačů, provádí výkonnostní zkoušky. Uvádění do provozu kombinuje silnoproudou elektrotechniku s prací v terénu a dovolí absolventovi ČVUT nebo VŠB-TUO nastoupit s elektrotechnickou způsobilostí a krátkým doškolením. Decci, AlphaESS, Sokolovská uhelná a integrátoři jako Siemens Energy nabírají právě teď.

Dispečeři a obchodníci s flexibilitou

Po uvedení do provozu rozhoduje o ekonomice úložiště dispečerský software a lidé, kteří ho ovládají. Obchodník s flexibilitou nakupuje elektřinu při nízkých cenách, prodává při špičkách, nabízí výkon na trhu s podpůrnými službami a denně vyhodnocuje, kdy se vyplatí baterii cyklovat. Role je hybridní - polovina inženýrství, polovina obchodu. Pro vývojáře v Pythonu se znalostí energetických systémů jde o jeden z nejlépe placených vstupů do oboru. Nano Energies, Delta Green, Sympower a další agregátoři tyto profily aktivně hledají.

Platy v Česku a Německu

Český bateriový trh zatím nemá samostatný platový přehled. Výrobní pozice se schovávají pod automobilovou montáž, BESS pozice pod elektroenergetiku a R&D pod chemii. Reálné srovnání proto jde přes německý trh, který je primární destinací pro odchod za vyšším platem.

Roční hrubé platy. Česká rozpětí vycházejí z příbuzných profesí podle platy.cz, průzkumu Antalu pro 2025 a inzerátů u Škoda Auto, Hyundai a integrátorů BESS. Specifická data pro bateriový sektor v ČR systematicky neexistují - kategorie se v platových přehledech zatím neoddělila. Německá data z SalaryExpert a Glassdoor 2025. Příplatky za směnnost u výrobních operátorů (typicky 15-30 %) nejsou v základním rozpětí započteny. Dispečerské a obchodní role mívají variabilní složku 20-40 %. Orientační kurz: 1 EUR ≈ 25 Kč.

Druhým reálným srovnáním je dojíždění. Specialista na výkonovou elektroniku z Plzeňska, který bere zakázky u Siemens Energy v Erlangenu nebo u Hitachi Energy v Bavorsku, si připisuje 30-50 % nad svůj český strop. Z Plzně je do Bavorska blíž než do Ostravy a německý trh drží poptávku stabilnější po delší dobu.

Pracovní podmínky

V gigatovárně se pracuje jako v každé továrně. Výroba bateriových článků i bateriových systémů běží 24/7. Čisté a suché prostory jsou klimatizované, ale omezují pohyb i komfort: úplný ochranný oděv, žádné šperky, žádné osobní předměty, vstup přes přechodové komory. Práce na linkách je repetitivní, ale technicky náročná a procesně disciplinovaná. Pro člověka přicházejícího z automobilové montáže Škoda Auto Mladá Boleslav nebo TPCA Kolín je prostředí povědomé, pro absolventa střední průmyslové školy s první prací jde o velký skok v nárocích na soustředění.

Z BESS se po dostavbě stane bezobslužný areál. Během výstavby je BESS standardní elektrotechnická stavba - venkovní práce, jeřáby, betonáž základů, kabeláž středního napětí. Po uvedení do provozu většina úložišť běží bez obsluhy a sleduje se vzdáleně z dispečerského centra. Servisní výjezdy probíhají několikrát ročně. Inženýrské a obchodní role lze často vykonávat z kanceláře nebo i v režimu home office - jedna z mála skutečně hybridních příležitostí v české energetice.

Přečerpávací elektrárny jsou odlehlá infrastruktura. Stavba trvá roky a probíhá v horských údolích, podzemních kavernách nebo na odlehlých místech. Dlouhé Stráně leží na hřebeni Jeseníků: krásné místo, v zimě náročný dojezd a provozní tým, který se v podstatě nemění.

