Pracovní pozice v elektrifikaci a energetické účinnosti

Elektrifikace a energetická účinnost znamenají převést vytápění, dopravu a průmyslové procesy na elektřinu a přestat plýtvat energií v budovách a továrnách. Obnovitelná energetika to není, rozhoduje ale o tom, kolik emisí elektřina z větru a slunce skutečně ušetří. Elektromobil je podle IEA dvakrát až čtyřikrát účinnější než auto se spalovacím motorem. Tepelné čerpadlo dodá víc tepla, než spotřebuje elektřiny, kdežto plynový kotel přemění palivo na teplo vždy se ztrátou. Jen v energetické účinnosti pracovalo v roce 2024 celosvětově 14,3 milionu lidí, většinou v budovách. V Česku stojí obor hlavně na rodinných domech: tuzemská výroba tepelných čerpadel je podle asociace AVTČ šestá největší na světě a zaměstnává přes 5 000 lidí a další tisíce míst na ni navazují v instalačních firmách. Firmy proto shánějí hlavně topenáře, elektrikáře a energetické specialisty, inženýrů potřebují mnohem méně.

Proč elektrifikace a úspory snižují emise

Větrné a solární elektrárny nahrazují uhlí a plyn při výrobě elektřiny. Většina energie se ale spaluje jinde: v motorech aut, v plynových kotlích a v průmyslových pecích. Dokud tyto stroje nepřejdou na elektřinu, nemá nová zelená elektřina co vytlačit. Elektřina dnes pokrývá zhruba 23 % světové konečné spotřeby energie a IEA v jednom ze svých scénářů počítá s růstem k 35 % do roku 2035. Má to ovšem háček: poptávka po elektřině roste od roku 2019 dvakrát až třikrát rychleji než spotřeba energie celkově a v některých regionech ji pokrývají neefektivní fosilní elektrárny. Tepelné čerpadlo nebo elektromobil tedy šetří tím víc, čím čistší je síť za nimi. Česko má podle národního energeticko-klimatického plánu skončit s uhlím v roce 2033, takže čerpadlo instalované letos bude za pár let topit čistší elektřinou.

Druhou polovinou úlohy jsou úspory. Kilowatthodinu, kterou budova přestane potřebovat, nemusí žádná elektrárna vyrobit a žádná síť přenést. Svět ale postupuje pomalu: energetická náročnost ekonomiky se podle IEA zlepšila v roce 2025 o 1,8 % po zhruba 1 % v roce 2024, zatímco vlády se na COP28 zavázaly ke 4 % ročně. Proto velkou část práce v oboru vytvářejí zákony a směrnice. Přepracovaná směrnice EU o energetické účinnosti požaduje do roku 2030 snížit konečnou spotřebu energie o 11,7 % oproti dřívějším projekcím a směrnice o budovách ukládá každému členskému státu povinné renovace.

Kolik lidí v oboru pracuje

Ze 14,3 milionu lidí, které IEA ve World Energy Employment 2025 počítá v energetické účinnosti, připadá 10,6 milionu na budovy: téměř 6 milionů na úsporné spotřebiče a osvětlení, zhruba 3,9 milionu na tepelná čerpadla a další účinné vytápění a chlazení a asi 850 000 na renovace. Dalších 3,6 milionu pracuje na úsporách v průmyslu. Evropa z toho zaměstnává kolem 3,3 milionu lidí.

Nabíjení elektromobilů je proti tomu malý a mladý obor. Podle ChargeUp Europe zaměstnává evropský nabíjecí průmysl přímo téměř 60 000 lidí. Pro uchazeče jsou podstatnější poměry než součty: jde především o řemeslný trh, kde certifikovaní montéři výrazně převažují nad inženýry. Česká statistika samostatný počet lidí v oboru nevede. Nejbližší oporou jsou zmíněná čísla AVTČ a pracovní nabídky z elektrifikace a energetické účinnosti, z nichž je vidět, kdo právě nabírá.

Tepelná čerpadla v Česku

Tepelná čerpadla zažila v Česku prudký boom i pád. Po energetické krizi se jich v roce 2022 prodalo přes 60 000, v roce 2025 už jen 23 338, tedy prakticky stejně jako o rok dříve. Čerpadla vzduch-voda tvořila 92 % instalací, typů země-voda se prodalo 1 770. V Česku dnes běží celkem 330 000 tepelných čerpadel o výkonu 4,1 GW. Letos se trh zvedá: v prvním pololetí 2026 prodali členové AVTČ 11 813 konvenčních tepelných čerpadel proti 9 904 o rok dříve, zhruba o 19 % víc.

České továrny vyrábějí hlavně na export: členové AVTČ vyvezli jen ve druhém čtvrtletí 2026 téměř 40 000 zařízení, většinou jednotek vzduch-vzduch. Domácí poptávka přitom visí na dotacích. Když v listopadu 2025 došly peníze v Nové zelené úsporám, doplatily na to podle asociace nejvíc malé instalační firmy a živnostníci. Montérů přitom chybí i ve slabých letech: už v době propadu předseda AVTČ Radek Červín upozorňoval, že pomalé instalace jsou „nezbytně ovlivněny situací na trhu práce“. V celé EU pracovalo v roce 2024 na instalacích tepelných čerpadel asi 165 000 kvalifikovaných lidí. Na 60 milionů čerpadel do roku 2030 by jich podle IEA bylo potřeba 500 000.

Profese kolem tepelných čerpadel

Montéři tepelných čerpadel a topenáři osazují venkovní jednotky, vedou okruhy chladiva nebo vody, dimenzují zásobníky a otopná tělesa a zapojují regulaci. Řemeslo spojuje instalatérství a montáž potrubí s elektroinstalací a kdo pracuje s chladivem, potřebuje navíc certifikát pro nakládání s fluorovanými plyny. Projektanti počítají tepelné ztráty místnost po místnosti, volí teplotu otopné vody a navrhují otopná tělesa. Právě tady se rozhoduje, jestli systém poběží dvacet let úsporně: podle odhadu Regulatory Assistance Project, který IEA cituje, může špatně instalované čerpadlo dosahovat jen poloviny očekávané účinnosti. Servisní technici systémy uvádějí do provozu a jezdí na záruční opravy pro výrobce a velké instalační firmy.

Ve výrobě pracují vývojáři, konstruktéři chladicích okruhů a specialisté na regulaci, k nim dělníci a zkušební technici. Nové evropské nařízení o F-plynech vyřazuje fluorované uhlovodíky do roku 2050, takže přechod na nová chladiva patří dnes k hlavním vývojovým úlohám každého evropského výrobce. Velké systémy pro bytové domy a dálkové vytápění přivádějí do oboru projektanty technických zařízení budov a čerpadla země-voda propojují obor s vrtaři mělké geotermální energie.

Zateplování a energetické renovace budov

Český fond budov tvoří podle návrhu Strategie renovací budov z května 2026 4,2 milionu budov s podlahovou plochou přes 700 milionů m², z níž až 70 % připadá na bydlení. V celé EU spotřebují budovy kolem 40 % energie a zhruba polovinu plynu. Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov z toho dělá povinnost: průměrná spotřeba primární energie v obytných budovách musí do roku 2030 klesnout o 16 % a do roku 2035 o 20 až 22 %, z nebytových budov se do roku 2030 musí renovovat nejhorších 16 %. Do českého práva ji měl stát převést do konce května 2026. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale novelu poslalo do připomínkového řízení až se zpožděním.

Peníze na renovace rodinných a bytových domů dosud tekly hlavně z Nové zelené úsporám. Od roku 2021 schválil Státní fond životního prostředí přes 400 000 žádostí a vyčlenil na ně přes 100 miliard korun. Program financuje hlavně Modernizační fond, jehož program pro domácnosti dostal do poloviny roku 2025 přiděleno 65,4 miliardy korun. V listopadu 2025 ale došly peníze a příjem žádostí se zastavil. Od 25. června 2026 běží program v nové podobě: místo dotací bezúročný úvěr až 2 miliony korun na komplexní renovaci rodinného domu, jehož úroky a poplatky platí stát. Přímou dotaci až 400 000 korun dostanou jen zranitelné domácnosti v programu NZÚ Light. Do poloviny září si o úvěr požádalo přes 2 000 zájemců, kteří si chtějí půjčit přes 5 miliard korun.