Bezpečnostní výcvik se mezi segmenty nepřenáší. Lithium-iontové články nesou riziko požáru a tepelného úniku, který se nedá uhasit běžnými prostředky. Výrobní prostředí pracuje s toxickými fluorovými sloučeninami v elektrolytu a s vysokými stejnosměrnými napětími. BESS pracuje se stovkami voltů DC a požárně bezpečnostní systém je oddělený od běžné požární ochrany budov. V přečerpávacích elektrárnách převažují klasická rizika těžké stavby plus práce v omezeném prostoru tunelů.

Každý segment drží zaměstnance jinak dlouho. Výroba bateriových článků se v Evropě v letech 2024-2026 ukázala jako mimořádně volatilní (kolaps Northvoltu, propouštění Samsung SDI v Maďarsku, opuštění dvou ze tří gigatováren ACC). Tempo nabírání se v ní obrací během měsíců. Vývoj a provoz BESS bývají stabilnější díky dlouhodobým výnosovým smlouvám. Přečerpávací elektrárny nabízejí nejvyšší stabilitu vůbec: zařízení běží padesát i více let.

Krach Northvoltu a konsolidace výroby článků

Skandinávská bateriová ambice se mezi lety 2024 a 2026 z větší části vypařila. Northvolt - vlajková loď evropského pokusu o vlastní článkovou výrobu - vyhlásil v březnu 2025 ve Švédsku úpadek s dluhem přes 8 miliard dolarů a propadl z pěti tisíc zaměstnanců na zhruba 1 700. FREYR Battery v Norsku zastavila výrobu a přesunula se za americkými dotacemi z Inflation Reduction Act. Topsoe v dánském Herningu hibernovala v květnu 2026 továrnu na SOEC elektrolyzéry a propustila globálně 440 lidí. ACC, společný podnik Stellantisu, Mercedesu a TotalEnergies, v únoru 2026 zrušil dvě ze tří plánovaných gigatováren.

Poptávka po inženýrech a procesních specialistech z těchto firem se přelila do tradičnějších výrobců, kteří přežili - CATL v Erfurtu a Debrecíně, PowerCo v Salzgitteru, Verkor v Dunkerque, AESC v Sunderlandu. Konkurence o pozice v Německu a Maďarsku tím zesílila. Kdo se dnes chystá vstoupit do bateriové výroby, měl by stabilitu zaměstnavatele brát stejně vážně jako růstové projekce sektoru. CATL a PowerCo jsou v Evropě výrazně bezpečnější sázka než nově založený startup, byť s atraktivním PR.

Přechod z jiných oborů

Z automobilové výroby

Pro Česko je to zdaleka nejvyšlapanější cesta. Gigatovárny a bateriové haly používají procesy, které se výrazně překrývají s automobilovou a elektrotechnickou výrobou - potahování, sušení, lisování, robotická montáž, statistická kontrola procesu. Operátoři, kvalitáři, údržbáři robotů a procesní technici ze Škody, Hyundai, TPCA a dodavatelských závodů (Brose, Faurecia, ZF) přejdou s minimem doškolení. Hala v Mladé Boleslavi to ukázala v praxi: 600 lidí přeškolených během několika měsíců.

Z chemického a procesního průmyslu

Procesní inženýři, specialisté na bezpečnost a projektoví manažeři ze Spolany, Spolchemie, Lovochemie nebo z ORLEN Unipetrol přinášejí přímo uplatnitelné zkušenosti s nebezpečnými materiály, kontinuálními procesy a velkými kapitálovými projekty. Hydrometalurgické dovednosti, které vznikají kolem projektů Cínovec a recyklace baterií, čerpají právě z této skupiny. Nařízení EU o bateriích zároveň otevírá nové role v řízení životního cyklu - audit dodavatelského řetězce, výpočet uhlíkové stopy a sledování recyklovaného obsahu.