Úvěry mění i to, co musí řemeslníci a projektanti doložit. U dílčích renovací bude podkladem pro úvěr renovační pas, který zpracovává energetický specialista. Ten vystavuje i průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), na který se váží dotace i minimální standardy. Za specialistou přicházejí na stavbu stavbyvedoucí a montéři zateplení, oken a vzduchotechniky. V bytových družstvech a správcovských firmách pak pracují technici, kteří plánují energetické renovace celých portfolií domů. Práce kolem energetické náročnosti budov se tak řídí podle dotačních výzev víc než kterákoli jiná část oboru.

Energetické audity, energetický management a EPC

Energetický audit, PENB nebo posudek smí v Česku zpracovat jen energetický specialista s oprávněním ministerstva průmyslu a obchodu, zapsaný v jeho veřejném seznamu. Odbornou zkoušku pořádá Státní energetická inspekce. Podle vyhlášky č. 280/2023 Sb. má písemný test pro energetické audity 80 otázek a projít jím znamená odpovědět správně na 75 %; specialista pak musí každé tři roky nasbírat 18 kreditů v dalším vzdělávání. PENB je povinný u novostaveb, větších rekonstrukcí a při prodeji nebo pronájmu budovy a platí deset let.

Poptávku po energetických auditech zvyšuje nová evropská směrnice. Česko ji převzalo zákonem č. 87/2025 Sb., který platí od začátku roku 2026: povinnost auditu se nově neřídí velikostí firmy, ale tím, kolik energie spotřebuje, takže se týká i řady středních podniků. Největší spotřebitelé musí zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle ISO 50001. Podrobnosti upravuje nová vyhláška č. 183/2026 Sb., účinná od 1. listopadu 2026.

Firmám, nemocnicím, školám a městům se úspory prodávají i jako služba. U energetické služby se zaručenou úsporou (EPC) provede firma typu ESCO audit, opatření zafinancuje a nainstaluje, třeba nové osvětlení, regulaci, rekuperaci tepla nebo fotovoltaiku. Zákazník jí pak splácí z dosažených úspor, které firma obvykle garantuje na deset a více let. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vzniklo v Česku v letech 1994 až 2025 315 takových projektů s investicemi 12,1 miliardy korun a garantovanými úsporami 6,9 miliardy. Trhu dominuje ENESA ze skupiny ČEZ ESCO, jejíž projekty tvoří přes polovinu všech úspor z českých EPC. Projekt skupiny ČEZ ESCO pro Dopravní podnik hlavního města Prahy získal ocenění APES za nejlepší EPC roku 2025.

Práce v ESCO firmách a u velkých spotřebitelů má několik podob. Auditoři obcházejí provozy, zapisují spotřebu a modelují úspory. Energetičtí manažeři vedou systém ISO 50001 v továrnách, nemocnicích a realitních portfoliích. Specialisté na měření a ověřování prokazují úspory, ze kterých se smlouva EPC platí, a technici měření a regulace programují řídicí systémy budov, které většinu úspor přinášejí. Obchodníci ESCO dělají rozvoj obchodu s technickým základem: obejdou nemocniční areál nebo kampus, nacení opatření a sestaví smlouvu. Na menších zakázkách se uplatní i energetické poradenství pro obce a podniky.

Elektrifikace průmyslu

Průmysl se elektrifikuje nejhůř, a přesto zaměstnává mimo budovy nejvíc lidí v oboru. Práce na úsporách v průmyslu, oněch 3,6 milionu míst z počtu IEA, v roce 2024 přestala růst, hlavně kvůli zpomalení v Číně. V EU jí dokonce znatelně ubylo a firmy jako hlavní překážku investic uváděly nedostatek kvalifikovaných lidí.

V Česku jsou největší projekty v hutích a teplárnách. Třinecké železárny chtějí postavit elektrickou obloukovou pec za zhruba miliardu eur, dokončení se ale posunulo nejdříve na rok 2030. Ostravská Nová Huť připravuje obloukovou pec za přibližně 17 miliard korun s kapacitou až 1,5 milionu tun oceli ročně. Projekty zelené oceli se přitom v Evropě často opírají o železo redukované vodíkem. Teplárny míří k elektřině rychleji: Plzeňská teplárenská postavila elektrokotel o výkonu 30 MW za 120 milionů korun, který ohřívá vodu v hodinách levné nebo záporné ceny elektřiny a zároveň prodává ČEPS služby výkonové rovnováhy.

Práce tu spojuje procesní a tepelnou techniku s elektroprojektováním: průmyslová tepelná čerpadla, která vracejí odpadní teplo do potravinářských, papírenských a chemických provozů, elektrokotle, indukční a obloukové pece a nové přípojky vysokého napětí pro závody, které odcházejí od plynu. Nabírají dodavatelé technologií, inženýrské kanceláře i energetická oddělení samotných podniků.

Nabíjecí infrastruktura pro elektromobily

Veřejná nabíjecí síť v Česku vzrostla během roku 2025 o 19 % na 7 574 bodů. Nejrychleji přibývaly stejnosměrné body (DC, o 33 % na 2 510) a téměř tisíc z nich nabíjí výkonem 150 kW a víc. Tempo udávají auta i Brusel. V roce 2025 se v Česku registrovalo 13 806 nových osobních elektromobilů, 5,5 % trhu, a od ledna do srpna 2026 už 11 665, o 32 % víc než loni, se 7% podílem. Evropské nařízení AFIR navíc od konce roku 2025 požaduje na hlavní síti TEN-T nabíjecí lokalitu s výkonem nejméně 400 kW každých 60 km a v každé zemi nejméně 1,3 kW veřejného výkonu na každý registrovaný elektromobil.

Největší síť staví ČEZ. V únoru 2026 spustil tisící stojan, celkový výkon jeho sítě přesáhl 100 MW a do konce roku chce provozovat přes 1 250 stojanů se 130 MW. Jako první v Česku postavil také rychlonabíjecí stanici s bateriovým úložištěm, která dodá až 180 kW i tam, kde distribuční síť nestačí. Pražská energetika s OMV postaví do roku 2030 113 ultrarychlých stanic o výkonu 300 až 400 kW na 48 lokalitách. ORLEN chce do roku 2030 provozovat kolem 600 rychlonabíjecích bodů a do roku 2035 až 1 700, E.ON jich podle téhož přehledu provozuje přes 850. Praha jde vlastní cestou: městské firmy THMP a TSK rozmístí do poloviny roku 2028 až 1 500 pomalejších stanic do 22 kW za zhruba 493 milionů korun.

Profese v nabíjecí infrastruktuře

Než stanice vznikne, musí někdo najít lokalitu a zajistit připojení k síti. Kapacita distribuční sítě je dnes nejčastější důvod, proč operátor nemůže postavit stanici tam, kde by chtěl, a vyjednávání výkonu s ČEZ Distribucí, EG.D nebo PREdistribucí je samostatná inženýrská práce. Technici montáže a údržby nabíjecích stanic stanici zaměří, osadí, zapojí a uvedou do provozu včetně testů proudové ochrany a spojení s řídicím systémem. Od roku 2026 navíc musí mít každá veřejná nabíječka měřidlo certifikované Českým metrologickým institutem, jinak provozovatel nesmí legálně účtovat.

Když stanice běží, jezdí k ní technici servisu v terénu: řeší vadné stykače, poškozené kabely i ztracené datové spojení. Síť se řídí z dispečinku, kde lidé z provozu nabíjecích sítí hlídají dostupnost stanic, diagnostikují závady na dálku a nahrávají nový firmware. Každá veřejná nabíječka komunikuje s řídicím systémem přes protokol OCPP, jehož verze 2.1 z ledna 2025 přidala obousměrné nabíjení. Pro vývojáře softwaru jde o standard, na kterém stojí účtování, roaming i řízení zátěže. U výrobců pak inženýři výkonové elektroniky navrhují měniče DC nabíječek; čím víc se stanice blíží 1 MW a obousměrnému provozu, tím hůř se tato místa obsazují.

Řízené nabíjení, V2G a elektrifikace flotil

Řízené nabíjení přesouvá nabíjení aut do hodin, kdy je elektřiny dost a je levná, a technologie vehicle-to-grid (V2G) umožňuje baterii auta vracet elektřinu do sítě. Středoevropský projekt V4Grid s partnery z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska zkouší 18 obousměrných nabíječek na 15 pilotních místech. Patří zároveň k nabíjení i k sítím a energetice a hledá stejné lidi jako agregátoři řízení spotřeby: vývojáře optimalizačních algoritmů, datové analytiky a obchodníky s elektřinou.