Z elektrotechniky a energetiky

Síťoví inženýři, projektanti rozvoden a specialisté na ochrany z ČEZ Distribuce, EG.D nebo PREdistribuce přejdou do BESS bezešvě. Vysokonapěťové systémy, ochranná relé, IEC 61850 i komunikační protokoly SCADA jsou stejné. Specialisté na integraci do sítě jsou pro Decci, AlphaESS, Sokolovskou uhelnou a integrátory Siemens Energy a Hitachi Energy první volbou.

Z IT a softwarového vývoje

Dispečerské a obchodní role v BESS nabírají z IT prostředí - Python, optimalizační knihovny, datová analytika, cloudové platformy. Jak funguje energetika, se dozvědí za chodu. Pro vývojáře, který se chce dostat k energetice bez magisterského titulu v elektroenergetice, jsou tohle nejotevřenější dveře.

Vzdělání a kvalifikace

VUT v Brně je zakládajícím členem Českého bateriového klastru (založen 2022 v Brně) a vede výzkum lithium-iontových, sodíkovo-iontových i lithium-sirných baterií. Doc. Tomáš Kazda na Ústavu elektrotechnologie FEKT vede skupinu, která pořádá každoroční konferenci ABAF. ČVUT v Praze provozuje skupinu Battery & Energy Storage Systems v rámci FEL a pravidelný CTU Battery Day propojující akademiky s průmyslem. VŠCHT Praha dodává elektrochemický a materiálový základ. VŠB-TUO Ostrava je nejblíž síti českých BESS investic v Moravskoslezském kraji a má silnou katedru elektroenergetiky. Český bateriový klastr dnes sdružuje univerzity, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a průmyslové partnery a pokrývá celý hodnotový řetězec od těžby přes výrobu po recyklaci.

Mezi mezinárodní cesty patří European Battery Alliance Academy v rámci EIT InnoEnergy (přibližně 100 000 vyškolených; původní cíl byl 800 000 lidí do roku 2025) a krátké kurzy Fraunhoferových institutů v Německu. Pro role v BESS je relevantní elektrotechnická způsobilost podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., certifikace IEC 61850 a vendorské certifikace Siemens, ABB/Hitachi Energy a Schneider Electric.

Práce v zahraničí: Německo, Maďarsko a Francie

Německo hostí několik gigatováren. CATL v Erfurtu zaměstnává přibližně 1 700 lidí. PowerCo (Volkswagen) spustil v prosinci 2025 výrobu prvních článků v Salzgitteru se zhruba 2 000 zaměstnanci. Pro českého pracovníka je to nejpřirozenější zahraniční trh - jazyková bariéra je překonatelná a dojíždění z pohraničí reálné.

Maďarsko se překvapivě stalo jedním z hlavních evropských bateriových center. Samsung SDI a SK On zaměstnávaly společně přes 8 000 lidí do konce roku 2024, ale od té doby propustily přibližně 2 300 zaměstnanců kvůli zpomalení EV. CATL staví v Debrecínu největší bateriovou továrnu v Evropě o kapacitě 100 GWh s potenciálem až 9 000 zaměstnanců; sériová výroba článků ale zatím nezačala.

Francie sází na vlastní výrobu. Verkor otevřel v prosinci 2025 v Dunkerque první gigatovárnu o kapacitě 16 GWh, která vytvořila 1 200 přímých a 3 000 nepřímých pracovních míst. ACC provozuje závod v Douvrin, zrušení dvou dalších projektů v únoru 2026 ale ukazuje meze průmyslové politiky.

Velká Británie staví BESS ve velkém. AESC provozuje gigatovárnu v Sunderlandu, kde produkční operátoři začínají na 25 817 GBP s nárůstem na 28 267 GBP po roce plus 12-30 % příplatky za směnnost. Zenobe provozuje ve skotském Blackhillocku 200MW BESS, který byl při spuštění největší v Evropě.

Rakousko nabírá jinde než v článkové výrobě. AVL List ve Štýrském Hradci provozuje rozsáhlé testovací laboratoře baterií pro automobilové výrobce a ANDRITZ z Grazu je dominantním evropským dodavatelem hydraulických zařízení pro přečerpávací vodní elektrárny.