Elektrifikaci vozových parků řídí manažeři, kteří plánují přechod autobusů, dodávek a nákladních aut z nafty na elektřinu, dimenzují přípojky depa a modelují spotřebu. V roce 2025 byl v EU téměř každý čtvrtý nový autobus elektrický (23,8 % registrací), u nákladních aut nad 3,5 tuny to bylo 4,2 %. Depa spojují všechny tři části oboru: nabíjecí techniku, připojení k síti a energetický management, který rozděluje omezený výkon mezi desítky vozidel podle času odjezdu a stavu baterie.

Platy v Česku a Německu

Platová data pro tepelná čerpadla, audity nebo nabíjení česká statistika samostatně nevede. Nejbližší oporou je Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), který sleduje řemesla a technické profese, na nichž obor stojí.

Hrubé měsíční mzdy v Kč za rok 2025, soukromý sektor (mzdová sféra), podle ISPV ministerstva práce a sociálních věcí. Dolní decil vydělává 10 % nejhůře placených, horní decil 10 % nejlépe placených. Pro energetické specialisty a energetické manažery samostatnou kategorii ISPV nemá; specialisté navíc často pracují jako OSVČ.

V Německu bere Anlagenmechaniker SHK, tedy topenář a instalatér, podle StepStone 31 800 až 45 800 eur ročně, elektrikář (Elektroniker) 33 000 až 47 100 eur, energetický poradce (Energieberater) 39 200 až 56 200 eur a energetický manažer 47 500 až 66 100 eur. Při kurzu kolem 24 Kč za euro dostává německý topenář měsíčně zhruba 64 000 až 92 000 korun hrubého, tedy víc, než je hranice nejlépe placené desetiny českých instalatérů. Bavorské a saské firmy proto lákají české montéry i elektrikáře přes hranici. Inzeráty na specialisty na tepelná čerpadla navíc často platí víc, než udává obecné pásmo pro instalatéry.

Vzorec je v obou zemích stejný: základní řemeslná mzda je skromná a příplatek dostává ten, kdo má víc osvědčení najednou. Elektrikář s certifikátem na F-plyny nebo energetický specialista, který umí řídit i renovaci, si vyjedná výrazně víc. Energetický management a práce v ESCO firmách se platí lépe, obvykle ale vyžadují inženýrské vzdělání nebo léta praxe v technických zařízeních budov.

Pracovní podmínky

Většina práce se odehrává v cizích domech. Montéři tepelných čerpadel a renovační party tráví dny na půdách, ve sklepech a v kotelnách, zvedají venkovní jednotky a zásobníky, vrtají prostupy zdmi a pracují s chladivy. Montéři nabíjecích stanic kopou výkopy na parkovištích a u chodníků. Terénní role znamenají hodně řízení a přímý kontakt se zákazníky, kteří se často bojí ceny i nepořádku v domě. Stanice DC pracují se stejnosměrným napětím 400 až 1 000 V, takže před každým zásahem platí přísné postupy: vypnutí a zajištění zdroje, ochrana proti oblouku a analýza rizik. Servis nabíjecích sítí přináší i pohotovosti mimo pracovní dobu, protože nefunkční stanice na dálniční odpočívce nemůže čekat do pondělí.

Větším rizikem než počasí jsou dotační cykly. Prodeje tepelných čerpadel spadly mezi lety 2022 a 2025 na méně než polovinu. V listopadu 2025 skončil příjem žádostí o Novou zelenou úsporám a nová podoba programu se otevřela až koncem června 2026. V Německu se trh s tepelnými čerpadly v roce 2024 propadl o 46 % a o rok později o 55 % vyrostl. Firmy, které mají vedle domácností i firemní a veřejné zákazníky, takové výkyvy přečkají snáz než ty, které vyrostly na jediné výzvě. Práce má i svůj sezonní rytmus: zakázky na vytápění přibývají na podzim a v zimě.

Kancelářské role v energetickém managementu, softwaru pro nabíjení a v ESCO firmách běžně nabízejí home office; dispečinky nabíjecích sítí jedou nonstop ve směnách. Řemesla zůstávají mužská: ženy tvoří podle IEA méně než 5 % technických a odborných pracovníků v energetice, přestože v celé energetické pracovní síle je jich kolem 20 %.

Vzdělání a kvalifikace

Do oboru se vstupuje přes řemeslná osvědčení, která se skládají na základní elektrotechnickou nebo instalatérskou kvalifikaci.

• Elektrotechnická způsobilost: od 1. července 2022 ji upravuje nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které spolu se zákonem č. 250/2021 Sb. nahradilo zrušenou vyhlášku č. 50/1978 Sb. Rozlišuje mimo jiné osobu znalou, elektrotechnika, vedoucího elektrotechnika a revizního technika. Zvláštní certifikát pro montáž wallboxů ani nabíjecích stanic Česko nemá, rozhoduje tato způsobilost a praxe.
• Fluorované plyny: kdo montuje tepelná čerpadla s chladivem, potřebuje podle zákona č. 73/2012 Sb. certifikát, který po teoretické a praktické zkoušce vydává hodnotící a certifikační subjekt s povolením ministerstva životního prostředí. Správní poplatek činí 1 000 korun.
• Montáž tepelných čerpadel: profesní kvalifikace Instalatér soustav s tepelnými čerpadly a mělkých geotermálních systémů (26-074-M) z Národní soustavy kvalifikací. Podle § 10d zákona č. 406/2000 Sb. smí tato zařízení instalovat jen lidé s osvědčením ne starším pěti let.
• Energetický specialista: oprávnění ministerstva průmyslu a obchodu po zkoušce u Státní energetické inspekce, zvlášť pro audity, PENB a posudky.

Pro inženýrské role je nejbližší cestou stavební fakulta ČVUT s katedrou technických zařízení budov, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě a Fakulta stavební VUT v Brně. Pro elektrifikaci průmyslu a nabíjení pak elektrotechnické fakulty ČVUT, VUT a VŠB-TUO. V ESCO firmách se cení školení hlavního auditora ISO 50001 a zkušenost s měřením a ověřováním úspor.

Přechod z jiných oborů

Plynaři a topenáři to mají nejblíž: znají otopné soustavy, regulaci i domácnosti zákazníků a IEA uvádí rekvalifikaci topenářů na tepelná čerpadla jako typický vstup do energetiky. Chybí jim většinou certifikát na F-plyny a zkušenost s elektrickou částí. Elektrikáři přecházejí na elektroinstalace wallboxů, fotovoltaiky a domácích baterií po několika krátkých kurzech. Tentýž zákazník si stále častěji kupuje všechno najednou, a proto se obor potkává s montážními firmami ze solární energetiky a ukládání energie.

Stavaři, rozpočtáři a projektanti se dostávají k renovacím a po zkoušce i k práci energetického specialisty. Lidé ze správy budov a technického zázemí, kteří rádi pracují s daty, se stávají energetickými manažery. Technici měření a regulace z průmyslu najdou uplatnění v ESCO firmách i u výrobců tepelných čerpadel.

Z automobilového průmyslu je to dál, než se zdá. Škoda Auto proškolila v elektromobilitě přes 23 tisíc zaměstnanců, ale zkušenost s palubní sítí 12 V nepokrývá infrastrukturu od 400 V výš a mostem je cílené školení na vysoké napětí. Lidé z telekomunikací a IT nacházejí práci v provozu nabíjecích sítí, protože se nabíječky spravují podobně jako rozptýlené síťové prvky. Vývojáři najdou práci v platformách pro nabíjení, v softwaru pro tarify a flexibilitu i v analytice budov, aniž by první den rozuměli energetice.

Klíčoví zaměstnavatelé

Výrobci tepelných čerpadel

• Master Therm - Jablonec nad Jizerou, český výrobce čerpadel vzduch-voda a země-voda s většinou produkce na export
• PZP HEATING - Opočno, jeden z největších českých výrobců tepelných čerpadel, od roku 2025 ve skupině Midea
• AC Heating - Letkov u Plzně, český výrobce tepelných čerpadel
• Daikin - Japonsko, v Brně vyrábí kompresory a jednotky pro tepelná čerpadla, v Plzni klimatizace
• DZ Dražice - Dražice u Benátek nad Jizerou, výrobce ohřívačů vody a zásobníků, od roku 2006 součást švédské NIBE a dodavatel jejích tepelných čerpadel
• Regulus - Praha, vývoj a výroba komponent pro vytápění a solární ohřev, 180 zaměstnanců a závody v Česku a na Slovensku
• Vaillant Group - Německo, v blízké slovenské Senici provozuje závod na 300 000 tepelných čerpadel ročně
• NIBE - Švédsko, tepelná čerpadla, ohřívače vody a větrání