Technologie a trendy

Lithium-iontové baterie dominují. Přes 90 % globálně instalovaného bateriového úložiště běží na lithium-iontové chemii - pro síťové aplikace převažuje LFP (lithium-železo-fosfát), pro elektromobily NMC (nikl-mangan-kobalt). Cell-to-pack přístup, který Škoda v Mladé Boleslavi rozjela, je dnes nejrychleji rostoucí konstrukcí bateriových systémů.

Průtočné baterie - vanadové redoxní, zinko-bromové a železo-chromové chemie - získávají pozice v segmentu dlouhodobého ukládání energie (4-12 hodin). Vyžadují chemicko-inženýrské znalosti odlišné od lithia. Pracovní síla je stále malá, ale roste.

Sodíkovo-iontové baterie vstupují do komerční výroby v čele s CATL a BYD. Nižší cena a nezávislost na lithiu je činí atraktivními pro síťové úložiště. Výrobní procesy se významně překrývají s lithiem - stávající baterioví technici přejdou s relativně malým doškolením. Pro Česko jde o nadějný směr právě proto, že VUT Brno už několik let dělá výzkum sodíkovo-iontových článků.

Hybridní zdroje. Decci Vraňany ukazuje směr, kterým se segment posune: 30 MW BESS sdílí připojení s fotovoltaikou, baterie pokrývá podpůrné služby a zaskočí jako záloha, když obnovitelný zdroj vypadne. Hybridní elektrárny (vítr nebo solár plus baterie) přibývají rychle a vytvářejí poptávku po projektových inženýrech, kteří rozumí oběma stranám.

Baterie s pevným elektrolytem zůstávají v R&D fázi. Toyota, QuantumScape a Samsung SDI mají pilotní linky, ale komerční nasazení na úrovni gigatovárny zatím nikdo nepostavil. Pro českého chemika nebo elektrochemika to znamená odchod do firemních laboratoří v Japonsku, USA nebo Německu.

Výkonová elektronika - střídače, měniče a řídicí systémy propojující baterie se sítí - je trvalým úzkým hrdlem. Projekt BESS i gigatovárna potřebují inženýry výkonové elektroniky, kterých je na evropském trhu chronicky nedostatek. Specializace patří k nejlépe placeným a nejobtížněji obsaditelným v celém sektoru.

Software a optimalizace stále víc rozhodují o ekonomice úložiště. Výnos BESS závisí na algoritmickém obchodování - inženýři, kteří staví a udržují dispečerské algoritmy, potřebují rozumět energetice, datové vědě i obchodu.

Klíčoví zaměstnavatelé

Česká montáž bateriových systémů

• Škoda Auto - Mladá Boleslav, cell-to-pack hala, 600 zaměstnanců přímo v bateriové sekci, kapacita 335 000 systémů ročně
• Hyundai Motor Manufacturing Czech - Nošovice, bateriová hala, 600+ zaměstnanců, kapacita 450 000 systémů ročně od června 2026
• Toyota Motor Manufacturing Czech Republic - Kolín, investice 680 mil. EUR, 245 nových míst, výroba BEV a baterií v přípravě
• GAZ Energy / Bochemie - Bohumín, integrační linka pro BESS s kapacitou 2 GWh ročně od 2026

Český BESS a přečerpávací úložiště

• Decci - Vraňany u Mělníka, 30 MW hybridní BESS (v provozu od 2024) a BESS Vraňany 20 MW / 40 MWh (ve výstavbě)
• AlphaESS - dodavatel pro Chvaletice (230 MWh) a Kladno (90 MWh)
• Skupina SUAS (Sokolovská uhelná) - BESS Lipnice, 57 MW / 120 MWh, v provozu od srpna 2026
• Delta Green - Praha, virtuální elektrárna a flexibilita domácností
• ČEZ - provozovatel Dlouhých Strání (650 MW) a partner projektu Cínovec
• Geomet - těžba lithia, ČEZ 51 % / European Metals 49 %, DFS dokončena 12/2025

Evropští výrobci článků

• CATL - Čína, závody v Erfurtu (1 700 zaměstnanců) a Debrecínu (až 9 000)
• PowerCo - Německo (dcera VW), gigatovárna Salzgitter, zhruba 2 000 zaměstnanců
• Verkor - Francie, 16 GWh gigatovárna v Dunkerque, 1 200 přímých míst
• ACC - Francie, závod v Douvrin (zrušil další dvě továrny v 02/2026)
• Samsung SDI - Jižní Korea, hlavní evropský závod v Gödu, Maďarsko
• SK On - Jižní Korea, tři závody v Maďarsku, 47,5 GWh evropské kapacity
• AESC - Japonsko/Čína (Envision Group), gigatovárna v Sunderlandu

Integrátoři a technologičtí dodavatelé BESS

• Fluence - USA (Siemens/AES), jeden ze tří největších integrátorů, zhruba 1 670 zaměstnanců
• Tesla Energy - USA, 46,7 GWh energetického úložiště nasazeno v 2025, objednávková kniha energetiky přes 10 mld. USD
• BYD Energy Storage - Čína, 135+ GWh dodáno do 110+ zemí
• Wärtsilä Energy Storage - Finsko, dodavatel 200MW BESS v Blackhillocku
• Sungrow - Čína, 19 000 zaměstnanců
• Siemens Energy - Německo, dodavatel pro Decci Vraňany

Přečerpávací vodní elektrárny

• Voith Hydro - Německo, 3 700 zaměstnanců
• ANDRITZ Hydro - Rakousko (Graz), součást skupiny ANDRITZ s 30 500 zaměstnanci

Výhled do roku 2030

Evropská komise počítá do roku 2030 s potřebou kolem 200 GW kapacity úložiště - dvojnásobek toho, co Evropa překonala na začátku roku 2026 (100 GW). V roce 2025 bylo prostřednictvím evropských aukcí přiděleno 80 GWh nových projektů, které musí v následujících dvou až třech letech přejít do stavby a provozu. Tlak na pracovní trh je dvojí: budovat dvojnásobek toho, co Evropa vystavěla za dvě dekády, a dělat to v letech, kdy se článková výroba dál konsoliduje kolem firem, jež přežily otřesy 2024-2026.

Pro Česko se situace skládá podobně, ale s odlišnou geometrií. Domácí pracovní trh roste především v montáži bateriových systémů (Škoda, Hyundai, Toyota), v projektovém inženýrství BESS a v provozu několika přečerpávacích elektráren. Vývojářské pozice v chemii článků zůstávají v Německu, Maďarsku a Polsku - kdo chce dělat formulaci elektrod nebo navrhovat nové chemie, odjíždí. Naopak hydrometalurgie a procesní inženýrství kolem Cínovce by mohly v druhé polovině dekády vytvořit kategorii pracovních míst, která v Česku dosud neexistovala. Sektor přitom přechází napříč obory: baterioví inženýři přecházejí mezi úložištěm a nabíjecí infrastrukturou, specialisté na integraci do sítě pracují napříč úložištěm, chytrými sítěmi a vodíkovou ekonomikou, výkonová elektronika je v každém z těchto segmentů totožná a inženýři palivových článků i tepelného úložiště sdílejí elektrochemické a procesní základy s bateriovým výzkumem. Hranice mezi obory se stírají rychleji, než stíhá český vzdělávací systém držet krok.

Reálné okno pro vstup do oboru je úzce vázané na tempo, kterým se uvolňují velké projekty. Cínovec čeká na výsledek posuzování EIA podané na konci roku 2025. Druhý stupeň aukcí na BESS proběhne v polovině 2026. Toyota v Kolíně teprve rozjíždí nábor. Pro každého, kdo má elektrotechnické nebo strojírenské vzdělání a dnes pracuje v automotive, v procesním průmyslu nebo v energetice, jde o jeden z mála sektorů, kde poptávka v Česku poroste rychleji než nabídka.