Energetické služby a EPC

• ČEZ ESCO - Praha, energetické služby pro firmy, obce a stát; spolu se skupinou Elevion působí v 15 zemích a tržby obou dosahují 44 miliard korun
• ENESA - Praha, dceřiná firma ČEZ ESCO a největší český poskytovatel EPC
• Amper Savings - Česko, projekty EPC se zaručenou úsporou
• Veolia Energie ČR - Ostrava, teplárenství a energetické služby, od roku 2020 vlastník Pražské teplárenské; člen APES
• ENETIQA - Praha, dříve MVV Energie CZ, teplárny v Liberci, Děčíně, České Lípě, Opavě a dalších městech
• Siemens Smart Infrastructure - Německo, automatizace budov a energetické služby, zakládající člen APES

Nabíjecí sítě

• ČEZ - Praha, největší česká nabíjecí síť s více než tisícem stojanů a cílem 130 MW výkonu do konce roku 2026
• PRE - Praha, síť PRE POINT s 928 nabíječkami a 1 468 nabíjecími body; s OMV staví 113 ultrarychlých stanic
• E.ON - Německo, v Česku přes 850 veřejných nabíjecích bodů
• ORLEN - Polsko, rychlonabíjecí body u svých čerpacích stanic s cílem 1 700 do roku 2035
• Ionity - Německo, společný podnik automobilek BMW, Ford, Hyundai, Mercedes-Benz a koncernu VW pro vysoce výkonné nabíjení na evropských dálnicích

Výrobci nabíjecích stanic a software

• Polyfazer - Česko, navrhuje, staví a provozuje nabíjecí infrastrukturu od roku 2014 a prodává nabíječky od 11 do 480 kW
• EV Expert - Česko, vyvíjí a vyrábí vlastní nabíjecí stanice EVECUBE, které se prodávají ve více než deseti zemích
• ABB E-mobility - Švýcarsko, nabíječky AC a DC včetně megawattových jednotek pro kamiony
• Alpitronic - Itálie, výrobce rychlonabíječů Hypercharger z Bolzana
• Kempower - Finsko, modulární DC systémy se satelitními stojany
• Hubject - Německo, roamingová platforma, která propojuje nabíjecí sítě napříč Evropou

Průmysl a teplárny

• Třinecké železárny - Třinec, připravují přechod na elektrickou obloukovou pec
• Nová Huť - Ostrava, bývalá Liberty Ostrava, chystá obloukovou pec na 1,5 milionu tun oceli ročně
• Plzeňská teplárenská - Plzeň, elektrokotel 30 MW pro levnou elektřinu a služby výkonové rovnováhy

Výhled do roku 2030

IEA odhaduje, že pracovní síla v energetické účinnosti vzroste do roku 2035 na 16,3 milionu lidí při ohlášených politikách a na 22,4 milionu na cestě k nulovým emisím. Pro Evropu jsou čísla ostřejší: cíle EU u tepelných čerpadel vyžadují do roku 2030 zhruba trojnásobek montérů z roku 2024 a ve stejných letech začnou naplno platit renovační povinnosti ze směrnice o budovách. V Česku k tomu přibývají povinné audity podle nového zákona, úvěry z Nové zelené úsporám s příjmem žádostí do konce října 2029 a nabíjecí síť, která musí s každým registrovaným elektromobilem růst.

Jestli z toho bude stálý nábor, záleží méně na technice a víc na tom, jestli stát udrží dotační a úvěrové programy otevřené dost dlouho, aby si firmy stihly vychovat učně. Kdo do oboru vstupuje, pojistí se nejlépe tím, že sbírá osvědčení, která se sčítají (elektro, F-plyny, profesní kvalifikace na tepelná čerpadla, oprávnění energetického specialisty), a hledá zaměstnavatele, který neprodává jen domácnostem na jednu dotační výzvu.